Renne Dang: Nikdy mi žádnej cizinec neublížil, za to pár Čechů už mi přes hubu dalo

Jak moc se změnil život Renne Danga od vydání svého debutového alba?

Album Con Lai mě ujistilo, že jdu správnou cestou a že to chci dělat. Dalo mi to určitou jistotu a hlavně zkušenost se sólovou tour, která proběhla skvěle. Všude došli alespoň nějaký lidi a nikde se nestal průser, že by tam nebyl fakt nikdo. S úspěchem alba přišlo, ale i narušení soukromýho života, kdy mě fakt denně někdo někde poznává.

Oprášil jsi značku „Zmrdlife“. Co tě k tomu vedlo? Bereš to jako volné pokračování mezi dalším sólem, nebo se ti tahle kapitola zdála ještě neuzavřená?

Věděl jsem, že to bude trilogie už dávno. Otázka byla kdy. Teď na podzim se to prostě sešlo. Měl jsem takový temnější období, ve kterým jsem psal věci, který začali mít podobnou atmosféru. Věděl jsem, že nechci dělat další plnohodnotný album, a tak jsem došel k závěru, že tohle bude nejlepší řešení. Nešlo tak ani o neuzavřenou kapitolu, ale spíš o navázání. Nechtěl jsem, aby lidi pod pojmem Zmrdlife viděli jen ty dva starší projekty, který jsem vytvořil v pubertě. Potřeboval jsem to završit něčím názorově a hudebně vyspělejším.

Jedná se o velmi temnou záležitost. Někdo by mohl až říct, že posíláš nářky do éteru. Zmiňuješ i ztrátu soukromí… Dusil jsi to v sobě dlouho? Dáváš to i každý den navenek nebo jsi v reálu veselá kopa?

Jak kdy. Moji blízcí se to dozví a poznají, když se mnou něco není v pohodě, ale většinu duševních zkratů a sraček si prožiju hlavně po nocích sám doma. Tak jsem i tvořil většinu skladeb na Zmrdlife 3. Možná to dost ovlivnilo moje nový bydlení, kdy vlastně poprvé v životě bydlím naprosto sám a ještě v dost malým bytě, takže se fakt denně uzavírám sám do sebe a vystavuju se neustálý konfrontaci sám se sebou. Často mě pak pohltí negativita a takový divný výbuchy pochybností a zlosti. Zároveň je to kreativně skvělý. Navenek fanouškům na koncertech nebo na sociální sítě samozřejmě tyhle svý stránky ventiluju minimálně.

Poukazuješ na chyby, kterých ses v dětství dopustil. Čeho zpětně lituješ nejvíce? Kdyby ses měl třeba někomu za své pubertální chování omluvit, kdo by to byl kromě tvé mámy a rodiny?

Chtěl bych se omluvit všem, kteří na mě kdy čekali, protože mám fakt problém s tím, že často někam přijdu pozdě… (smích) Ne, pokud to vezmeme zas do vážnějších situací, tak asi spolužákům. Občas jsem si na nich ventiloval svůj debilní prudérní humor a komplexy.

Otíráš se i o problematiku migrantů, která lemuje Evropu v posledních letech stále intenzivněji. Jak se stavíš k otevření hranic a rozdělování kvót mezi unijními státy? Nebojíš se třeba, že se lidé s hlubokou a jinou vírou nedokážou začlenit? Němci s tím mají třeba problémy již od sedmdesátých let…

Já bych nerad zabrušoval někam, abych se pak nemusel vybrušovat. Tohle téma by bylo na samostatnej rozhovor. Když to vezmu ve zkratce. Track Haló spíš poukazuje na to, že migrace nemusí nutně znamenat zlo. Mám spoustu kamarádů původem z jiných zemí. Ať už se tam narodili a přistěhovali se sem anebo ti, co odtamtud mají rodiče. Všichni jsme v pohodě, žijeme si naše životy, za který jsme vděčný a nikomu bychom bez důvodu neublížili nebo ho neohrozili. Chtěl jsem se tím vyjádřit k tomu, že spousta lidí je zmanipulovaná špatnými médii a názory a vnímají kohokoliv z jiné země automaticky za hrozbu. Takový myšlení se mi příčí. Chtěl bych, aby lidi byli tolerantní a neškatulkovali podle barvy kůže nebo víry, ale podle osobních zkušeností.

Není zakořeněn rasismus v lidech spíše proto, že je druhá strana zvýhodňována? V Čechách si v mnoha ohledech nevšímá veřejnost těch, kteří pracují, ale spíše těch, kteří se nedokážou v systému začlenit…

Já si nemyslím, že rasismus je zakořeněn v lidech. Dělá to výchova. Sám jsem poslouchal od dětí už od školky, že jsem "nějakej jinej", ale jen díky tomu, že to slyšeli doma od rodičů. Stejně tak předsudky vůči Romům. Mně osobně nikdy nic žádnej Rom neudělal i přes to, že už od mala od okolí slyším "Cigoš tohle a cigoš tamto". Já se rozhoduju na základě svých zkušeností. Nikdy mi žádnej cizinec nikdy neublížil, za to pár Čechů už mi přes hubu dalo.

V Čechách se často vede otázka, zda se dá rapem uživit. Ty na novém EP zmiňuješ, že ti zatím na auto a barák nevydělal. Můžeš prozradit, jaký profit přineslo tvé debutové album „Con Lai“?

Nechci mluvit o penězích. To už dělá zbytečně moc interpretů. Deska Con Lai je kousek od toho, aby byla zlatá, takže to nejhorší nebylo. Zároveň ve vile nebydlím a Panameru neparkuju. Mám se dobře.

Mnoho fanoušků si dnes užívá koncerty skrze displey telefonů a neumí si užít jen tu čistou atmosféru v klubu. Jak se k tomu stavíš ty? Řekl jsi při show třeba někdy, že nechceš vidět zapnutý mobil?

Nesere mě to. Taková je prostě doba. Kdyby si naši rodiče mohli natočit Kabáty na Instagram story, tak to taky udělají. Ať si schovají mobil, jsem řekl jen jednou, a to, když mi svítili fakt asi z centimetru do ksichtu. To mě fakt nasralo, ale nemám nic proti tomu, když si někdo natočí pár videí z koncertu. Naopak, alespoň to ukáží dál ostatním a příště jich přijde třeba víc. Pak je tu i ten druhej extrém, kdy lidi točí fakt celý koncerty a to mi přijde zbytečný.