Sdílej
Svého času bylo možné nejen po sídlištích města UL slyšet charismatický cvrkot. Černé koláče se roztáčely pod dozorem jehel na gramofonech a fandilo se Severské Dvojce. Ty léta jsou už pryč, stejně jako jejich mládí a bezstarostnost. Od těch dob pokoušelo se nemalé množství odvážných převzít pomyslné žezlo a získat si přízeň publika. Některým se to i podařilo, ale jiní vyšuměli postupem času a dnes už prakticky nikdo neví, co s nimi vlastně je. Wutyho stopy ale rezonují i dnes a s aktuálním materiálem cílí na otce od rodin, co to cítí jako on. Nehýří přehnanou aktivitou, zná své místo na hudebním trhu, ale svůj názor se nebojí říci i po letech…
Po čtyřech letech relativního ticha jsi zpět, navíc s názvem alba, který se vrací ke tvým kořenům. Mohl bys mi prozradit, proč jsi zvolil „W1K verze 2.0“? Nabízelo se to díky jménu dvorního producenta tohoto nosiče, nebo tím skutečně uzavíráš nějakou kapitolu?
Trochu oboje. W1K byla kapela, se kterou jsem začínal v devadesátkách. Byli jsme Wuty a Krys. Kuba je taky na Ká, tak jsem to tam fláknul. Odkazuji se na to v „Intru“. Kruh se tak trochu uzavírá.
A otevírá se nějaká další kapitola? Na sociálních sítích jsi připustil, že bez Kubakeho by další deska asi nevznikla. Jaké má tedy Wuty v roce 2020 ambice v rapu? Při občasných konverzacích vnímám, že toho máš v posledních letech poměrně dost, od pozdního studia, po narození potomka a realizace rodinného hnízda…
Jj, vůbec nevím, jak jsem to mohl dát. Trochu mi pomohla ta situace s koronou. Měl jsem dost volna, tak jsem si připravil promo dopředu. Kuba má největší zásluhu na tom, že ta deska je na světě. Celkově jsem nebyl moc namotivovaný cokoliv dělat a navíc jak říkáš… hromada věcí kolem. Kuba mi někdy v listopadu napsal a připomněl, že máme rozdělané některé věci. V té době jsem měl rozdělané věci se slovenským producentem MCM cca 6 věcí a s Kubakem asi taky tolik. V té době jsem neměl sílu a tu motivaci něco dokončit a Kuba mi poslal track Worldwide s Romanem Ponertim někdy z roku 2017. Trochu jsem mávnul rukou, pak ale začal vytahovat i ostatní věci s aranžema a do toho se mne zeptal, jestli nemám nějaké acapelly. Já jich nasekal celkem dost, poslal jsem mu je, on tomu dal kabát, poslal zpátky a pak se rozjel vlak jak hovado.
Doposud jsi vsázel především na podklady od Romana Ponertiho. V čem se oba liší při své práci?
Na tuhle otázku by dobře odpověděl Tomáš Sochůrek, který to pojmenoval takto: „První věc je v postupech a druhá ve výběrech samplů. Kubake má trochu měkčí zvuk, protože si vybírá trochu jiné samply.“ Vím, že Romana největší vzor je DJ Premier, Kuby zase J-Dilla. To taky možná hraje roli. Ale spíš by na to odpověděli lépe kluci. V každém případě oba cením. Jsem moc rád, že tady v Ústí jsou tak výborní producenti.
Svého času jsi byl na trhu velmi žádaný skrze scratche a cuty. Jaká je situace dnes, kdy se od tohoto zpestření skladeb hodně upouští a prakticky se vytrácí z povědomí?
S tím nic nenadělám. S roky se mění hudební styly, kombinují se s jinými. Bohužel z mého pohledu se vytrácí z hiphopové hudby víc zajímavých věcí než jen scratche. Je to čistě subjektivní názor. Sto lidí, sto chutí, ale přijde mi, že se vytrácí atmosféra a sdělení, což je ještě horší.
Tracklist nečítá žádné hosty republikového významu. Není škoda, že Ústí hrabe svůj píseček a nepozvalo někoho, kým by to celé okořenilo?
Myslím si, že hostů jsem si užil dost na předchozích deskách. Po pravdě jsem nechtěl čekat na acapelly od jiných lidí a zbytečně ještě více protahovat ten proces. Navíc jsem to tak ani necítil. Až na pár výjimek jsem si sny splnil dávno a se všemi interprety v ČR, se kterými jsem něco dělat chtěl, jsem ty věci udělal.
