Sdílej
Na české tuzemské scéně nepotkáte příliš aktivních kapel, které do toho šlapou již od minulého milénia. V roce 1998 se na Vysočině zrodila jedna z vlajkových lodí, která první kroky vykázala pod názvem Jižní Pionýři, později pak Pio Squad. Jihlavská smečka dlouho kopala pouze jako tým a tuzemské publikum si stále více přálo, aby i jednotlivé součástky vystrčily sólové růžky. Jako první přišel s kůží na trh Filip Konvalinka alias Efko, letos se konečně dostalo také na Martina Hrdličku známého v žánrových vodách pod pseudonymem Eurodel. Jeho produkt „Indigo“ nyní proniká do vašich přehrávačů a co jste se nedozvěděli skrze album, můžete možná naleznout v tomto obsáhlém rozhovoru.
Na začátek možná trochu klišé, ale ať se podívám, kam se podívám, tak na ničí sólo se na mapě tuzemského rapu nečekalo až tak dlouho. Je ten správný čas po čtyřicítce? Člověk už má sice kupu zkušeností za ty roky ve hře, ale zase je ochuzen trochu o to, čím si jiní projdou třeba o dvě dekády dříve… Není ti trochu líto, že ten moment nepřišel o něco dříve?
Tak konkurenci mi dělal dlouho Oliver Lowe a nebyl sám. Tímto ho zdravím. Můj čas je prostě takhle vzadu. Sem pozdní sběr. A ochuzenej si rozhodně s PIO nepřipadám. Sem rád, že to je teď. Snad jen, aby to někdo nevnímal jako nějaký životní memoár. Já se teprve našel vlastně u týdle desky a rád bych to ještě zúročil.
On se ten pracovní proces táhl zhruba pět let, vzpomínám, jak jsme se o tom bavili už kdysi dávno na Hip Hop Kempu. V jednu chvíli jsi měl téměř hotovo, pak si začal zase prakticky od nuly. Proč tomu tak bylo? Restart jsi absolvoval u Cut Dema. Proč padla volba zrovna na něj a ne třeba na Sochůrka?
On to nebyl pracovní proces čítající několik let, spíš zrál čas na to to udělat. Zkraje to byl samej pláč a nářek. To by si nechtěl poslouchat. Proto sem rád, že je to až teď. Trochu se bojím, aby nevznikl dojem, že todle je moje čtyřletá práce. Byl k tomu hlavně potřeba správnej čas, a ten nastal. Hlavně díky Karlikovi z Čerňáku, kterej mě začal kolem novýho roku kopat do prdele a vůbec se toho nebál. No a taky nějaký love od kámošů, kteří mě chtěli podpořit. No a v květnu sme začali míchat. A sem rád že to vzal Honza z Audiogarden. On je kouzelník a jeho pult zázrak. S Cut Demem plavem na stejný lodi stejnou vlnu. Ten kluk hudbou dejchá. U něj sem měl ten feedback, kterej mi tak chyběl, když sem měl stát na svých a bez PIO. Oba sloužíme hudbě a né egu. Opět zdravím Oliver Lowe. (smích) Musíš to vydat!
Trochu jsme se dostali tam, kam jsem chtěl směřovat. Doposud jsi byl zvyklý na práci v týmu, kterým je etablovaná značka PIO. Jaké to bylo jet tak říkajíc na vlastní pěst? Byl tedy Cut Dem jednou z berliček, se kterou jsi mohl konzultovat výstup? Ovlivnilo to zásadně výsledek? Jsi ten, kdo přijme ve studiu kritiku a řídí se jí nebo jdeš slepě za svým cílem?
