Sdílej
Individuální přístup v rapovém průmyslu ještě nikdy nikoho nepobouřil, ale taktéž i týmové pojetí je vyhledávaným zdrojem pro celosvětové sluchovody. Když síly spojí dvě výrazné tváře scény, očekávání jsou většinou dvojnásobná a v tomto případě se asi ani nikdo neobával, že by to mohlo skončit průserem. DJ Wich v roli tuzemského producentského velikána naservíroval podklady, které Rest obohatil o obsahovou stránku. Funguje to, no si budeme. Album „Tlak“ se tak uchází o pomyslný titul českého rapového alba roku 2022, ale zároveň má potenciál uchovat některé položky v tracklistu i pro další generace díky své nadčasovosti a schopnosti zaujmout. Tohle duo si o pozornost říkat nemuselo na sílu jako někteří jejich profesní kolegové, přesto se jim dostala. A co nebylo řečeno skrze skladby či sociální sítě, možná nabízí tento rozhovor…
DJ Wich: Během své kariéry jsi nahrál desky s nemalým počtem českých i zahraničních interpretů. Podle čeho si ty jména vybíráš a je také nějaké, kterého třeba s odstupem času lituješ?
Tak ne, že bych úplně vybíral, to zní dost blbě. Kolikrát jde jen o náhodu, osobní sympatie, nějaká společná řeč, podobnej hudební vkus, skills. Měli bysme být na stejný vlně. Některý alba jsou víc úspěšný, některý míň, některý kamarádství v rapu zůstávají, některý mizí. Něčeho lituju, na něco jsem hrdej. I chyby a fuck upy jsou skvělá životní zkušenost.
Začali jste v týmu (Indy & Wich + LA4 a Divnej postoy), ale postupem času jste se vydali cestou na vlastní pěst. Vyhovuje vám víc ta individuální svoboda, anebo byste si uměli do budoucna představit pracovat opět v nějaké dlouhotrvající společnosti?
DJ Wich: Mně vyhovujou jak sólo, tak společný projekty, asi podle nálady. Ideální je kombinace.
Rest: Nebráním se tomu, ve víc lidech to má na stagi zase úplně jinou energii. A navíc, už delší čas máme tohle na mušce s Katem.
Foto: Petr Hrica
Rest: Dvě desky s DJem Fattem, jedna s DJem Wichem. Je na tuzemském poli vůbec někdo další, s kým by sis něco podobného uměl představit?
Je možný, že se něco takovýho ještě v budoucnu stane. Pokud mě někdo osloví natolik, aby z toho vznikla celá deska, proč ne.
DJ Wich: Již delší dobu se hovořilo o tom, že bys album nahrál také s Vladimirem z PSH. Proč z toho prozatím sešlo?
Máme rozdělaných pár věcí, ale Rest byl aktuálně rychlejší.
Rest: Na albu „Tlak“ několikrát zmiňuješ, že nahrát desku s Wichem byl sen. Jaký je ten další? Zhmotnit studiově A-team s Katem? Neskončí tahle myšlenka podobně jako na Slovensku CP Kombo v režii Vece, Zveriny a Supy?
Myslím, že neskončí, jen to chtělo svůj čas. Nedávno jsme si ve strojovně sedli na pár hodin a konečně vybrali první várku beatů, takže si myslím, že se věci budou hejbat… A-TEAM PYČO!
DJ Wich: Na jaké bázi bylo toto album vytvářeno? Vznikalo zasíláním packu beatů bez dalších zásahů a podnětů anebo byla zvolena cesta společného trávení času ve studiu?
Ze začátku se posílaly beat packy, ke konci nahrávání se tvořilo dost na místě.
Foto: Lukáš Matoušek
Rest: Tvá hudební kariéra je obdivuhodná a vykazuje cestu nejen skrze zvukové stopy, ale i z pohledu osobnosti. Ve svých skladbách často nesobecky vnímáš svět, ke kterému bychom se měli chovat šetrněji. Dostává se ti poté nějaký feedback, že jsou ta slova z řad posluchačů vyslyšena?
