Olo Lolovič je postava ze středního Slovenska, kterou zná každý, kdo chce mít kvalitní sound. Majitel SubMusic Studia totiž nespí a nahrává zvuk lidem jako třeba Fobia Kid. Je tudíž jasné, že můžete očekávat moderní postupy a hudební háv. To však nebrání tomu, aby toto EP šlapalo jako dobře naolejovaný stroj. Olo si nedělá příliš starostí s technikou a složitými rýmy. Vsází na emoce, prožitek a zpívané pasáže. Bohužel, za notné asistence vokodéru, který občas ubírá na dojmu. Avšak zvukově je EP Ona na úrovni profesionálních produkcií větších, etablovaných studií.
Hosty zde najdeme dva – přísně lokální tváře, nekoná se žádné tlačení proma přes velké jména. Olo chce postavit povědomí o svém rapu na svém rapu. A tak se nám dostává pestrá paleta zvuků a pocitů. Autor si zřejmě v procesu tvorby prošel rozchodem, protože v půli pozorujeme výraznou tématickou změnu. Skladba Už ma nechaj tak by mohla být dobrým příkladem. Jako další z řady vyčnívá Cowboy s chytlavým refrénem. Prachem by nemusela zapadnout ani skladba Melody. Na druhou stranu u Vraví mi nie nie nie bych si uměl představit více kreativity a hlavně více textu. Za banger by šlo označit party track Harakiri, který šlape velice dobře, na rozdíl od klipu, u kterého si autor rozhodně mohl odpustit domácí video na konci.
Olo se nebojí ani editingu a produkce videí, proto se klipy jen valí. Dva jsou venku a třetí autor slibuje již velice brzo. Jestli je Olo hvězdičkou, která jen zazáří na lokální úrovni, nebo se mu povede se chytnou i v širším spektru posluchačů, je brzo mluvit. Avšak jako první oficiální projekt funguje EP Ona velice dobře a my jsme zvědaví na další kousky z jeho dílny. Střední Slovensko opět ukazuje, že má potenciál a na Oravě rostou i další talenty, jako třeba featující Vidlo Gouchedem. EP najdete na všech oficiálních kanálech, od Deezru po Spotify.
