hledat

Tags:

Robin Zoot – Ponya (2024; Milion+)

Sdílej

Někde tam pod Krušnými horami, na soutoku Labe a Bíliny, nachází se rodná hrouda Aussig pošťačkami známá díky svému PSČ 400. Právě na této sudetské adrese můžeme rapové kořeny vnímat již několik dekád, v té poslední ale především díky součástce labelu Milion+. Robin Zoot nalezl recept, jak udělat z larvy motýla, nebál se riskovat a nyní je patrné, že to všechno mělo smysl. Navíc bez nutnosti se zaprodat a dělat jen líbivé věci. Nejen o nastavení priorit, svobodomyslnosti, ale i čerpání benefitů za vynaložené úsilí je jeho nová deska „Ponya“.

V rané fázi mu mnozí nevěřili, ale nyní uznale pokyvují, že to ten kluk z Ústí vážně dokázal. Ono se to začalo svým způsobem lámat již s deskou „Pouzar“, nyní však musí Robin Zoot udržet nastolenou laťku. A při poslechu nového alba „Ponya“ se zdá, že má osobitý a funkční manuál.

Na Robinovi se mi líbí jeho přístup k hodnotám a nemazání medu kolem. Když mu někdo přijde umělej svým příběhem, nebojí se to říct nahlas. Nestydí se popsat chvíle temna, která jej zocelila pro svět na výsluní. Pevně věrný svým hodnotám neuhýbá stranou a neřeší, zda by mu za krok doleva či doprava cinklo něco navíc. On se dokonce chlubí tím, že to co chce, on vlastně může a nemusí přihlížet, jak mu do toho někdo kecá.

Čiší z něj drzost, syrovost a hladovost, přestože už je to fotr od rodiny, která má zodpovědnost za druhé. Právě v tom tkví to kouzlo, že na této adrese se ten hlad nevytratil oproti jiným, kterým postupem času v pistolích zvlhl střelný prach. „Ponya“ je melodická, agresivní pasáže jsou v ústraní, autor se spíše soustředí na práci s hlasem a chutí sdělit svůj názor či myšlenkové pochody. V konečném součtu je tu ve vyvážené rovině forma a obsah.

Robin Zoot je autentický a charismatický i díky svému projevu. Nemá jednu zaběhlou polohu hlasu, naopak s ním umí pracovat. To pak dělá z tracklistu pestrou paletu póz a barev, kterou dokoření přizvanými hosty. Ve většině případů bylo vsazeno na vyzkoušené kolegy ze scény, ale na škodu to není. Není jich ani tolik, aby si uzurpovali pozornost.

Předpokladem dobré desky je minimum hluchých pasáží, které vás nudí nebo dokonce nudí přepínat skladby. Ve výsledném tracklistu jsem si našel několik favoritů, ale na druhou stranu musím konstatovat, že tu nejsou věci, které by mě vysloveně iritovaly. Dokonce je mi sympatický ten nádech fotrovství, který je ale diametrálně jiný než třeba na poslední desce MC Geye.

„Ponya“ je asi skvělým příkladem toho, jak by česká rapová deska v roce 2024 mohla vypadat. Je relevantní ke své době, obsahově upřímná nejen k okolí, ale i k autorovi samotnému. Může být sympatická služebně starším posluchačům, které už zaběhlé hudební koleje v přehrávačích ubíjejí, ale nedokážou se obejít bez obsahové stránky. Chvíli je vážná, chvíli je vtipná, otevřená a upřímná. Robin Zoot patří k předním tvářím tuzemského rapu, své postavení si uvědomuje, ale do nosu mu neprší.

9/10

Tagy:
Austy

Příslušník rapové policie od roku 2012...

  • 1