Popravdě, dost často a jsem za to vděčnej. Při desce Restart to bylo obzvlášť silný a intenzivní, lidi mi vypisovali, že jim to dalo svým způsobem nějakou facku a zamejšlej se mnohem víc nad věcma, který do tý doby jen přehlíželi, nebo nevnímali. Snažím se jen chovat tak, abych neškodil svýmu okolí, přírodě, lidem, nebo zvířatům. Vážím si toho, že to skrze moje slova a hudbu má efekt i na další lidi. I kdyby jich bylo jen pár, myšlenka se šíří dál.
Není žádným tajemstvím, že jste velkými milovníky čtyřnohých mazlíčků, i když rozdílného původu. Restovski tohle téma otevírá na albu často. Co pro vás vlastně tyhle němé tváře s nekonečnou láskou znamenají v osobní rovině? Kompenzují vám třeba i nějak špatné zkušenosti s lidmi?
DJ Wich: Miluju zvířata. Jako malej jsem měl psa, teď kočku. Spousta lidí tvrdí, že si rozumí víc se zvířaty, jak s lidmi. Asi patřím mezi ně. Jinak Rest je největší zvířecí milovník. Moje kočka nezažila za celej větší život větší pozornost. (smích) Rest jí na studio sessiony pravidelně nosil kapsičky, masíčka, plyšový myšky, různý hračky. Jako poslední dárek dostala kočičí adventní kalendář. (smích)
Rest: Já mám obecně zvířata radši než lidi, to není žádný tajemství. Můj pes Rypák, kterej mě před dvouma rokama opustil, byl ten nejúžasnější a nejhodnější tvor, jakýho jsem za celej život potkal. Soulbrother. Psi maj relativně krátkej život, ale celej nám ho věnujou, je to nejčistší bezmezná a bezpodmínečná láska. Ale mám rád i některý lidi. (smích)
DJ Wich: Beatmaker tvoří podklad, rapper poté obsah. Jsou ti ale bars Resta na desce natolik příbuzná, že by ses pod ně bez váhání podepsal? Ty příliš na veřejnosti názory neventiluješ, jsou třeba témata, která bys chtěl říct a povolal bys někoho, kdo by ti v tom pomohl?
Pod všechno bych se určitě nedokázal podepsat. Rest je ve spoustě věcech víc přemýšlivej a otevřenej. Já jsem introvert a nechávám za sebe radši mluvit muziku.
Rest: Deska kromě vážnějších témat obsahuje i takové to klasické pošťuchování do konkurence, jak svůj talent zaprodává jistotě, kdy nečerpá pouze inspiraci, ale mnohdy ji také doslova imituje. Není škoda, že v některých momentech nejsi konkrétní a svým způsobem se lehce vyhýbáš otevřené konfrontaci?
Rest: Nemyslím si, kdo se v tom najde, ten se najde, nechat pracovat fantazii je lepší. (smích) Přijde mi směšný a smutný zároveň, že interpreti u nás spoléhaj na to, že lidi neznaj hity, který vykrádaj, respektive spíš úplně kopírujou beatem i flow. Třeba El Nino udělal teď nějakou takovou věc, co mi utrhla uši a bylo mi u toho fakt zle – kopírka tracku od ODB-ho a Kelis – Baby i got your money, tak to fakt bolí, v jejich podání. Dopsat k tomu pak zpětně Rest in peace ODB, aby se neřeklo, to je hodně rybí…
Foto: Petr Hrica
Kde podle vás končí ta pomyslná hranice inspirace? Při práci se samply i flow se člověk někdy střetu se zlými jazyky nevyhne, stejně tak, když vytvoří takový de facto skit „Konec bausníků v Čechách“. Nápad, který před lety vzešel od jména Jay Z věcí „Hard knock life“ byl využit třeba i v Německu skrze duo Milonair ft. Haftbefehl a skladby „Dieses Dasein“. Na druhou stranu ten nápad nabízí zajímavý moment desky, který by stál za to ještě rozvést, jak jsem i zahlédl v diskuzi, ne?