Hrozně jsem chtěl dělat věci jinak a po svým, ale v momentě, kdy se tak stalo, mi strašně moc začali kluci chybět. Je potřeba si ty věci upřímně říkat, a to si myslím, že nám s Filipem jde. Ale najednou sem stál sám se svým nápadem jak boží umučení a čekal, aniž bych věděl na co. S Cut Demem to najednou bylo. Samo od sebe. Já za ním nejezdil vlastně dělat desku ale hudbu. Za krátkej čas věděl jak na mě a obráceně. Jen sme se bavili hudbou a časem zjistili, že sme se prochechtali k mojí desce. To je supr…
Na desce se spolu setkáte i v roli beatmakerů. Tohle duo prý funguje natolik, že se chystá i nějaké to EP. Jak silným beatmakerem se cítíš v kramflecích? Uměl by sis představit, že by sis nějaký budoucí projekt třeba režíroval od A do Z sám jako třeba Idea?
To je to, o co mi jde. Představit se jako beatmaker. Představit – spíš připomenout. Vždyť Tree stars sem produkoval celý. Hledal jsem i ideální sestavu, která by zvukem nejvíc vypovídala o mně. Zatím sem u drum machiny Roland AiraTR-8, levnýho synthu, loopy dělám v Seratu (smích), k tomu elektrická kytara.
Hrdý patriot z Jihlavy, který okusil i krátce život v Praze, dnes bydlí na Vysočině na samotě u lesa. Pomohl ti i ten útěk od městského ruchu k vyčištění hlavy a naleznutí nové tvůrčí inspirace?
Mě asi spíš srovnají vždycky děti. Jsem lehce sebedestruktivní, těžce nepraktický pro život a děti mi vnášejí řád do života a pudí to málo ze zodpovědnosti, co v sobě mám. Venkov to jen podpořil. V Praze bych vychovávat děti nechtěl…
Nedílnou součástí tracklistu jsou i členové PIO, Filip pak hned několikrát. Jeho Buldok se ale nesl v úplně jiném hávu. Deklarovalo to vaší různorodost. Ve skladbě signály zazní „držíme spolu jak mé město a ježek, držíme spolu, i když hlavy máme jinde“. Je to pracovní pouto vlastně i neotřesitelně přátelské na celý život? Byly i momenty, kdy to zavánělo hudebním rozkmotřením či rozpadem PIO?
Buldok je skvělá deska, měl sem laťku vysoko. Ale bylo jasný, že u mě to bude zase všechno jinak. Nekladl sem si za cíl se k ní přiblížit, ale vnímat to, co je vlastní mě. A to se taky stalo. A co se týče strejdy, tak strejda je strejda především mého prvorozeného syna Kryštofa. Tam to vzniklo. To pouto je odžitý a neoddiskutovatelný. Teda za mě. Ztroskotat na pustým ostrově bych s ním nechtěl, ale repovat vedle Filího je boží.
Když jsme u těch pevných vazeb, tak na desce jsou přítomni i kluci ze Supercrooo. Ty jsi byl u jejich prvních krůčků na stagi i u prvních releasů ještě v dobách K.O. Kru. Je to jen o letitém respektu nebo i tam jsou vazby, které ani čas prostě nezpřetrhá, i když se každý vydal třeba trochu jinou hudební cestou?
Já osobně kluky respektuju od samýho začátku a vždy sem dával props. Nějakej čas jsme měli osobní konflikt, ale to je pryč. Vlastně oba treky tak trochu vypovídají o současné situaci.
Dalším starým vlkem na desce je Orion, se kterým vznikla skladba „Kakao“. Proč padla volba zrovna na toto téma? Nebylo by třeba efektivnější nahrát hymnu pro Bohemku, které jste oba celý život věrní fanoušci? Trochu by se to i nabízelo s ohledem na to, že v uplynulé sezóně uhráli baráž o setrvání v lize…
Michalovi se tahle věc líbila. Chodí k Igorovi do studia jak já. Já ho pozval na desku a on si vybral Kakao. Vzniklo to velmi přirozeně. S tou Bohemkou… já jsem nebyl na fotbale už ani nepamatuju, navrch nejsem z Prahy, natož z Vršovic. Klokan sem ale nadosmrti. Chorál pro klokany mám hotovej, vršovický věděj. Mě hrozně bavěj fotbalový chorály, ale jejich čas ještě nenastal. Asi proto je teda Kakao a né „we will rock you“ na Dolíčku.
