Austy

Austy

Příslušník rapové policie od roku 2012, žánrovou osvětu ventiluje pod křídly Bbarak.cz. Člen Hudební akademie je často k zastižení v terénu, kde monitoruje a zpovídá nejen tuzemské umělce. Ve své práci se zaměřuje na rozhovory a recenze, ale čtenáře informuje i o tom, co aktuálně rezonuje na mapě starého kontinentu. Mimo tvorbu článků se věnuje i pořádání akci a spolupodílí se na dramaturgii festivalu Otevřené hospody.

Respekt – Já tu nejsem (prod. Romano Ponerti)

Opět jsem šel za nosem a ten čenich mě dovedl k něčemu, co nevoní zle a dá se to s poklidem konzumovat. Asi na tom má velký podíl především producent, který našim čtenářům nemusí být zase až tak neznámým jménem, pokud české rapové podhoubí jeden už nějakej ten pátek.

Lukrecius Chang feat. Pavel Baar, RUman – Za Chyby se Platí

Karvinský Lukrecius Chang je v posledních měsících velice aktivní, což dokazují i dva nové klipy. Věčný bojovník za lepší spravedlnost rád maluje životní osudy na obrázkový záznam doplněný o svůj rapový komentář. Tentokrát se tak stalo i v případě vizuálů „Za chyby se platí„ a „Naplnění“.

Která překvapivá dvojka pobláznila celé Německo materiálem z Jamajky?

Občas se dají do kupy tváře, které by nikdo možná ani netipoval, ale funguje jim to skvěle. O tom se můžete přesvědčit i v tomto případě, neboť album „Palmen aus Plastik“ německé publikum chytlo. Čím dokázala dvojka Bonez MC & RAF Camora zaujmout tak náročný dav? Netradičním přístupem, energií a chytlavou flow.

Bordel – Generální úklid (2016; Ty Vole!?)

Ono je to strašně těžké vyklouznout ze slávy starého jména a zkusit něco nového pod neznámou značkou. Začít s čistým štítem chce pak pevné nervy a notnou dávku odhodlání, neboť sejít z cesty lze pak téměř na každém kroku. Máš jméno, máš koncept, jasné vize, ale prodat svůj materiál na přesyceném trhu je fakt těžké. On by se možná i prodal, ale když o něm skoro nikdo neví, je to téměř nemožné. Těch pár kusů na koncertech ti to nevrátí. Velebnosti, ten dnešní trh, to je ale Bordel.

Prosto label byl asi pro Kekeho již malý. Třetí sólo si šéfuje sám!

Na letošním Hip-hop Kempu bylo rušno nejen kolem českých a slovenských interpretů. Díky své kamarádce původem z Polska jsem mohl realizovat hned několik rozhovorů s tamními ikonami. Měl mezi nimi být i Keke, který na hlavním podiu vystoupil s Paluchem. Bohužel čerstvý pyšný otec musel rychle po koncertě odjet i s prckem, který špatně snášel hlasitou hudbu. Proč jsem si tehdy vybral právě jeho? Protože jeho poslední alba mě nenechala klidným a navíc v těchto dnech má placku další, silnější a zase o něco lepší.

Nová krev z východu? Takhle zní druhá generace slov, rýmů a smečí

Máme rok 2016 a je nutné si přiznat, že tuzemská rapová scéna je již rozrostlá jako plevel na vaší podzimní zahradě. Není nutné si ustavičně stěžovat na to, co stejně do přehrávačů nevkládáte, neboť při četnosti releasů a tuzemských kapel je možné si vybrat dle libosti a chuti. Nyní se podíváme po něčem na zub pro milovníky staré školy a obsahu v textu, kteří by mohli ocenit rodící se těleso z východních Čech. Že by tahle banda kráčela ve stopách legend jako Špatnej Wliw, D. Real C. nebo 5MCZ?

Pastor feat. S.Barracuda & Ezy – Boží plán (prod. Kontrabandz)

Není žádným tajemstvím, že ostravská stáj AK se chystá ještě tento měsíc prodat pár nových nosičů. O obou deskách jsme již informovali, představili jsme vám i singl Sergeie Barracudy „Agent 47“, na kterém se objevil i Pil C, nyní tedy dáme prostor první věci z alba „Zpátky v bloku“.

Dekret – Podávám ruku (prod. Kyslah Teslah)

Věčný středočeský „Uličník“ je zpět ve hře po třech letech poctivého lenošení. Až nyní jsem popřemýšlel o jeho pseudonymu, neboť mě při tvorbě tohoto článku docvaklo, že jeho rodné město Kutná Hora je spojováno s listinou. Ale dost už parafrázování. Dekret vysílá do světa klip a avizuje nový matroš.

Řezník má na svém kontě další film. Jakých morbidností se nám dostalo?

Dobří holubi se vracejí, aneb co dělal Řezník poslední měsíce ve svém rodném Rumburku? Nejezdil tam jen za příbuznými, neboť s kamerou v ruce točil svůj další film, který volně navazuje na předchozí snímky „Život není krásný“ a „Jehovova pomsta“. Martin Pohl opět dokázal, že mu to jde skvěle nejen za mikrofonem, ale i za přístrojem tvořícím věčný obraz.