Sdílej
Konečně, po dlouhé době se beatmakeři a mcs tohodle striktního labelu probudili asi ještě z loňského zimního spánku a po dlouhých měsících zahálení definitivně sekli se zewlingem a opět se naplno pustili do výroby těhle krutostí, což album „Personal Journals“ bezpochyby je. Dalším důkazem pilné práce jsou nedávno vydaná alba „The no music“ od Themselves, „The other side of looking glass“ od Aliase nebo třeba počáteční práce Soleho na novém albu. Jak už bylo zmíněno, Sage Francis patří do velké bandy Anticon (i když né tak uplně, pouze vydává na labelu, ale to by bylo na hodně dlouhé rozpitvání) a zároveň je člen dua Non Prophets spolu s Joe Beats. Minulost tohodle rapera je dosti bohatá na singly, řeknu aspoň ten nejznámější „The known unsoldier“, prvního dlouhohrajícího (přesněji 57:47) alba se ale dočkal až letos a hned můžu říct, že nijak nevybočuje z už tak dost netradičního stylu labelu. Typické živé beaty, dostatek „opravdových“ hudebních nástrojů (píseň „My name is strange“ je dokonce nahraná v jedné kavárně, živě na bassu, bicí, klávesy a kytaru), sem tam nějáké ty úchylné zvuky ala Jel dává spolu s extrémně jistým a vypilovaným flow hodně povedený kousek. Asi polovinu produkce obstaral Sixtoo, o zbytek se poprala krapet větší sebranka (viz. tracklist), například Jel, Mayonnaise po jednom songu si dali Alias a Mr. Dibbs a tak dále, je jich fakt hodně. „Šmrdling“ samozřejmě nesmí chybět a lidi jako je Dj Signify po krutejch tracích z kompilačky „Music for the advancement of hip hop“ zaručují vysoké kvality. Přesto všechno nedosahují beaty až tak vysokých kvalit jak jsem očekával, po čtvrtém, pátém poslechu už vám některé instrumentálky můžou připadat trochu nudně, především jim chybí ta energie starších projektů a navíc některé samply jsou myslím až příliš sladké na to, aby mohly konkurovat tak skvělému rapu. Hlasem je Sage velmi podobný na Buck 65, styl rýmování a vlasně celkové flow chvílemi připomíná Dose One. Pokud jste je už slyšeli a skloubíte si tyhle věci dohromady nevýjde vám nic jiného než zkušený a vypilovaný rap. Texty jsou převážně životopisné, řekl bych občas až „deníčkové“, ale na škodu (zvlášť pro nás Čechy) to rozhodně není. Na rapu se mi nejvíc líbí jeho hra s intonací, jednou rychle, jednou pomalu, trocha zpěvu, rap, vysoko, nízko prostě je vidět, že si na vokální stránce alba dal opravdu záležet a věřte nebo ne, oproti beatům na albu nerapuje nikdo jiný než on! Žádné zbytečné hostovačky, Sage si prostě vystačí sám. Celkově má album působit opravdu něco (jak už si někteří všimli z názvu) jako osobní deník, má vám přiblížit pohled Sage na svět, problémy a rozdíly („Different“), ale jako všude, tak ani tady nechybí věci typu Sucka mcs. Mezi tracky se mi nejvíce zamlouvají „Different“, typicky anticonovský song „Personal Journalist“ se samplem použitým už na kompilačce „Music for the advancement of hip hop“ v songu od Buck 65, „Climb Trees“, úchylárná od takzvaného krále gotického hip hopu Odd Nosdama z uskupení cLouddead „Eviction notice“, striktně beatová „Pitchers of silence“ no, a to by bylo asi všechno z těch nejlepších okamžiků alba. Zavěrem bych chtěl jen říct, že by tohle album bylo naprosto dokonalé, jen kdyby se z producentů nevytratila ta energie co v nich kdysi bývala. Dávám osum a půl z deseti, jak už jsem řek, tak krutýmu flow je třeba silné beatové konkurence! Beaty: 7/10 Rap/Rýmování: 10/10 Originalita/Kreativita: 8/10
Už jsi četl?
