Sdílej
Panaceu zná v České Republice možná každý desátý poctivý posluchač rapu. Pokud je to opravdu tak, jak jsem tipoval, můžu být nadmíru spokojen. Slovo „imidž“ nepatří mezi motta Panacey, nenajdete ho ani ve slovníčku rappera skupiny Raw Poetica. Raw P. hledá svět forem, s úsměvem pozoruje dění na americké scéně a je hrdý na to, že svými texty může zachytit pomíjivost života. Prostřednictvím krátkého rozhovoru se blíže seznamte se zaníceným hráčem videoher, Rawem P. a skupinou Panacea, které nedávno vyšlo album "The Scenic Route", . Nikita: Vašemu předchozímu počinu „Ink Is My Drink“ se občas přezdívá „the real hip-hop“. Je to nejspíše složité, přesto se pokus srovnat „Ink Is My Drink“ a „The Scenic Route“ po instrumentální a lyrické stránce. Raw P. Lyricky – „Ink Is My Drink“ bych přirovnal ke kolekci krátkých různorodých příběhů od jednoho autora. „The Scenic Route“ je pro mě hudební román; jede příběh, 12 kapitol. Hudba Panacey je experimentální, což se projevuje hlavně na „The Scenic Route“. „Ink Is My Drink“ se striktně drželo jedné roviny, zatímco na novém albu najdeme místy až bizarní pasáže. Jaká „pohnutka“ ve vás vyvolala chuť decentně pozměnit koncept? Hm, to nevím, protože jsme „The Scenic Route“ nahráli ještě než vyšlo „Ink Is My Drink“. To znamená, že to s pocity nemělo nic společného. Pro mě to byla kombinace přirozeného hudebního posunu a diskuzí o tom, jak má naše deska vypadat. Na coveru sedíte před videohrou. Proč videohra? Podle desky bych se spíš přikláněl k reálnějšímu obalu. A v tom je ta krása. Cover v našem případě není grafickým vystižením desky, ani to není videohra. Ale z her můžeš vytáhnout nejdivočejší a nejfantazijnější příběhy. Na obalu vidíš dva hráče, jenž ovládají jednu postavu – to je alegorie na dva rappery, kteří ovládají stejné řemeslo a plní stejný úkol. Čí nápad byl natočit video (Pops Said), ve kterém jsi pozorovatelem obyčejné rodiny. Je to tak všední, na druhou stranu tak originální… Od vydání alba jsem chtěl udělat video na „Pops Said“. Je to píseň, kterou jsem věnoval své matce. Nesmíš se však splést, video není můj příběh. Nicméně je zajímavé poslouchat, jaké interpretace si lidé vymyslí. Hilton Carter režíroval váš klip. A pokud „něco“ režíruje Carter, zákonitě to stojí za to. Kdo vám s ním dohodil spolupráci? Spolupráci s Carterem nám zprostředkoval label. Já doufám, že naše „kolabo“ neskončilo klipem „Pops Said“. Pokud se aspoň minimálně zajímáš o komerční rap, jsi si vědom, jakým směrem se ubírá abstraktní válka mezi 50 Centem a Westem. Sleduješ to? Je zábava sledovat kohoutí válku mezi Curtisem a Kanye Westem. Je mi upřímně jedno, jakým směrem se jejich boj ubírá, tyto nesmysly jsou pro pop typické a většinou komické. Pokud vás jejich tvorba zajímá, kontrolujte Panacea MySpace
Už jsi četl?