DJ Wich: Tady ta inspirace nepřišla od Jay-Zho, ale od Zagorky, kterou mi poslal Rest. (smích) Byl to nějakej dětskej komunistickej pořad, kde dětskej sbor zpíval česky Hard knock life, ale originál, ten je z nějakýho muzikálu nebo dětský písničky. Vysamploval jsem to, ale text byl dost infantilní s totalitní tématikou, tak Rest přepsal text a nechali jsme ho přezpívat sborem. Zdravíme děti.
Rest: Hele, mysleli jsme si, že to uděláme i jako celej track, nebo sloku a refrén, ale nakonec jsem usoudil, že bude lepší z toho udělat jen vtip a skit. Vzhledem k tomu, že tu původní věc miluju, je to nesmrtelná klasika a vyrůstal jsem na tom, tak jsem to nechtěl prznit nějakým “vážným” trackem, jestli mi rozumíš. Přišlo mi lepší, aby to skončilo jen takhle, a nechává to lidi jen načatý při poslechu.
Rest: Upřímně se přiznám, že jsi mě překvapil, že ve tvém playlistu figuruje varšavská značka WWO se svou nestárnoucí hymnou „Jeszcze będzie czas“. Jak je to s tvým udržováním všeobecného přehledu? Sleduješ dění v Čechách, potažmo v Evropě a za velkou louží aktivně nebo se k tobě sem tam něco donese? Je třeba něco nového, co tě doslova posadilo na prdel?
Překvapuje mě, že tě to překvapilo. (smích) WWO a vůbec polskou scénu sleduju od mládí a miluju jejich starej zvuk. Poláci a Francouzi měli vždycky hrozně tučnej a poctivej sound, co mě baví. Sleduju průběžně vesměs všechno, co vychází, nejen v rámci rapu. Ať už přes různý release radary, rádio, nebo kámoše a jejich playlisty. Hrozně se poslední dobou zabíjím na partičce CoastContra, ty kluci přilítli z jinýho vesmíru… A ze starších jmen hlavně Nas, kterej sype poslední roky jednu desku za druhou, a jsou to samý granáty. Ještě Russ mě hodně baví, brovskej multitalent. Ale jak jsem psal – nejradši listuju playlistama a objevuju nový, ale i starší, věci, který jsem neznal.
DJ Wich: Na svém kontě máš hitů, že můžeš hrát svůj playlist celý večer bez obav, že by to lidi nudilo. Často se ale liší sympatie autora a koncového zákazníka. Které věci osobně se dotýkají tebe nejvíce a kolik položek z tracklistu má sílu vtěsnat se do pomyslné top desítky?
Nerad se koukám dozadu, aktuální top desítka jsou beaty na Tlaku. (smích)
Rest: Už jsem nakousl tu obsahovou stránku a sílu sdělení, ale ty tam narážíš i na odpovědnost interpreta vůči fanouškovi a jeho možné ovlivnění. Dá se i v tomto duchu polemizovat nad frází, že „boombap je už mrtvý“, když to dokáže levá i pravá strana uchopit za správný konec?
Nemyslím si, že boombap je mrtvej, ba naopak. Spousta zahraničních i tuzemskejch interpretů se vrací k syrovějšímu a klasičtějšímu zvuku, protože to jednoduše funguje bez ohledu na čas. Vychází nonstop tvrdý klasický bomby a já osobně se chystám jich v roce 2023 dost přihodit.
Foto: Lukáš Matoušek
Vánoce klepou na dveře a většina se uchýlí k odpočinku, klidu a zaběhlým tradicím. Budou ty letošní pro vás nějak speciální, a co byste popřáli čtenářům Bbaraku a fanouškům rapu do nového roku?
DJ Wich: Já Vánoce nějak extra nemusím, ale jinak proběhnou klasicky s rodinou. A koncem roku fičim pryč, budu trávit Silvestra mimo republiku, to bude pro mě speciální. Zdravíme čtenáře Bbaráku, buďte dobrý.
Rest: Přeju všem hlavně zdraví, štěstí a lásku, nečekejte a splňte si svoje sny! Všechno ostatní se dá koupit, ale tohle je největší a nejcennější dar. Život je teď! Možná to zní jako klišé, ale je to jednoduše fakt. Mír a díky všem za support v roce 2022, 2023 bude hrot! #TOURPODTLAKEM Dík za pozvání na rozhovor.
