Sdílej
Přiznávám, že Snowgoons jsem v poslední době nemohl přijít úplně na chuť. A to i přes jejich letité a jinak sympatické heslo “We Keep Hip Hop Alive”. Jenže u spousty jejich novějších věcí jsem měl pocit, že se sice udržuje puls, ale už se moc nedýchá.
Zhruba osm z deseti beatů bylo takových těch poctivě nabouchaných, ale jinak spíš nevýrazných boom bapů. Bušilo to, ano, jenže to bylo často tak nějak všechno. A když do toho ještě rapovali průměrní emcees, nebylo koho ani co zachraňovat.
Pak ale přišla věc “Let It Be Known a hele, ono to jde. Potkali se v ní PMD z EPMD a Fredro Starr z Onyx. Dva OGs, kteří vůbec nepotřebují dokazovat, že na to ještě mají. Oni to prostě jen klidně a sebevědomě předvedou.
Baví vás obsah bbarak.cz? Budeme vděční, když nás podpoříte na Buy Me a Coffee
Oba jasně ukazují, proč byla devadesátková éra tak silná a proč je relevantní dodnes. Funguje hlavně proto, že beat má duši a charisma jako Mila Kunis. Najednou neposloucháš jen rytmus, ale celek, který tě baví od první do poslední vteřiny.
Třešničkou na dortu jsou navíc přesně sedící cuty od DJe Tone Spliffa. Jo, nějak takhle má znít trueschool, když nechce vyloženě působit jako muzejní exponát.
Na začátku roku má dorazit album !Black Snow 3″ a pokud na něm bude víc takových fláků, beru Snowgoons znovu na milost. Skvěle strávených 135 vteřin!
