Seznamte se prosím, MADLIB!

Madlib má víc osobností než Cassidy , UTFO a Anakin Skywalker dohromady. Přitom ví, co dělá. Považuje se za jednoho z nejtalentovanějších producentů-rapperů. Trochu mi připomíná vesmírné lidi, protože se svými osobnostmi se nachází na mnoha místech najednou. Jeho pseudonymy okupují celý svět, chybí mu jen dobýt pátou dimenzi. Ve svém skromném studiu je připoután k SP-1200, ASR-10 a MPC 4000, kde spolupracuje s celým sborem Stones Throw a dalšími umělci. Vážím si ho a určitě nejsem sám. Proto je mi poctou představit Vám „génia se samplerem“, jenž do Vás pumpuje koňské dávky psychedelického rapu. Je však poměrně složité rozepsat 28-letého fanouška Theloniuse Monka a Johna Coltrane na jeden odstavec, proto se zaměřím na každé alter ego a každou etapu jeho nabitého života. Biography V jednom pobřežním městečku Oxnard, 40 km severně od LA žil chlapec jménem Otis Jackson, Jr. (1978), syn RnB zpěváka Otise Jacksona Sr., který měl rád muziku, ale ani v nejmokřejších snech netušil, že se jednou stane multi dimenzionálním článkem hip-hopového systému. Se svými kamarády ze školy, se kterými založil skupinu Lootpack, si Madlib rychle vydobyl lokální respekt jako rapper, producent a DJ. Jeho chtivost po vědění z něj udělala uznávaného muzikanta, jenž se nebál brouzdat vodami jazzu a soulu, a který se záhy pustil do sólo projektů. S DJ Romesem a Wild Childem založili již zmíněnou skupinu Lootpack, která v roce 1993 produkovala debut skupiny s názvem Alkaholiks „Mary Jane“. Pokračovali v práci s kapelou Alkaholiks, s nimiž vyšlo ještě jedno album v roce 1995, „WLIX“. Tím byla éra „alkoholiků“ prozatím pozastavena. Madlib získával konexe tak dlouho, než se v LA spojil s Djem Peanut Butter Wolfem, s jehož labelem Stones Throw začal posléze intenzivně spolupracovat. Tím začala jeho halucinogenní fáze pseudo jmen a projektů pod názvy: Quasimoto, Yesterdays New Quintet, Jaylib, Sound Directions, Madvillain, Shades Of Blue a jiných…, o nichž se chci chronologicky zmínit. Vítejte ve světě postaveném na vymykajících se fyzikálních zákonech, neviditelnosti a ve světě člověka mnoha tváří. Vítejte ve světě Madliba. Lootpack family Lootpack spolu dělali různé kraviny již od střední školy. Madlib, Wildchild a DJ Romes o sobě dali premiérově vědět v 93‘, kdy beatmaker Madlib vyprodukoval „Mary Jane“ a „Tha Alkaholiks 12“. O rok později bylo možné jejich skillz ocenit na singlu „Turn The Party Out“ a na albu „21 And Over“ a „WLIX“, druhém počinu „notorických pijáků“. Pozitivní ohlasy je vyhecovaly k vydání Lootpack EP „Psyche Move“ na Crate Digger’s Palace Records v 95‘, s nemalou podporou táty Madliba – Otise Jacksona Sr. Dál bylo jen otázkou času, než čmuchal talentů Peanut Butter Wolf vystopoval Lootpack na místním rádiu, kde uslyšel singl „Questions“, následkem čehož ležela u Madliba na stole smlouva se Stones Throw, která vedla k vydání významného LP „Soundpieces:Da Antidote“ v roce 1999. Po „Soundpieces“ začal pevný řetěz Lootpack pomaloučku rezivět. Nikdo z dotyčných neztratil chuť k práci, právě naopak, ale všichni dospěli do fáze, kdy chtěli jet sólo. Jistě, byly slyšet letmé výkřiky v podobě alba „Bone Marrow“, ty však nemohly v žádném případě přeřvat Madlibovy „one man shows“, kterými se začal od roku 1999 horlivě zabývat. Madlib – oběť pseudonymů Rokem 99‘ počínaje a dneškem konče, se