Majk Spirit je jméno na hudební scéně, které není nutné publiku dlouze představovat. Součástka bratislavské partičky H16 má za sebou již tolik silných momentů v rámci sólové i týmové tvorby, že se i po letech po právu těší velké přízni fanoušků. Navíc se do podvědomí vryl v posledním roce svou talkshow s názvem Spirit Show. V samotném závěru uplynulého roku se o slovo přihlásil s dalším sólem „Sigma“, uzavřená kapitola není ani v rámci smečky H16. O tom ale již níže v tomto exklusivním interview…
Často se říká, že člověk stárne až po boku svých dětí. Vnímáš i ty už ty lidské letokruhy na svých bedrech? A stalo se to až s příchodem potomstva, anebo v životě umělce to je třeba i při ohlédnutí na stáří svých releasů?
Ja to nevnímam ako starnutie, skôr dozrievanie. A robím všetko preto, aby som bol skôr víno ako mlieko. Aj vďaka mojej malej sa cítim silnejší a lepší, ako kedykoľvek predtým. Tento rok je to 20 rokov od môjho prvého platinového albumu s H16 a ja sa cítim v najlepšej forme – fyzicky, mentálne, aj kreatívne.
Dostáváme se do věku, kdy už i blízcí vrstevníci kolem nás odcházejí. Velkým tématem před několika týdny byla smrt Osťa. Dokážeš si vzpomenout na společnou nejvtipnější historku a třeba i moment, který ti dal směrem k tvému životu asi nejvíce? Pereš se vnitřně s pocitem, že tyto ztráty budou častější, anebo to bereš jako koloběh života?
Osťo bol výnimočný chlapík a jeden z najautentickejších a najvtipnejších ľudí akých som kedy stretol. Jeho rýchly odchod nás všetkých extrémne prekvapil a silno zasiahol – veci už nebudú ako predtým – slovenský rap už nebude ako predtým. Rok som s ním točil podcasty a viac ako dekádu sme sa stretávali v backstagoch, takže tých zážitkov a vtipných historiek je extrémne veľa. Prvá mi vždy vyskočí tá chvíľa, keď som mu v 2015 púšťal prvý singel z môjho chystaného albumu – čávo sa roztancoval v strede kancelárie hneď pri prvom refréne, a to bol pondelok ráno. Cítil hudbu ako málokto, a uveril, že tá skladba bude hit, snáď ešte skôr ako ja. Ten song sa volá Primetime a všetci ho poznáte, ale Osťo ho prvý korunoval na Hit! Je ťažké sa zmieriť s tým, že toto leto nás hypovať už nebude. Napísal som preňho krásny tribute song. Hype musí pokračovať.
Baví vás obsah bbarak.cz? Budeme vděční, když nás podpoříte na Buy Me a Coffee
Jsi majitelem jednoho z úspěšných podcastů, kam si vybíráš hosty napříč uměleckým, sociálním i politickým spektrem. Oslovilo tě to díky době, kdy jsou podcasty v kurzu, anebo jsi po letech před novináři chtěl stát i na druhé straně barikády?
Spirit Show som začal, lebo som našiel nový spôsob ako môžem prispievať niečím dobrým a užitočným. Tiež kvôli tomu, že verím, že dobré otázky sú často dôležitejšie ako správne odpovede. V posledných 5 rokoch si z 90% púšťam do slúchadiel, alebo v aute, skôr podcasty a audioknihy, ako hudbu. Možno som bol za tie dve dekády už trochu znudený muzikou. Spirit Show mi pomohla nabrať novy dych, dať si trochu odstup, a aj vďaka tomu, teraz zase dostávam chuť tvoriť viac aj v hudbe.
A při nabitých zkušenostech vnímáš i rozdíl při tom, jak přijímáš dotazy při interview, která jsou realizována s tebou? Vnímáš podle otázek výši zaujetí u rozhovoru nebo to bereš jako nucené zlo, které k té rapové game prostě patří?
Určite. Všímam si, že väčšina ľudí absolútne nevie naozaj počúvať, nevie ako sa pýtať dobré otázky, ako viesť konverzáciu. Rozmýšľam, že úplne prestanem chodiť na rozhovory a poskytovať interviews, a uvidíte ma rozprávať len v Spirit Show.