Pojďme k samotnému obsahu. Souhlasíš s názorem, že to album nebude propustné přes všechny sluchovody? S jakým očekáváním jsi vlastně k výsledku přistupoval? Čekal jsi nějaký boom kvůli letitému postavení nebo je to jen čistá esence a láska k žánru, popřípadě k hudbě jako takové?
Očekávání jsem neměl vůbec žádný. Jsem v rapový kategorii, „nikoho nezajímáš“. V takovýmhle světě žiju a vlastně se mi v tom dělá dobře. Nemusíš už nikomu nic dokazovat, nemusíš dávat nějaký zásadní manifesty a pohání tě už jen ta čirá zábava z toho. To mě prostě baví. Očekávání jsem si nedával žádný a je mi jasný, že pro spoustu, jak si to říkal, sluchovodů, to bude nepropustný. I tak jsem rád, že se to mohlo uskutečnit.
Indigo je temnou podívanou a sondou do mysli jedince, který si prošel divočejším a temnějším obdobím. Jsi i dnes stále punkáčem anebo tě nová rodina více vrátila do běžného dění? V čem to temnější období spočívalo? Vzpomínám, že jsi jednou zmiňoval pár igelitek a karavan…
Je pravda, že jsem nějaký roky žil ve sklepě, ze kterýho se stalo studio. Stala se z toho taková zkušebna…
Máš na mysli ten legendární kutloch přezdívaný „Díra“?
Jo, jo, přesně tak. S tím se to pak asi celé svezlo, že jsem nedělal nic jinýho, než že se fetovalo a dělala se muzika. Nic jinýho se neřešilo. Rozhodně to není ideální recept na šťastnej život. Po těch všech rozchodech a rozvodech se i tohle muselo nějakým způsobem zkrotit.
Je tedy ta nová deska i jistý ventil, který to vypustil z těla a hlavy ven?
Svým způsobem, nevím. Naštěstí tam není všechno. Bohužel tam není vše. (smích) Je tam pár různorodejch barů, který nějakým zázrakem na té desce zůstaly. Stalo se tak ze spousty důvodů, ať už to byla flow, která se mi tam líbila, nebo se mi to líbilo v kombinaci s tím a tím. Nebo sem byl jinde. (smích) Vlastně rozdělovací faktor toho, co tam nakonec je, sám neznám. (smích) Hromada textů vypadla a je mi i trochu líto, že tam chybí. Některá témata, která jsem měl a byla nějakým způsobem vypovídající, tam nejsou, ale je tam třeba Tygrrrrrr. (smích)
Jaký je tvůj osobní vztah k drogám? Pomohli ti třeba si uvědomit nějaké životní signály? Pokud se jedná o pracovní nasazení, preferoval jsi stimulanty nebo halucinogeny? Ztotožníš se s tvrzením, že jsou dobrým sluhou, ale zlým pánem?
U stimulantů bych to řekl, u halucinogenů ne. Ty jsou podle mě přesnej opak. Vyrostl sem na houbách v lese. Halucinogeny poslední dobou používám v mikrodávkování. Funguje to jen jako takovej fokus, protože kdybych měl čekat na múzu, tak bych mohl někdy čekat třeba i tři tejdny. Takhle přídě hned, coura jedna. Vykouří tě za čáru. (smích) Dá ti klidně i za oázou tahů trávy. (smích)
Co dříve vyhlášené jihlavské klobouky? Stále se jim na Vysočině daří?
No to sou, kámo, a mě tady začaly růst přímo pod oknama. (smích)
Na desce ses nevyřádil jen po zvukové stránce, ale na svědomí máš i cover. V této disciplíně nejsi jediným, kdo od zdi postupem času přešel k seriózní řeholi. Napadá mě třeba z Brna Apoka. Vracíš se rád na panel, a jak vnímáš to, že graffiti už není tak provázané s rapovou komunitou jako dříve?