staral Madlib pouze o svoje počiny. Dělal hudbu pro sebe, nikomu ji nevnucoval a hodně experimentoval. Z laboratoří však víme, že experimenty se můžou občas zvrtnout (viďte pane Frankensteine) a nabrat nečekaný spád. Madlib tak dlouho experimentoval, až se rozpoltil. Nemohl se vyjadřovat pouze jako Madlib, pod nimž vydal alba „Madlib Invazion“, „Madlib Remixes 2“ a mix tapy :“Blunted in the Bomb Shelter Mix“, „Mind Fusion Vol. 1“, „Mind Fusion Vol. 2“, „Madlib On Worldwide“ a „Mind Fusion Vol. 3“, jeho myšlenky najednou směřovaly do vesmíru, kde se setkal s gremlinem hip-hopu, darebákem, panem neviditelným, kterým nebyl nikdo jiný, než Quasimoto a.k.a Lord Quas. Muži jsou z Marsu, ženy z Venuše a Quasimoto? Z Madliba! Jména Quasimoto a Madlib jsou spojována po léta, nikdy je však nikdo neviděl ve stejné místnosti. Quasimoto vůbec nebyl viděn s nikým v místnosti, je totiž „The Unesen“(neviditelný). Můžete ho ale slyšet, a to razantně. Peanut Butter Wolf slyšel poprvé Quasimota na špinavé, staré kazetě, kterou našel mezi Madlibovými projekty. (Možná je to fáma, možná ne, ale říká se, že projekt „Quasimoto“ vznikl, když se Madlib probudil po lysohlávkovém mejdanu.) Wolf prosil Madliba tak dlouho, až Quasimoto podepsal kontrakt se Stones Throw s podmínkou, že jeho jméno nebude nikdy zveřejněno. Po dvou singlech a jednom asfaltu vydal Lord Quasi „The Unseen“ v 02‘ a byl odměněn fanoušky a kritikou, podle URB dokonce albem roku. Najednou byl Quasi srovnáván s RZA, Kool Keithem a Princem. Všechnu tuto pozornost upoutal jediný fakt: Quasimoto byl 100% opakem Madliba jak lyricky, tak i zvukově a zajímavostí byl jeho animovaný hlas. Jelikož si Quasimoto vyžádal vysoký level soukromí, Stones Throw byl obsypán otázkami typu :“Kdo to je?“, „Kdy ho uslyšíme na živo?“, nebo „Kdy vyjde další album?“. Poslední otázku a mnoho dalších zodpověděl sám Quasimoto, když v roce 2005 vydal „The Further Adventures Of Lord Quas“. Zbylé odpovědi prý leží na albu, když si ho pustíte pozpátku. Pusťte si ho normálně a přistihnete Lorda Quasi hulit, mlátit blbce cihlami, unášet prostitutky, po tom všem nezbývá než vyvodit závěr, že Quasimoto je záporným mimozemšťanem! Yesterdays New Quintet I přesto, že Quasimoto dokonale zaměstnával Madliba po lyrické stránce, chyběla mu ta instrumentální, kterou se, jakožto hudebník, měl nutkání vyjadřovat. Nejspíš to byla shoda náhod, ale s Quintetem se Madlib setkal v LA a domluvili se na vzájemné spolupráci. Od těch dob (2001?) společně v Stones Throw’s Bomb Shelter Studio nahráli hodiny hudby. Hned v tom že roce vydali „Elle’s Theme“ a „The Bomb Shelter EP“, které nijak zvlášť neohrozily hip-hopovou undergroundovou scénu, nicméně album, které mnohým rozevřelo pusu dokořán, bylo LP „Angles Without Edges“, jež bylo tím nejlepším výběrem ze 36-ti alb, která Yesterday New Quintet nahráli. V těch dobách bylo jasné, že Madlibovi nejde o slávu, protože všichni členové tohoto kolektivu se udržovali ve strohé anonymitě. Dodnes vystupují jen málo a nikdy nebyli společně vyfoceni. V 04‘ se ještě probudili z tříletého spánku a vydali „Stevie“, to však bylo to poslední, co do současnosti dokázali zplodit. Jaylib J Dilla a.k.a Jay Dee (R.I.P.) a Madlib jsou čísla, která dávají výsledek s názvem Jaylib. Jejich kolaborace sahá do roku 2000, kdy J Dilla dal Madlibovi CD s jeho beaty na poslech. Madlib byl instrama