hledat

Tags:

Řezník – Hrozny hněvu (2024; ZNK)

Sdílej

Mocipán stáje ZNK, vlajkové lodi tuzemského horrorcoru, se po letech vydal na další sólovou misi. Rozhodně není z kategorií mírových, tudíž je jisté, že jej Nobelova cena v této kategorii nečeká, ale kýžený efekt by se mohl dostavit pro toho, co nebude už jen z principu ukazovat prstem na explicitní projev. Řezník trefně hnípá v sociálních tématech, kolem kterých se potichoučku našlapuje a minimálně své početné skupině posluchačů by mohl alespoň zlehka otevřít oči. Jak už samotný název desky vypovídá, hněv je tu všudypřítomný v každé skladbě a pro fanoušky neotřelého a nevybíravého humoru zasazeného do reálných problémů může vyvolávat v uších sladkou slast, které se nelze nabažit.

Jedna třetina partičky Sodoma Gomora si dala na čas, než zamířila na hudební trh s novým sólovým nosičem. Ačkoliv otvírák v podobě „Zpíčenec“ mohl signalizovat, že se to bude z větší části točit kolem samotného Řezníka, ale nenech se mýlit. Už jen ten vývojový diagram v sobě ukrývá celou řadu společenských blbostí, kterou si autor musel sám projít. Právě ten bizarní svět a poznatky posbírané léty času jej transformovali do tohoto explicitního hrdiny, který jednou větou některé dokáže vyloženě nasrat a jiné si bezmezně omotat kolem prstu.

Možná, že se jedná o první díl trilogie, která bude ještě vykazovat „Nauku o drogách“ a „Nauku o smrti.“ Pod samotným diskem je skrze několik otazníků tak vyvolaná spekulace, kterou může Řezník v budoucnu potvrdit či vyvrátit. Když už jsme u toho coveru, dlouhodobě můžeme obaly ze ZNK řadit k těm propracovanějším na scéně a tentokrát přímo ze štětce malíře Jana Gemrota.

Vraťme se ale k desce, která si vzala za úkol sumarizovat celou řadu společenských témat, které běžné lidi dokážou náležitě nasrat. Není se čemu divit, kdy jsme se dostali do doby, ve které de facto vládne obrácená diskriminace a rasismus. Menšiny, které se dokážou ozvat, se rázem stávají zvýhodňovány a demokracie jako taková dostává na frak, neboť její obecná definice je patřičně ohrožována.

Vždyť pod pojmem demokracie si mnozí představují, že mohou všechno, ale zapomínají na to, že vše končí tam, když je zasahováno do svobody a demokracie někoho jiného. A tak tu máme komunity, menšiny a uskupení, které kolem sebe kopou, získávají věrnostní body za psí oči a hlasitý pláč, ale v konečném součtu jen participují na krátkozraké rovnici, ve které se musí všemu a všem za každou cenu pomáhat.

Řezník se v poměrně pestrém obsahovém tracklistu vymezil proti trendům jak hudebním, úsměvný pozdrav vyslal profesním kolegům zaprodávajícím se za sebemenší zlaťák. To je ale jen špička jeho ledovce plného hněvu, hlavním tématem nejsou ani hojně skloňované cyklopruhy narušující plynulost dopravy nejen v matičce stověžaté.

Citelnější údery přicházejí v otázce kvót, posuzovaní některých komunit jako utlačovaných, ale i současné náhledy na cenzuru a vyjadřování, vše gradující poukazování na začarovaný lidský kruh, který neutichá ani v otázce válečných konfliktů. Řezník v tomto případě nenašlapuje okolo a přichází s celkem slušnou ofenzívou. Milovníci slaďoučkých skladeb o tom, jak je celý svět idylický a růžový budou bít na poplach, LGBT bude znechucena postřehy ze skladby „Transylvanie“ a komunisti budou otevřeně vyvracet litry žluče a nechuti kydajících se na jejich hlavu.

Asi bychom tu mohli rozebírat a polemizovat několikrát déle, ale ve své podstatě vše padlo. Vidí autor světlo na konci tunelu? Možná ano, což signalizuje v poslední skladbě. Po hudební stránce jsou „Hrozny hněvu“ pestrou a údernou záležitostí, která nakopne posluchače v křeslech a v klubech je uvaří. Hosté přispěli vkusně dokreslit kulisu, ale uměl bych to strávit i bez nich. Byla by to ale škoda, protože ne každý ve zdejším rybníku se může pochlubit tolika zahraničními zářezy.

Někdo by mohl říct, že Řezník vyměkl, že už není zvrácený a perverzní jako kdysi. Já bych jen řekl, že vkusně dorostl a umí kousat tam, kde to bolí nejvíce. Jeho témata už nepoutají pozornost svou unikátností a nechutností, ale dotýkají se nás všech. Že by autor nalezl novou marketingovou výzvu, jak nenásilně získat další fanoušky do svých řad?

9/10

Tagy:
Austy

Příslušník rapové policie od roku 2012...

  • 1