Původem Slovák, ale Praha ti není už dávno cizí. Dá se tyto sousední bratrské země vůbec nějak porovnávat a rozlišovat? Vnímáš, že jsou v jedné z těchto zemí lepší podmínky pro život, rodinu a demokracii? Myslíš, že je škoda, že před několika dekádami let došlo k rozdělení?
Narodený v Československu, kde Praha bola našim hlavným mestom. Vždy som vedel, že jedného dňa tu budem žiť. Praha je jedno z najkrajších miest na svete. Česi sú vtipnejší a sofistikovanejší. Slováci sú zas odvážnejší a srdečnejší. Dobre sa dopĺňame. Praha je predsa len oveľa “svetovejšie” mesto, takže áno, podmienky pre život, pre našu anglicky hovoriacu rodinu, tu máme lepšie. Ja by som spojil nie len Československo, ja by som spojil všetky slovanské národy do jednej únie. Bolo by nás 350 miliónov a stali by sme sa jedným z najvplyvnejších multi-národov na svete. S tým budem kandidovať.
Některé přední tváře scény vždy avizují posouvání hranic, ale často se jedná o posun směrem, aby bylo vyhověno fanouškům, tedy koncovému zákazníkovi. U tebe mi přijde, že ruku v ruce s tvorbou a dalším releasem chceš posouvat především sám sebe jako osobnost. Souzníš s tímto názorem?
Presne tak. Ja som prestal naháňať popularitu už pred 10 rokmi. Po mojom super-úspešnom sólo debute Nový Človek mi všetci opakovali “toto už nikdy neprekonáš”. Zobral som to ako výzvu a dvojalbumom Y som úspech Nového Človeka určite prekonal, aj vďaka skladbe Primetime. Vtedy som si uvedomil, že toto môžem robiť donekonečna – prekonávať sám seba v číslach, a prestal som naháňať svoj vlastný chvost. Uroboros.
S věkem se mění i názory, je to logický vývoj osobnosti. Jsou ve tvém repertoáru nějaké skladby, u kterých s odstupem času říkáš, že bys je live už dávat ani nemohl, protože s tehdejším smýšlením nesouzníš?
Ani nie. Každá skladba je len zápis v denníku a vypovedá o tom, kým som bol vtedy a tam. Keď ju dávam naživo, vraciam sa do tej doby, ale zároveň som tu a teraz. Je to zaujímavá dynamika. Mám skôr opačnú skúsenosť – niektoré moje skladby starnú ako vínko, niektoré extrémne predbehli dobu, niektoré sú doslova prorocké. Vždy som sa snažil hlavne o nadčasovú tvorbu a nie len trendy.
„Jsme děti Sovětského svazu, co se vozí v Mercedesu,” proč se vracíme do doby, kdy se dá skloňovat nová Studená válka? Nebo se jedná jen o pokračování toho, co tu v minulém století bylo? Vnímáš i ty celosvětové teritoriální přetahování o sféry vlivu? Proč se tomu děje právě nyní? Je to jen výsledek jistého dominového efektu?
Začínam mať pocit, že Studená vojna bola len intro oproti tomu, čo nás čaká teraz. V istom zmysle je to pokračovanie toho, čo tu bolo v minulom storočí, ale v niečom to je aj úplne iné. História sa neopakuje, ale rýmuje. Preťahovanie sa o sféry vplyvu je len jedna úroveň. Skôr sa snažím vnímať čo je za oponou. Ako v tej analógii, kde máš červené a čierne mravce v uzavretej nádobe. Nažívajú si tam celkom v klude, ale keď zatrasieš nádobou začnú na seba útočiť – červené vidia nepriateľov v čiernych a čierne v červených. Mňa zaujíma kto trasie tou nádobou! Momentálna eskalácia napätia krásne koreluje s nástupom AI, a to podľa mňa nie je náhoda. Z môjho uhla pohľadu to vyzerá akoby sa niekto snažil o riadenú demoláciu našej západnej civilizácie.
Považuješ se za pacifistu? Věříš, že se vše dá vyřešit mírovou cestou, i když některé strany mají úzkoprsé pohledy a nejsou tolik otevřeny kompromisu? Je nějaká hranice, kdy i u tebe pohár trpělivosti umí přetéct?
