Doporučené
"Mám rád sluníčko, je fajn se sejít s klukama a udělat dobrý pieces na stěnu. Ale není nic lepšího než dvě hodiny mlátit do železnejch dveří až jim prasknou panty". Toť výňatek z jednoho staršího rozhovoru na hip-hop.sk, jenž radikálního člena Rascal´s crew zcela vystihují. Enfant Terrible české scény, o jehož tvarech a přínosu vůbec už se prodebatovala spousta diskusního papíru, střídá po celou dobu svého aktivního writingu intenzivní s méně intenzivními chvílemi, s tím, že právě teď prochází první zmíněnou etapou… Kdy jsi byl naposledy na metru? Dnes v 8 ráno (pozn. aut. rozhovor proběhl 23. 1.) Ještě teď mě z toho bolí noha. S kým se teď vlastně nejvíce pouštíš na tenký led? V poslední době jsem se opět vytáhl z letargie, ač jsem k tomu potřeboval trochu popohnat. Samozřejmě dělám se svým dlouholetým parťákem Daorem, jemuž skvěle sekunduje Žid Senior z Petržalky. Nedávno jsem se dal dohromady s novou sílou domácí scény, někým nenáviděnou, někým vyzdvihovanou. Parta kolem ABC crew a Palerma mi vehnala čerstvý vítr do plachet, což jsem potřeboval jako Marila Ivana Horníka. Zároveň za mnou stále přijíždějí známí z jiných klubů a z jiných zemí, tak jako Rolex z Ferencvarose Budapešť, nebo Phike z GKS Katowice. Tímto je chci všechny pozdravit a poděkovat jim. Na druhou stranu bych rád udělil červenou kartu stoperům: Raidr, Brovar a teď k nim ještě bohužel přibyl Epos, který s postupem času raději jede faleš, než čistý styl, na něhož jsem byl z jeho strany zvyklý a pokládal ho za samozřejmý. Svátečně psané crews ISK a AUTO zůstaly, nebo došlo k nějakým změnám? Co se týče prvně jmenované crew, tak jsem ji pověsil na hřebík jako Zinedine svou reprezentační kariéru a švýcarská Auto crew je pro mě stejně funkční jako tomu bylo v dobách minulých, tzn. že se jí věnuji pouze tréninkově, většinou na výjezdech. Když ti vagón přijede do stanice, je to pořád ten nejsilnější prožitek, který v graffiti zažíváš? Zcela určitě, avšak z pohledu ještě stále aktivního writera musím říci, že pocit, jenž přetrvává po dobu té akce samotné, je podstatnou silnější a emotivnější než výše zmíněný příjezd již něčeho, co je pro mě dávno minulé. Přesto příjemná vzpomínka. Kdysi si zmiňoval jsi i wholetrain Praha s Eposem a Phoem, který ale bohužel nevyjel. Došlo od té doby k něčemu tak velkému? Každá nová akce přináší nové zážitky, nové poznatky, nový adrenalin, nový zápal boje a zajímavé situace vůbec. I přesto pro mě wholetrain Praha znamenal a bude znamenat jednu z největších akcí, které jsem absolvoval. Na druhou stranu jsou to čtyři roky, za které se stalo spousta dalších věcí, jako je např. moje nová přítelkyně! Co se týče ulice, tebou dříve vyzdvihovaní MTRebels zatáhli nebo se jinak rozprchli, kdo je dle tebe nejvíce vidět dnes? Jestli jsem dobře zaregistroval pouliční směsku našeho města, MTR se vytratilo jako Karel Rada z Vršovického ďolíčku. O to víc potkávám nové týmy z divize A – RDS crew přidalo spoustu chromů jak v centru, tak u tratí. Baví mě CWB, čistý piecy, čistý místa, čistý zápal, doufám, že mají taky čistý spodky. Stálicí je pořád i Blunk, který ze své aktivity neslevuje ani o procento, respekt pro něj. Přibližně rok a půl zpět jsi se v souvislosti, zda tě baví současná tvář našeho hlavního města, nechal slyšet, že tě mrzí jedna uzavřená skupina dělající veskrze stejný styl. Platí to stále? Myslím že ne. Čím dál více se projevují mladší writeři, kteří mají stále dost sil a elánu stejně jako Rožo Jáž. Dělají více stylů, než tomu bylo v minulosti. Asi je větší základna a image každé crew se tvoří jejím celkem. Vím, že si moc necenil Taoka. Najde se ještě někdo další, jehož tvorba tě irituje, který to