hledat

UGLY DUCKLING – Taste The Secret (2003, Emperor Norton)

Sdílej

Dizzy Dustin, Andy Cooper a Young Einstein (Ugly Duckling) jsou zpět, po třech letech! Tři bílí komici z Los Angeles dodali mému uchu, unavenému častým poslechem hlášek typu “I’m the best MC” nebo “Kill you motherfucker”, delší než hodinový relax formou vtipného, ale inteligentního hip-hopu. Trochu historie: Potkali se v roce 1993 na místě zvaném Meat Shake, což je fast food restaurace v Long Beach. V době, kdy si celé jejich okolí ujíždělo na pisklavé g-funk muzice v čele s Warren G, Dr.Dre, Snoop Doggem a dalšími známými firmami, oni byli zapálení do rapu z pravobřežního tábora a jejich vzory byli A Tribe Called Quest, Jungle Brothers a potažmo celá crew Native Tongues. Cítili se jako ošklivé káčátko ze známé pohádky, což jednoduše vysvětluje jejich název. Ze začátku si nevedli moc úspěšně; oni sami říkají, že léta bylo nemožné najít člověka, který by jejich hudbu poslouchal. Jenže se jen tak nevzdali a dobře udělali. Nastal rok 1997 a jim vychází singl “Fresh Mode”, jejž o 2 roky později následuje osmitrackové stejnojmenné EP s párty hitovkou “Everybody C’mon”. Tou dobou dělali předskokany Jungle Brothers na jejich evropském turné. V roce 2000 přichází na svět první dlouhohrající, kritikou velmi ceněné album “Journey to Anywhere” (recenze v papírovém BBaRáKu č. 4). Nastává pauza od nahrávání, během níž kluci koncertují s takovými jmény jako Jurassic 5, Black Moon, People Under the Stairs nebo J-Live a zároveň řeší problémy s labelem 1500 Records, výsledek je přechod k Emperor Norton. Na konci loňského roku však opět usedají do studia s cílem nakrmit fanoušky, jimž už začínalo ze sytého pokrmu “Journey to Anywhere” přeci jen časem kručet v břiše. Výsledkem jejich práce je nové “Taste the Secret”, původně se mělo jmenovat “100 Dollar Weekend”. Tématem celého alba je návrat do dob, kdy rap byl více o zábavě a oni pracovali u Meat Shake (nápis “Taste the Secret” zdobí budovu tohodle občerstvení), jemuž věnovali rovnou 3 tracky, nebo spíš delší skity. K mání je i několik kratších, skrytých skitů, zobrazujících boj mezi Meat Shakem a konkurenčním The Veggie Hut, ale to vás asi moc nezajímá. Vyšlo v červnu a svým zevnějškem se CD stylově neliší od svých předchůdců, opět animovaný cover. Po zasunutí do přehrávače a stisku Play se však věci mají jinak. Zvukově zasahuje album ještě dále než jeho předchůdce a strach z experimentování mladému Einsteinovi, stojícímu za produkcí všech pecek, rozhodně neschází. Jde poznat, že inspiraci čerpají hodně z old schoolu. Uslyšíte hafo zajímavých nápadů, téměř v každé skladbě se mění beat, smyčky asi producenta moc neberou. Dále hojně samplovaný rock’n’roll a občas dost netradiční podklady. Jak už jsem naznačil v prvním odstavci, lyricky si ÚDéčka zachovávají vtipnost a o tématickou originalitu není nouze. Třeba poslední “Goodright Now” je zřejmě první hip-hopová ukolébavka. Radši to vezmu od začátku. Už úvodní “Opening Act” nepostrádá dobrou náladu. Hoši si dělají srandu sami ze sebe, konkrétně ze svých začátků, časů jejich prvních koncíků. Hlášky jako “There’s only 50 people here, that’s a sold out show” a k tomu veselej beat působí dobrým dojmem. Nejlepší část se nachází na konci tracku – MC’s chtějí po publiku, aby po nich opakovali hlášku “I wanna rock right now”. Místo toho se ale jen dočkají výsměchu “You guys suck!”