Sicknature & Snowgoons – Banished from Home (2010, Goon Muzik)

Snowgoons jedou jako hovado, namydlený blesk je jejich pomalý brácha. Jsem zvědavý, jak jejich zběsilé pracovní tempo ovlivní skutečnost, že se trio německých vuřtů ztenčilo na duo německých vuřtů. Odchod vrchní škrábače DJ Waxworka, který měl na svědomí wordcuty v refrénech, možná nebude na jedné straně tak velkým problémem, protože Det a Illegal začali pracovat nejdříve jen sami ve dvojici, možná se to na druhé straně projeví. To ukáže až čas. Zajímavé je to, že na wikipedii se píše o Snowgoons jen jako o dvojici a vypadá to, že to tak bylo odjakživa, o nikom dalším tam není zmínka, ani v minulém čase. Kdo ví, jestli se ale jejich řady zase nerozrostou o nového člena, protože jejich dánská spojka Sicknature, se objevuje po jejich boku čím dál tím více. Je to taky Sicknature, kdo paktoval tenhle mixtape Banished From Home. Jedná se o kolekci skladeb, které znáš už z jejich regulérních řadovek nebo tu jsou tracky, které jen produkovali pro jiné anebo exklusivní remixy, které přijdou vždycky vhod. Kromě lehkého opáčka prostřednictvím skladeb jako “Goon Stampede“ v podání Rakaa, Reks a Sicknature nebo “This Is Where The Fun Stops“ od Reef a Sicknature, jsou tu slušné remixy jako “Nuclear Medicineman od La Coka Nostra, “G.O.D.“ od Jus Allah nebo “Drag You To Hell“ od Vinnie Paz. Největším lákadlem ale budou asi skladby, které nikde oficiálně nevyšly nebo jo, ale v malém nákladu a těžko se k tomu člověk dostane. Kopa pro mě neznámých tracků od lidí jako Irate Fam, 5th Criminal, Savage Brothers, Revolution Of The Mind, Godilla, Pro&Reg nebo NBS určitě potěší nejednoho zarytého fandu. Když k tomu přihodíš ještě skladby, které se objevily na regulérních deskách jejich přátel jako Randam Luck, Brooklyn Academy nebo Viro The Virus, není co řešit. Poměr je jasný, deset skladeb produkoval Sicknature, který se zhostil i role průvodce celého mixtapu, zbylých sedmnáct fláků mají na svědomí Snowgoons. V průběhu ještě dojde i na shout outy od spřízněných duší jako Outerspace či Danny Boy. Je to jen mixtape, takže výsledný zvuk není úplně libovka, master chybí a je to znát, nicméně je to přesně věc, kterou oceníte nejlépe asi v přehrávači vašeho přibližovadla (pokud tedy nejezdíte na kole). Tracky odsýpají, nehrají moc dlouho, takže, když vám nějaký úplně nesedne, nemusíte volit tlačítko „skip“. Přestože je na CD albu napsáno „výhradně k propagačním účelům“, což v překladu znamená „nemělo by se to prodávat, ale rozdávat zadarmo jako reklama“, koupil jsem si oficiálně CD na jejich stránkách za deset bucků, německý Mad Flava (zrzoun, co prodává asfalt na Kempu) chce za to dokonce 10 éček. Každopádně nelituji, sbírka je kompletní a to asi udělají i ostatní věrní příznivci.