Môj pohár trpezlivosti, a tiež pohár nádeje na lepšiu budúcnosť začal pretekať, keď pred pár mesiacmi vyšli Epstein Files a nič sa nestalo. Nič sa nezmenilo. Žiadne veľké protesty, žiadne masívne zatýkanie, žiadna revolúcia. Máme jasné dôkazy, že ľudia, ktorí nám vládnu, ktorí majú pod kontrolou veľké média, ktorí ovplyvňujú čo sa učia naše deti, sú skorumpovaní satanisti a pedofili, ale my sa hádame o tom, kto mal vystúpiť na Superbowle. Považujem sa za pacifistu, ale keď si čítam Epstein Files, mám chuť vrátiť do hry gilotíny. A myslím, že je evidentné, že najviac utrpenia na svete momentálne spôsobuje Sionizmus. Nemám nič proti židom, ale to čo robí posledné roky Izrael sa nedá nazvať nijak inak ako genocída. Zastáva mi rozum nad tým, ako môže páchať takéto kruté nechutnosti práve národ, ktorý len nedávno zažil holokaust na vlastnej koži. A odnášajú si to zrovna Palestínci, ktorí prijali židov na svoje územie v 1930s a 1940s, keď ich nikto v Európe nechcel. A najsmutnejšie je, že my to celé sledujeme v 4K na našich telefónoch a nič to už s nami nerobí. Čo povieme našim deťom, keď sa o tom dozvedia a budú sa nás pýtať: “Prečo ste nič neurobili, keď umierali nevinné deti?”
Rap je hrou ega, ale i svobody projevu. Neobáváš se, že se může vrátit doba, ve které by byl umělec omezován volností názorů a jejich interpretace? Na druhou stranu je tu ale i faktor svévolného ohýbání demokracie ve svůj prospěch. Souhlasíš s tvrzením, že demokracie končí tam, kdy je vyvíjena na úkor omezení některé z dalších stran?
Doba, v ktorej je obmedzovaná voľnosť názorov je realitou súčasnosti. Volá sa to Cancel Culture. V Anglicku bolo za rok zatknutých viac ako 12 000 ľudí kvôli postom na sociálnych sieťach. Mimochodom, v Rusku to bolo v tom istom roku, tuším, ani nie 1000. Väčšinou ťa dnes za názory síce nepošlú do gulagu, ale vedia celkom slušne zdecimovať tvoju kariéru a reputáciu. Zažívam to na vlastnej koži posledné roky, a to len preto, že realizujem svoju slobodu prejavu – a najlepšie na tom je, že čas vždy ukázal, že som mal pravdu. Či išlo o Covid, klimatickú krízu, alebo iné kauzy. Svojvoľné ohýbanie demokracie vo svoj prospech? Hmm. Kde je tato energia v kontexte Epstein Files? Demokracia končí tam, kde za nitky v pozadí ťahá úzka skupina ľudí. Demokracia neexistuje keď modrí aj červení slúžia tým istým elitám.
Nové album dostalo název „Sigma”, cítíš se tedy jako osamělý vlk, který se brodí stádem a nemá potřebu mu už po letech posouvání sebe sama potřebu něco dokazovat?
Presne tak, akurát sa necítim osamelý. Sigma je tiež 18. písmeno gréckej abecedy, a toto je môj 18. veľký hudobný projekt. 19. by mohol byť šiesty album legendárnej H16, a potom ešte jedno sólo a som hotový.
A naopak pozitivní feedback? Dostávají se k tobě kladné ohlasy, že jim některé skladby třeba pomohly v dalším boji? Nabíjí tě to pak energií do další práce a dalších výzev?
Áno.
Název „Sigma” zároveň reflektuje jedince, který si neříká o pozornost, ale dostává se mu. Cítil jsi někde během kariéry pocit křivdy, že se některému z tvých profesních kolegů dostávalo větší pozornosti při vyvinutí menšího úsilí? Jsi ctižádostivý anebo ten, co čeká, co na něj zbude?
Ako som už spomenul, nehrám túto hru o pozornosť už minimálne dekádu. Už aj tú dekádu predtým som sa v podstate snažil súperiť hlavne sám so sebou. Pozri, väčšina raperov sú “entertainers”. Nemyslím to v zlom. Je to proste len objektívne pozorovanie. Ja som sa vždy cítil oveľa viac “educator” ako len “entertainer”, a preto mám tak trochu vlastnú ligu na SK/CZ scéne. Nestarám sa čo robia ostatní, idem si svoje.
Roky plynou, někteří rappeři už pověsily mikrofony definitivně na hřebík jako fotbalisti kopačky. Jak je to se smečkou H16? Stále s vlky vyjí a s vlky žijí, anebo už je to uzavřená kapitola?
26.6.2026.