Ptám se i proto, že boombap se dlouhé roky honosil semknutostí své komunity, ale svým způsobem teď dosti hrabe lokální píseček a v tichosti vydává své desky. Chápu, že nemůže být v popředí zájmu jako mainstreamové tváře, ale zdá se mi, že až příliš dobrovolně vyklízíte pozice a přenecháváte ten trh jiným…
Nevím, kde je v ČR v současné době boombap. Scénu v poslední době ani nemám čas sledovat. Je pravda, že jsem trochu vypadl ze hry, ztratil jsem kontakty. Někteří, které jsem respektoval v roce 2012 a spolupracoval jsem s nimi, dnes dělají úplně jiné styly. Nevim… já podporuju všechny, kteří to poctivě dělají. Velmi si stále cením lidí jako DJ Fatte a Prago Union. V dnešní době jsou i další tváře jako Mike Ondo, Johny Boss. Třeba se to jednou zlepší. Možná je to tou zrychlenou dobou. Nikdo nestíhá všechno naposlouchávat, natož navazovat nějaké spolupráce.
Otíráš se i o mladé hráče a jejich rap, který ti hudebně i obsahově nic neříká. Není to takový výkřik do prázdna? Máš ve svém věku a zkušenostem potřebu se na toto stokrát omleté téma ještě vyjadřovat?
Ano mám. (smích) Trochu to vysvětluji zase v tom „Intru“ a upozorňuji tam na to. Neotírám se o celou mladou generaci. To vůbec. Naopak fandim mladejm lidem a nezaměřuji se čistě na boombap. Poslechnu si i jiné styly. Štve mne jenom jedna větev, která je bohužel v dnešní době hodně populární. Sere mě to. Jsou to napůl bukvice s nagelovanými vlasy, co mumlají nesmysly, žerou xanax a často přemýšlí o sebevraždě, kterou rozebírají v textech. Ode mě je to ještě dál než pop, country nebo dechovka. Možná i ten TV Šlágr má větší koule. Nejhorší na tom je, že je to považovaný za hiphop a vrhá to na něj neskutečně špatné světlo. Nechci se otírat, jak ti lidé vypadají, kolik mají kérek na obličeji, co nosí. Strašně mě sere ta mělkost, povrchnost, nulová kreativita. Mám rád jednoduchost v muzice. Miluju zaloopované smyčky, do kterých někdo nakládá….ale opravdu nakládá. U těchto lidí je jednoduchost jen v hlavě.
Jestli se nepletu, tak z Ústí pochází i Robin Zoot z Milion+, který je typickým zástupcem nových postupů. Protnuly se nějak vaše cesty, nebo pořádně ani nevíš, o koho se jedná?
(smích) Slyšel jsem to jméno, ale vůbec netuším. Je mi u prdele…
Obsahově si dosti stěžuješ na současnou dobu jako takovou a poukazuješ i na fakt, že bude ještě hůře. Opravdu je současný stav natolik alarmující, anebo nalezneš i pozitiva, která ti tato doba nabízí? Jak obstojným jsi uživatelem sociálních sítí?
Určitě se najde spousta výborných umělců. Nejsem zase tak velký stěžovatel. (smích) Ve finále, ať si každej dělá, co chce. Já mám radost z nové desky a poslouchám hudbu podobných interpretů, kterých je ale neskutečně moc. Je úplně jedno, že to nemá takovou sledovanost. Navázal jsem spoustu přátelských vztahů s lidmi, kteří jedou na stejné vlně. Vyměňujeme si odkazy s hudbou. Za hranicemi je to úplně jiné než v Čechách. Stačí se mrknout třeba vedle do Polska. Jsou úplně někde jinde. Nejsem v situaci, ve které bych měl kázat a vysvětlovat, jak by to mělo být. Je to teď na jiných. Budu doufat, že to nabere nějakej lepší směr.
Tvůj projev je od počátku unikátní a má svůj rukopis. Při poslechu nové desky se mi ale zdá, že občas tlačíš na obsahovou stránku, a pak tak trochu honíš rytmiku. Nebojíš se, že budeš mít pak problém to udejchat na stagi? Nebo tohle album nemá v plánu objet pár klubů?
Určitě bych se nebál, že bych to neudýchal na stagi. (smích) Nevím, v čem bych si věřil víc než v tomto. Otázkou je, jak to se živým hraním bude. Zvlášť v mé situaci. Řešíme nové bydlení, mám čerstvou rodinu a milion dalších věcí, které potřebuji, aby si sedly a chce to čas. Uvidíme do budoucna.
