Člověk se každé ráno mihne před zrcadlem, ale až s prvními šedinami a vráskami si začne více všímat detailů. Přichází to přirozeně s věkem, pozornost si kradou věci, nad kterými jsme dříve mávli rukou. Netýká se to i vizuální stránky, ale i té duševní. V hudební branži můžeme vidět vývoj interpreta, který ve čtyřiceti obvykle generuje jiné texty, než tomu bylo v jeho začátcích. Stárneme všichni. Je to příklad i budějovického Regieho, jenž v posledních letech začal být v rapu až nezvykle aktivní, ale rozhodně mu to na studiové kráse neubralo. A nevěnuje se jen rapu, ale to bychom vám už prozradili to, co si detailněji můžete projet v tomto interview.
V posledních letech jsem si tě často dobíral, že ty realeasy nestíhají fans ani řádně poslechnout, letošní rok jen hubené EP se Stray Sidem. Došla slina?
V první řadě tě chci pozdravit a poděkovat za pozvání k rozhovoru. Máš pravdu, za poslední roky toho bylo tolik, že i moje manželka, která, jak už víš z předchozích interview, v uvozovkách schvaluje veškerý moje projekty a je vlastně taková výstupní kontrola a totální klabatice roku v jednom, ztrácela pojem o názvech a obsahu nových desek. Proto jsem se rozhodl zpomalit v releasech, ale ne v tréninku a dělání nových věcí, což se možná i odrazilo na EP Dar, který celý produkoval bůh Stray Side a na který jsem pečlivě vybíral hosty, instra a témata. Takže se nedá říct, že by došla slina, chci se soustředit na co nejkvalitnější věci, který nebudou tzv. vyplňovačky na albu. Na příští desce se budu snažit tyhle skladby co nejvíc eliminovat.
Nelze si nevšimnout toho, že jsi odložil několik kil a na sociálních sítích si více užíváš s rodinou. Přišlo to přirozeně, nebo ti doktor ukázal zdvižený varovný prst?
Ano, je to tak, pro mě je to nejlíp investovaný čas, neznám nic lepšího než strávit den se svojí rodinou, je to větší než hiphop. Po zdravotní stránce to vlastně bylo tak, jak říkáš, měl jsem nějaký problémy s Vertigem, který s největší pravděpodobností pramenily z nezdravého životního stylu. Všechno špatný je tedy k něčemu dobrý, od tý doby jsem se začal mnohem víc hýbat a jíst zdravěji, do toho cvičit, takže se teď cítím o 100 % líp.
Někdo se může ve sportu znovu najít a celkem mu propadnout. Jsi i ty takový případ? Pociťuješ to i při shows, že ten dechový fond je najednou větší a ručník může zůstat v backstagi?
No tak to rozhodně, dřív jsem potřeboval pomalu plážovou osušku abych ty proudy potu poutíral, no pěknej hnus. (smích) Teď tam můžu hodinu šaškovat a v podstatě nepociťuju žádnou zátěž anebo dechovou absenci.
Staré vlky stále častěji registrujeme po boku svých dorůstajících ratolestí. Někdy se jedná jen o smělý výstřel, jako třeba v případě dcery Filipa Konvalinky, jindy zase o budování kariéry jako u dcery Lukreciuse Changa. Vnímá už tvůj synek, co dělá táta? Doufáš ve společné laškování ve studiu?
Registruju oba dva případy, který jsi zmínil, je to hezký, nicméně co se týče těhle featů s dětmi nejvíc mě asi nadchla dcera Separa a Tiny Anička, v jejím projevu jsem našel to, co od rapu očekávám.
Můj syn Jakub to vnímá už dávno, často freestylujeme nebo rýmuje slova jen tak pro srandu, když posloucháme muziku z vinylů, myslím, že k tomu má velice kladný vztah a předpoklady, jestli mě někdy v budoucnu pozve na společnou věc už teď vím, že moje odpověď bude ano.