Já si myslím, že furt s tou komunitou svázanej je. Writeři sou stále nejlepší posluchači rapový muziky a podle mě i ti nejvěrnější. Graffiti je nemoc, který se nezbavíš. Dneska už neběhám po vagónech, ale od barev jsem furt. A kdybych běhal, tak ti to neřeknu. U toho coveru šlo spíše o tu autenticitu, aby to bylo věrný. Dneska si kdokoli může udělat obrázek jakej chceme. Můžeme použít retuš, můžeme použít čistou typografii, cokoliv, aby věc byla hezká. Já jsem ale chtěl, aby nebyla jen hezká, ale aby byla i autentická, abych to byl já. Ty ruce mi přišly, že to je přesně ono. Ty já mám špinavý, ty já mám zam***ný, zjizvený, a těma samejma rukama dělám svoji práci.
Pozornost poutá i zpracovaný tracklist. Má to nějakou skrytou message?
Je to jen malá typografická hra s glify. Jednoduše jsem využil celou sadu písma a použil je jako vizuální doprovod názvu treku. Představa, že závorkami podpořím význam slova (igelit) a bude to tak na iTunes nebo youtube, že to tak budou všichni psát, mě rajcovala.
Dříve se jelo podle narýsovaných šablon, postupů a pravidel, ale mladí k tomu přistupují již trochu jinak. I ty sám se o to na desce lehce otíráš, ale nikoliv negativně. Poukazuješ i třeba na to, že ti někteří vytýkali, že ti není rozumět. Bereš se s nadsázkou jako český král mumble rapu?
(smích) Ty volee, teď jsi mě rozesmál. Mě to říkali už od začátku, že mi není rozumět. Už když byl tenkrát první článek v Bbaraku nebo Boardu, vlastně kdekoli o naší kapele, tak tam určitě muselo bejt něco o tom, že mi nebylo rozumět. To je možná i odpověď na tu otázku, přezdívku český král mumble rapu asi beru. (smích)
Ve svých skladbách si hraješ nejen s technikou jako takovou, ale i barvou hlasu. Rodí se to přirozeně anebo zkoušíš, co by v daném bubnu nejlépe sedlo?
Tohle je vlastně něco, co mě naučili mladý. Je tam mnohem větší důraz na formu a autenticitu. To je něco pro mě. Dělat vlny a čekat na tu největší. Zdravím Kutzarova.
Udržuješ si tedy kontakt se všemi odnožemi žánru? PIO dlouhé roky vládlo v Jihlavě pevnou rukou, generace ale odrůstají a ke kormidlu se dostávají 58G. Jsi člověk přející nebo jim třeba závidíš, co všechno mají ještě před sebou?
Určitě jim nezávidím a naopak jsem velkej fanda. Já ty kluky cením nejen proto, že jsou z Jihlavy, i když oni vlastně vedle nás vyrostli. Můj bro Cappuccino vzal Doktora poprvý na klip, když jsme točili „Chtěl bych“ nebo s tátou Maria sem hulil brka ještě v Ačku. Byli první, kdo byli na Díře. Všichni reprezentujem 586. Southeads!!
A nová deska PIO? Prý bude ještě letos. Na co se můžeme těšit a odrazí se výsledku i sólové skutky tebe a Efka? Z vašeho tábora zazněla ale jen dvě jména, De Puta Madre logicky nebude, ale nevytrácí se i J-Kid?
Pokud se kdokoli vytratil chce, tak přece může – neznamená to, že není PIO!! Squad není vězení. To je jasná věc. Pro mě ti kluci nikdy neodešli a stále jsou součásti. Kdykoliv budou chtít hrát, tak hrát budou a oni to ví. Já za to budu jenom rád, ale teď to pro ně není priorita, tak to za ně táhnem my. Pro mě je Squad nejen De Puta Madre a J-Kid, ale i Grand Majster Výroby, nebo DJ Flux.
Zaslechl jsem vizi, že by se vše mělo nahrát v krátkém sledu. Nemohlo by se to neblaze odrazit na výsledku? Není někdy lepší si dát s prací víc na čas?
Není někdy lepší si dát s prací víc na čas, říkáš Pio Squad? Si špekulant? Vtipálek? Ale já ti na to odpovím. Ne. Nemohlo. To je větší pravděpodobnost, že ti Drogy D vytetuje na prdel čů**ka. (smích)