v sobě nemá a na vlně se veze třeba jen díky partě? Taok si u mě nijak nepřilepšil, zároveň jsem ale velmi ocenil jeho nové video „Hrou Terrovou“, ve kterém v relativně krátkém čase cca patnáct minut kydá barvy na čelní skla souprav, stejně tak dobře jako oblévá dozorčí kukaně aka ulity. A co se týče dalších, nyní se mi vybavuje pouze Maker, jenž ač maluje relativně dobře a často, je zářným příkladem onoho známého přísloví „kam vítr, tam plášť“. Ale nic osobního proti němu nemám. Myslíš, že se ti ještě někdy podaří překonat – co do velikosti týče – váš růžový prodakt s Bondem na Spartě? Myslím, že určitě. Předpokládám, že tohle jaro ještě před výkopem mé milované Spartičky stihnu natřít její erb stejně výraznými barvami, jako tomu bylo před lety s Tondou. Uvidíme, jestli na tento počin najdu dobrého sparingpartnera. Souhlasíš s tvrzeními, že kdo neumí tagovat, ať nedělá graffiti a kdo byl jednou writerem, bude jím až nadosmrti? Asi ne. Je od názoru jednotlivce, zda pouze dobré tagy udělají dobrého writera. Myslím, že to je v komplexnosti každého z nás. Tím chci říci, že i když Blunk dělá miliony tagů, nemusí to zákonitě znamenat, že pro všechny bude writerem no. 1. A k El Ninovi: to, že etapa writera začíná v rané pubertě a končí přehodocením priorit, je samozřejmostí, ale kdo jednou opravdu aktivně maloval a graffiti se věnoval, pro něj to kouzlo nikdy nevyprchá. A přirovnal bych to k výhře v Lize mistrů. Co scéna v Bratislavě a na Slovensku vůbec? Jako parťák Daora a spol máš jistě přehled o něco větší než my.. Po dobu mého neúřadování se nic zvláštního nestalo. Pominuly standardní panelobití na adidasy, nebo probarvený piecy v ulicích. Kvalita pieců od SPK, Mutants, Camel, Rascals je spíše na vzestupu, stejně tak jako organizace graffiti na samotném Slovensku. Určitě tomu přispívá internet, graffiti shop v Bratislavě, stejně tak jako magazín, který vyjde již v příštím měsíci. Asi je na co se těšit. Co takhle pokračování cestovního dokumentu Show Must Go On 2, dočkáme se někdy? Děláš mi reklamu? Čteš mi myšlenky? Trefil jsi přesný růžek branky – v březnu se dočkáme na pultech našich prodejců nového titulu Show Must Go On Vol. 2. Nebude to už tak nabité, spíše jsme se zaměřili na kvalitu pieců, barevné panely, na něž je opravdu čas a je více podpořeno felama ze zahraničí. Ale musím říci, že toto video už se mnou tolik společného nemá, zabýval jsem se spíše věcí v matičce spartěžaté. Ale i přesto se Daorovi se Seniorem podařilo dobýt další země kontinentu a očekávám, že ve třetím díle této rodinné ságy se dočkáme dovršení Evropy a budeme se společně s hlavními protagonisty těšit na novou sérii s Asií v hlavní roli. Co je pro tebe vrcholem graffs? Žiješ ještě něčím takovým, nebo už jsou nějaké ambice dávno v nenávratnu a jen děláš co tě baví? Tím největším vrcholem v dělání graffiti je ten obor sám o sobě. Není důležité jakému odvětí se budeš věnovat, jestli legálům, tagům, děláním meter, důležité je, abys je dělal poctivě stejně tak, jako tomu bylo do třetí třídy na základním stupni při plnění domácích úkolů. Ambice stále mám, ale mám už taky něco za sebou, pár šedivejch vlasů a potřeboval bych občas vystřídat. Už těch 90. minut bez nastavení těžko vydýchávám, takže doufám, že náš pražský subway tým draftuje opravdu schopného útočníka s tahem na branku a ostrými lokty, tak, jako má třeba Libor Došek. A méně lemplů, co více napovídaj a jsou vidět v bulváru jako je to hovado Štajner. Jako zástupce trenéra mám v hledáčku Palerma z Dynamo Nové Butovice, který je opravdu tím hrotovým hráčem, jehož potřebuje každý tým. Je to srdcař a jde tomu štěstíčku naproti. A to je podstatný, jestli mi teda rozumíte.