Label Eastern Conference Records se minulý rok zařadil mezi ty, kteří značně obohatili pozdemní scénu, ať už svým netradičním, ulítlým stylem či kvalitou jednotlivých placek. Uskupení Weathermen, jehož otcem není nikdo jiný než dvojka Cage a Copywrite, se pomyslně dělí do dvou odnoží, ta první pojímá jména jako je třeba El-P, Cannibal Ox, Camu Tao, RJD2 a ještě několik jiných. Bystřejší část z vás už asi tuší, že se tato část nějčastěji motá kolem labelu Definitive Jux. Odnož druhá, ta o které je dnes řeč, znamená prasáky Cage, Copywrite, Yak Ballz, Tame One, Breezly Brewin, univerzální Camu Tao a sem-tam se objeví i kmitočetař Jakki da motamouth (nějak mi tady pořád chybí zakladatel Mr. Eon z High & Mighty). Takovýto výčet rappaz slibuje kvality nebeských výšit, nicméně, na tomto projektu se některým z nich nepodařilo uhájit své velkolepé renomé. Dlouho jsem uvažoval jakou známkou mám album ohodnotit. Na jednu stranu se mi hlavou honily myšlenky typu Takhle utahané a úchylné instrumentálky se můžu líbit snad jenom mi, jakožto příznivci tohodle opravdu „divného“ stylu a na stranu druhou Proč bych neměl být velkorysej, vždyť ti rappaz a producenti v tom umí chodit, nejsou to žádní nováčci a všichni až na pár vyjímek to krutě dávaj. Nakonec jsem vybral něco mezi, polovina alba je krutá, zbytek slabý průměr. Vzhledem k tomu, že v každém tracku vystupuje různé složení emcees, zasloužila by každá píseň vlastní povídání. Mno a protože válů je tady hned rovná dvacítka, pusťme se bez okolků do toho. Placku otevírá funky „Intro“, které v podobě cutů a scratchů představuje jednotlivé vystupující (ty jsme si vyjmenovali na začátku). Osvědčená dvojka Copywite & Cage spolu s adoptivním synátorem Yak Ballz rozjíždějí první pecku „Made you shit your pants“ ve velkém stylu, old schoolový beat šlape, do toho jednudechej sampl a krutá lyrika. Kdyby tomu tak bylo u většiny kousků, určitě by deska zasloužila chválihodnější hodnocení. Pro mne nastává vyvrcholení alba hned trojkou, kde Def Jukies – El-P a Camu Tao dissujou!! Missy Elliot přes její vlastní instrumentálku ze songu „Bring the pain“. Přesto že se El krutě snaží napodobit její nechutně ukvičené flow, pořád mi to zní nějak lépe, i když je to jen parodie. Hold, u takových jako je Missy je pojem „kvalita“ výjmečný asi tak jako střízlivost u notorického pijana. I když tento track nepřesahuje délku dvou minut, celému albu nasadil korunu a paní Elliotové dal zaslouženě na prdel. Dj Prizm se vyšvihl burcovní, řezavou instrumentálkou „10 Times“, která si, ostatně jako obyvkle, perfektně rozumí s Copywritovými rýmy. Jedna z těch nejúchylnějších, ale „zatím“ ještě solidních instrumentálek je „React Shun“ s indickými samply a skoro až ironicky smrdícím nádechem. Zde se myslím v nejlepším světle předvedl rychlo-plivač Jakki. Po krátkém, upršeném skitu rozjetá atmosféra pomalu upadá do nudného, ale zato docela infekčního podkladu k songu „What happen to dat toy“ zajímavého spojení rapperů Cage a legendy Tame One. Mlaďoch Yak Ballz mě dalším kouskem „Volume“ zrovna moc nepobavil, je téměř pravidlem, že když slyším první tóny tohoto něštěstí, ihned se dopátrávám tlačítka „next“. Zkleslou náladu však záhy spraví trojka MHz a jejich peckovnice „MHz over megahertz“. Po takovýchto kusech mě začíná honit mlsná a probouzí se ve mě nadějě, že se všechno v dobré obrátí. V omylu mě ještě chvíli nechává šupa „Slick Talkin“, jejíž živná půda ala J-Zone znamená jistou smrt a když se do toho ještě přidá nekompromisní MC’ing v podání Tame Ona a Breezly Brewina, má mysl už se nachází v rapovém sedmém nebi. Následný úpadek na nejhlubší dno, tracky „Where I wanna be“ a „Columbus“, vás jistě nechutně použitými samply posadí hezkdy zpátky na zem. Zbylé osmero skladeb už většinou šlape jak se sluší a patří, až na pár nedostatků jsou to všechno peckovnice hodné tanečního parketu. Jmenovitě jsou to Cage a jeho jedovatá „Beverly Crabs“, Vast Aire & Camu Tao v netradičně ztvárněné „Chris Lighty“, skladba dvojky Nighthawks, ultra-utahaná „Concerto“ Tame Ona, singlová „Gangster“ uličnické dvojky S.A. Smash, a to nejlepší uplně na konec, pecka „Fried Fish“ se samplem alá LoopTroop a jejich „Fly Away“. Breezly Brewin nepochybně patří mezi nejkrutejší lyriky celé této placky a tímto skvělým songem to opět potvrzuje. Následným RJD2 remixem párty pecky „5 left in the clip“ album perfektně vyrcholí, nicméně takoýchto vrcholných okamžiků je tady opravdu poskrovnu. Ještě důležitá poznámka nakonec, produkci si rozdělilo hned několik zajímavých jmen, tak především zakladatel labelu Mighty Mi, pak samozřejmě potentní Camu Tao, Dj Prizm, RJD2 a J-Zone. Jak jsem řekl na začátku, polovina alba šlape vskutku krutě, zbytek spíše nudí a je hoden označení slabšího průměrů. Beaty : 5/10 Rap/Rýmování : 7/10 Originalita/Kreativita : 5/10 Tracklist: 01. Intro 02. Made You Shit Your Pants – Copywrite, Yak & Cage 03. Missy Done Justice – El-P & Camu Tao 04. 10 Times – Copywrite 05. React Shun – Jakki, Copywrite & Tame One 06. Illuminati Guy 07. What Happened To Dat Toy – Cage & Tame One 08. Volume – Yak 09. Mhz Over Megahertz – Copywrite, Jakki & Camu Tao 10. Slick Talkin – Tame One (feat. Breeze Brewin) 11. Where I Wanna Be – Yak & Camu Tao 12. Columbus – Jakki & Copywrite 13. Beverly Crabs – Cage 14. Chris Lighty – Vast Aire (feat. Camu Tao) 15. Come To Daddy – Cage (feat. Camu Tao) 16. Concerto – Tame One 17. Gangster – S.A. Smash 18. Fried Fish – Breezly Brewin, Tame One & Cage 19. 5 Left In The Clip (RJD2 Remix) – Copywrite, Yak, Tame One, Cage & Breezly Brewin 20. Every Rapper In The House Shut The Fuck Up – Copywrite, Cage & Yak