natolik inspirován, že záhy nahrál celé album jen pro sebe, které narapoval právě do J Dillových beatů. Oficiálně spolu však začali pracovat až v roce 03‘, kdy vydali společný singl „The Red/The Official“. A o šest měsíců později se u Stones Throw, pod dohledem „mazáka“ Butterwolfa zrodilo LA/Detroit album mluvící samo za sebe – „Champion Sound“. Dohromady za dobu společného působení nahráli přes 300 pecek, ale málokteré z nich zřely světlo světa. Zvukové směry Sound Directions byla slabší napodobenina Yesterdays New Quintet, která jim byla přímo inspirována, dokonce v nich působili stejní členové. S jedním rozdílem! Tento kolektiv se nebál zapojit do hry zpěváky, jako Macy Gray, The Dap Kings, Antibalas, Breakestra a Connieho Price. Hrálo se téměř na všechno, rohy nevyjímaje. V roce 2005 vyšel jejich stěžejní debut „The Funky Slide Of Life“, který se skoro ztotožňoval s Madlibovými „Shades Of Blue“. Většinu desky podporoval Madlib hrou na orgán, basu a bubny, kromě dvou pecek, do kterých přijal pozvání britský bubeník Malcolm Catto. Space and The Mask Kombinace MF Doom a Madlib dávala a vždy bude dávat znát, že jde o extra kvalitní projekt, o kterém jsem psal minulý týden u příležitosti profilu MF Dooma. Proto se nechci na toto téma rozepisovat, pouze poznamenat, že pro Dooma byla kooperace s Madlibem jedna z nejlepších prací, které za svou kariéru vytvořil (bylo jich požehnaně!). Madvillain – „Money Folder b/w America’s Most Blunted“ – 2003 Madvillain – „Curls And All Caps“ – 2004 Madvillain – „Madvillainy“ – 2004 Madvillain – „One Beer“ – 2004 Shades Of Blue Posledním, ne však nejstarším dílem Madlibovy práce jsou „Shades Of Blue“, vydané roku 2003. Jde o významné a raritní dílo jazzové příchuti, kterou Madlib vyjádřil svůj vztah k jazzové muzice, na němž se podílel jak Peanut Butter Wolf, tak i Medaphoar, člen armády Stones Throw. Modrá barva na coveru vypovídá o nádechu celého alba. Podle Madliba je éra Blue Note stejně působivá jako například éra A Tribe Called Quest, nebo Gangstarr. Nicméně toto album nijak zvlášť u fanoušků neobstálo, možná proto, že bylo vydáno ve stejném roce jako „Champion Sound“, avšak své místo na hip-hopovém poli bez pochyb má. Produkce Madlibova produkce je stejně bohatá, jako počet plastik na tváři Helenky Vondráčkové, proto se není čemu divit, když řeknu, že za dobu své životnosti nahrál více, jak sto alb, z nichž některé byly vydány pouze po sto kusech. Mezi jeho instrumentální „bomby“ patří Declaimovo „Andsoitisaid“, nebo MED „Push Comes To Shove“. Instra de facto zajišťuje pro celou Stones Throw bandu a někdy zabrouzdá i do vod mainstreamu (Jay-Z). Madlib ale ví, kde je jeho místo a kde si ho fanoušci nejvíce cení. Momentálně je Madlib nejaktivnějším členem „stounů“ a podle všeho nehodlá zpomalovat. Nedávno vyšlo jeho zatím poslední CD „Beat Konducta Volumes 1 – 2: Movie Scenes“, které jsem, přiznám se, neslyšel, ale můžu se domnívat, že nepůjde o tuctovou rychlokvašku. Obdivuji umělce Madlibovy ráže a zároveň je mi ho líto, že nese břemeno tolika osobností. Každopádně budeme sledovat jeho boj se zvráceným Quasimodem a uvidíme, zda dokáže tyto větrné mlýny porazit, nebo podlehne vlně rapu z vesmíru. Sám Madlib prozradil, že ho baví podvádět a šidit davy svou produkcí, rapem a hlavně svou rozpolceností. Přiznám se, že mě to nevadí, právě naopak. Big Up, Madlib!