. Tahle pasáž ve mě vyvolává úsměv i po padesátém poslechu. Sotva stačíte smést úsměv ze rtů, už se chrlí dvojka, první singl “Turn it Up”. Ze začátku se postupně zesiluje, až naskočí parádní našláplá melodie, která dodá víc energie než karton Semtexu a nutí vás hejbat se. Tuhle úlohu, i když krapet hůř, plní i “Energy Drink”. Třetí stopa je reklama na Meat Shake a vypráví o tom, co všechno si tu můžete koupit, samozřejmě v rýmované formě. Následuje druhý singl “Dumb it Down” s nádechem staré školy a kytarovýma samplama. Po pomalé “Abigail Silk” a zmíněné “Energy Drink” startuje track 7 “The Drive-Thru”. Tohle je jedna z nejzajímavějších záležitostí, co tu najdete. Je to druhá věc inspirovaná Meat Shakem a jedná se o rozhovor zaměstnance za okýnkem ála McDrive se zákazníkem. Podobné, ale lépe podané než předchozí skit. Pak přichází můj nejoblíbenější nášup “Mr Tought Guy”, melodická rychlovka, opět s vysamplovanýma kytarama. Do toho ještě škrábe Einstein, scratchů jste ale na “Journey to Anywhere” mohli slyšet malinko víc. Tentokráte se vysmívají všem týpkům, kteří si myslí bůh ví co nejsou, když nosí hadry Fubu, šátky přes hlavu a tváří se jak největší drsňáci. Tohle by se mělo přepracovat do češtiny a pustit spoustě hip-hoperům u nás. Přes další 2 tracky se dostávám k výborné “Potty Mouth” doplněnou zpívaným refrénem, kritizující sprostou mluvu. Mimochodem UD na žádném ze svých počinů nemají známou nálepku “Parental Advisory”. Zpěvu se dočkáte i v “Daisy”, a přes třetí Meat Shake skit “The Confrontation” se dostávám ke čtrnáctce “Rio De Janeiro” s mě nesympatickým refrénem. Po ní se o slovo uchází “I Wanna Go Home”, na můj vkus moc přeplácaná zvukama. Poslední 2 zmíněné experimenty se nepovedly tak, aby je moje uši přijaly kladně, což mi trochu kazí dojem z jinak skvělého CD. Na dobrou noc si nakonec dejte “Goodright Now”. Jelikož se jedná o album podané v poměrně nezvyklém stylu, přijme ho každý jinak. Já to beru. Na zahraničních diskuzích jsem na něj četl desítky kladných ohlasů, zato žádný záporný. Spousta skladeb mi odhalila své kouzlo až po opakovaném poslechu, oproti tomu “Opening Act” nebo “Mr Tough Guy” se zalíbí hned napoprvé. Kdo si myslí, že jsem zapomněl vyjmenovat rapující hosty, bude se možná divit – žádného si nepřizvali. Záměrně píšu “rapující”, protože zpěváků přišlo na pomoc několik, a to hlavně do Meat Shake skitů. Porovnám-li úroveň novinky a předchozího LP, vychází mi obě alba nastejno. Přesto jsou obě skvělá v jiném slova smyslu. Ugly Duckling: Taste The Secret 01 Opening Act 02 Turn it Up 03 Meatshake 04 Dumb it Down 05 Abigail Silk 06 Energy Drink 07 The Drive Thru 08 Mr Tough Guy 09 Pass it On 10 La Revolucion 11 Potty-Mouth 12 Daisy 13 The Confrontation 14 Rio De Janeiro 15 I Wanna Go Home 16 Goodright Now oficiální stránka Ugly Duckling

Diskutuj na Bbarak.cz

Už jsi četl?