Netoužím hledat moment, kdy se řemeslo filmu proměnilo v záležitost jednoduchého videoblogu. Ten moment tady ovšem je, otázkou zůstává, zda může za všechno, co se v poslední době děje na poli videozáznamu českého hip hopu.
Klipy jsou umělecká záležitost. V krátkometrážním díle se autor pokouší, přiblížit divákovi myšlenku obsaženou ve zvukové stopě nebo jen tak doplnit celkový dojem. Jasně, že jsou i klipy, které se opakují sexy tancem s dívkou v bikinách nebo pláčem v dešti ale existují naštěstí i takový, který nezapomínáme. Jmenujme abstraktní „Hey Boy Hey Girl“ od Chemical Brothers nebo převratný „Thriller“ od Michaela Jacksona. I klipy z poslední doby jsou absolutní BOMBY! Viděls už 30minutové video géniů Beastie Boys „Fight For Your Right“ ? Plejáda herců, skvělá muzika, nápady, který si kluci cucaj z prstu za pochodu. Tohle jsou prostě obrazové básně, které nejenom, že posluchače dostanou do audio nirvány ale vizuální orgasmus je silnej jako video se zachovalou milf na redtubu co vypadá jako kámošova hot máma. To jen tak na začátek.
Českej HipHop a jeho mírný odnože u nás ty pokusy o dobrý klipy měl a má. Ať už je to studio RESERVE07, který se na všech svých klipech čitelně podepisujou jako Coppola na Kmotrovi (ovšem u reklamy na opel se ukázal zářný příklad toho, jak povedený vizuál zabije dost nevhodná zvuková stránka) nebo jmenovitě Pavel Raev jenž zrcadlovku ovládá jak vlastní orgán na klipu „Co Bude Až Nebude Rap“ se sice chudým příběhem ale vtipem, obrazem a filmovou řečí přesahující běžná nízkorozpočtová videa. Experimenty ovšem nedopadly taky vůbec špatně: Honza Zajíček „Rokem PSH“ posunul hranice zase o kus dál, i když najít ho v kvalitním záznamu je nad lidské schopnosti. DJ Wich už nás překvapil ve své obrazové tvorbě ledasčím. Hubu z pantů vytáhnul asi všem, kdo viděli PSH „Můj Rap, Můj Svět“. Další ze školy „foťáčkářů“ a rodiny Ty Nikdy je Paulie Garand…no tady asi nic novýho říct nejde. Pokud teda ceníte snahu tak možná jo. Na vimeu těhle videí potkáte tisíce.
Tímto výpočtem se dostáváme k disciplíně tzv. „home nízkorozpočtových videí“. HYPNO 808 nás zásobuje nekonečným počtem videí vlastní produkce. Všechny videa mají několik, stejných, poznávacích znamení. Všechno začalo asi videem „Volte mě“, které ten nápad má. U „Volte mě 2“ už začíná procházka po Praze na plný koule a musím říct, že talentovaných střihačů jako je Chef3000 je málo a dokázal to na „V hajzlu“. Ovšem seřadit si klipy „V Tomhle Městě“, „Real Shit“, „Nejlepší“ a výše jmenovaný „V Hajzlu“ vedle sebe je jako dívat se na 4 děti v řadě s raybanama a říct, který je víc hipster. Postavit totiž atmosféru klipu u dvou výše jmenovaných na tom, že většinu doby nevidíte VŮBEC nic, protože se všechno odehrává v noci a kamera nestíhá obraz zaznamenávat v ucházející kvalitě zabere možná tak na srazu nevidomých. Přitom většina z těchto tracků by si zasloužila plnohodnotnou pozornost myšlenky či nápadu jako je tomu u geniálního klipu Jana Gemrota „Iscream Dance Remix“. Dobře, pryč od HYPNA. Je to nutný aby skoro identický klip musel vzniknout i pro LA4 s Hugo Toxxxem „Relativně Spokojenej Kak“? I člověk co nikdy nebyl v Praze si po shlédnutí všech nových klipů musí připadat jak regulérní Pražák, dalším důkazem Ektorův „Nemáš Zač“. Jeďte třeba točit do Kutný Hory.
Nejmenovat na konci Rista by byl zločin. Tímto se ukláním před posledním filmařem, jenž stále ctí filmovou surovinu jako je tomu na jednom z nejlepších klipů na české scéně vůbec, jenž velmi těžko hledá konkurenci. Je poctou několika generacím, pro něž je klip nejenom sdělovacím prostředkem ale i snahou vyjádřit svůj záměr.
Česká televizní škola je v historickym kontextu jedinečná. Rozhodně aspoň prvním hudebním klipem na světě. Ladislav Rychman lehce stupidní písní „Dáme si do bytu“ započal popkulturu a fanatizmus hudebních klipů nejenom na MTV ale i české tvorbě. V tomhle případě totiž fakt nemá cenu držet se moderního pravidla MAINSTREAM=ZLO. Je super, že se konečně tvorba pohnula dál. Že těch pokusů je hodně a že sou lidi, co se snaží.
