Vyhraje jihočeský Jazzy le Pazz sošku pro šuplíkáře posledních dvou dekád? Nejspíše ano, ale chystá nápravu

Taky máš občas ten pocit, že k dokonalosti ještě schází pár krůčků? Občas tím na prdel dostane tvá tvorba, která zůstane zabouchnutá pro veřejnost v bezpečné skrýši, ačkoliv by si třeba trochu té pozornosti naopak zasloužila. Můžeme se jen domnívat, kolik českého rapu leží v tuzemských šuplících, ale doufáme, že je tam jen hrstka toho, co by tam být neměla…

Vyhraje jihočeský Jazzy le Pazz sošku pro šuplíkáře posledních dvou dekád? Nejspíše ano, ale chystá nápravu. Asi tak bych mohl označit jeden z prvních kontaktů s tímto jménem z lokality, kde Budvar teče proudem a joint nechybí v každém hloučku dobrých přátel.

Z této adresy za ta léta pamatujeme celou řadu jmen, která se dočkala republikového věhlasu, ale Jazzy le Pazz mezi ně doposud tak nějak nepatřil. Asi to bylo i díky lenoře a tvoření v ústraní. Pamětníci možná kdysi klopýtli o uskupení LO3, které kázalo aktivitu již od roku 1996. Jazzy byl členem po opětovném složení v roce 2007, první kontakt s vlastní cestou generoval o čtyři roky dříve, tehdy užívajíc hudební pseudonym Merci.

Slehla se pak po něm na čas zem, vlastně rovnou na celou dekádu, odstěhoval se za moře, ale láska k hudbě přetrvala. Před dvěma lety se vrátil do Prahy, zapojil se do smečky Forbidden Soundz a ještě letos bychom se mohli dočkat i jeho sóla.

Název ponese „Život je Pazz“ a nebude chybět i několik hostů, třeba francouzský Fadaa či Neri. Desku si Jazzy le Pazz převážně produkoval sám a neopomenul nám prozradit, že by mohla vyjít i na vinylu. O mix se postaral Maro Remedy z Exile records a master zařídil Ondřej Žatkulijak z Rooftop studio.

Čekání si můžeš zkrátit singlem „Šuplíkář“, který dává jasný signál, že tenhle materiál už nezůstane v kleci…