Rodinný život, zázemí, stabilní zaměstnání. Právě v tomto bodě se vytrácí už takový ten boj o přežití, volný čas trávený ve štrýtu s vrstevníky. Člověk stárne, priority se mění. Cítíš, že se nějak zásadně mění i tvá témata v rapu? Jak odlišný je Regie v roce 2026 v porovnání s tím ze začátků ZMV?
Přijde mi, že boj o přežití to je a bude stále, akorát s víc možnostma. Co se týče kamarádů ze starých časů, tak těch jsem většinu vytěsnil a od tý doby se mi žije mnohem líp. Zbylo opravdu jenom pár nejbližších a nový si k tělu pouštím velice zřídka, viděl jsem nějaký video od Snoopa, kde tuhle situaci skvěle popisuje a naprosto se s tím ztotožňuju. U těch témat je to jasný, tam se to vyvíjí a víc nad tím přemýšlím, i když některý ty starý věci mají stále silný a aktuální témata.
V hlavě mám stále jednu tvou odpověď, že „Aura“ a „Řev“ jsou součástí trilogie. Kdy se dočkáme třetího dílu? Dá se říct, že Fatte generuje teď jednu desku za druhou a musíš stát ve frontě? I když možná je známo, že má aktuálně rozdělanou jen desku s Fokisem, ne?
No to nejsi sám, taky na to často myslím, ale zároveň jsem názoru, že to má ještě čas, každopádně jednou se to stane. Těším se na to, protože Davidovi vděčím za hodně tím, že se mnou dvě předešlý desky udělal a z těch projektů jsem si odnesl hodně zkušeností. deska s Fokisem vlastně ani teď nevím, v jaké je fázi, to je spíš otázka na něj, ale mám pocit, že těch projektů může být i víc, ale nechci nic propálit. (smích)
Trochu jsem si do tebe rýpl, že jsi zhubnul, vrátí se i chutě a časy, kdy jsi zdrhal v kukle s barvami v ruce? Anebo kromě zakázek vytáhneš z batůžku náčiní jen na legálech?
Myslím, že ta doba je v mojem případě už definitivně ta tam. Ono když se, z převážné části, něco stane zároveň i tvojí obživou, změní to trochu pohled na věc. Neznamená to ale, že když stojím někde na šraňkách a projede čistej vlak, nepředstavuju si, jak na něm jedou barevný panely, jak se říká, doživotní chuť zůstává. Minulý týden jsme dělali zakázku a naběhl tam frajer a řval „tohle se mi líbí, ale ty zmrdi, jak to dělají na těch vagónech, těm bych zlámal ruce“, no klasika, tak mu to odkývu a v duchu si jenom říkám, to víš, že jo, ty kašpare, pokračuj a nevoň. (smích)
Na legály už chodím taky málokdy, je to strašná šichta. (smích) Když už jdu, udělám třeba rychlý throw up s nějakým kresleným motivem místo písmene „I“, to mě teď baví a ve finále z toho mám lepší pocit, než když někde stojím půl dne u zdi.

Často si čelil otázkám, jestli jsi spokojen s vývojem rapu ve městě Budvaru a zda se nebojíš předat jednu pochodeň. Je tomu tak i u graffiti? Vidíš na jihu Čech talenty, kteří by se mohly zapsat do historie a časem tento mnohými opovrhovaný koníček přetavit v nějaký job?
V tom rapu je to pořád stejný, zatím nepřišel nikdo, z koho bych šel úplně do kolen. U graffiti je to mnohem lepší, spousta kluků, co začínali ne zas tak dávno, jsou dneska nejrespektovanější jména na aktuální scéně.
Jak tě mladá krev vnímá? Jsi guru, za kterým se čas od času přijde pro radu nebo ten ekosystém žije vlastním životem a mladí už ani nevědí, že tenhle strejda udával tempo v časech, kdy ještě nebyli na světě?
Mezi mnou a těma, který začínají, je tak velkej věkovej rozdíl, že asi ani netuší, i když možná někteří jo. No a jestli ne, tak proč ne. (smích) Určitě by měli a já je tímhle zdravím.





