Radikal – Forza Europa (2022; Universal Music)

Pokud bychom se ohlédli za diskografií Radikala, při hlubší analýze by nám to spořádalo hezkou porci času. Od týmového pojetí v rámci Dramatikz, která ve své době vystrčila růžky i mimo hranice například na největším německém festivalu Rheinkulture v Bonnu, po freestylovou dráhu ještě jako Lil Idea, ale i úspěšnou sólovou dráhu a utváření vlastního osobitého rukopisu. Radikal Chef dnes přichází se svým zvukem, který si dokázal uzmout pozornost. Nebylo to hned, objevovalo se mnoho zlých jazyků, bylo vytvořeno mnoho sporů a poté došlo ke smírnému podání rukou. Než se mrkneme na zoubek čtvrtému pokračování úspěšné série „Freeride“, máme možnost okusit předkrm v podobě EP „Forza Europa“.

Oslavný humbuk skrze média a sociální sítě před samotným vydáním naznačoval dle slov autora „nejvíc fresh EP“ tohoto roku. Nutno podotknout, že konkurence není zase až tak zanedbatelná, ale na druhou stranu si nedovolím těmto slovům ani nijak závratně odporovat. „Forza Europa“ v konečném součtu osmi stop opravdu funguje a nabízí pestrost, zapamatovatelné momenty a chytlavé nejen refrény. Zároveň ale není úplně také předpisovým manuálem pro dospívající mládež i vyzrálejší generace. Pokud ale posluchač rozdělí tu rovinu života umělce s tím svým vlastním, nabízí se mu zajímavá sonda do kuchyně jedné z výrazných tváří slovenské rapové scény.

„Slovenský Zlatan“ a velký fanoušek nejen fotbalového klubu PSG přikládá pod kotlem již od úvodních vteřin, kdy se rozezní „Forza Radikal“. Všímám si odkazů na žánrové kořeny skrze některá přirovnání, ale i hrdost na svůj původ ze severu Slovenska či samotnou příslušnost a součást na mapě starého kontinentu. Pokud se pak přesuneme dál, dočká se nám pohodového zpracování již mnohokrát omletého témata pomluv, řešení osob, které jsou v popředí pozornosti. Nechybí ohlédnutí časem zpět, kdy štěstí nebylo zase až tak nakloněno, čísla nebyla zase tak vysoká a na koncertech bylo místo ještě pro početný dav dalších návštěvníků. Jako jisté zadostiučinění je pak připomenutí toho, že zvolená cesta a následná série „Freeride“ bylo dobrým tahem, kterému ne všichni věřili.

Tady jsme stále v rovině, která rozhodně nikoho nepobouří ani nerozhněvá. Odpovědnost vůči fanouškovi ale začne lehce pokulhávat s „Mimo Kontroly“, která je nástřelem bohémského života bez plánu, který zahrnuje nikdy nekončící mejdan a hektický život z koncertu na koncert. Pokud bych měl najít i světlé body a vyzdvihnout tento způsob interpretace, tak nelze opomenout cílevědomost a chuť zvolit si svůj osud a cestu. „Kokaetylen“ je velmi chytlavou záležitostí, ale opět se jedná o směsici obsahu, kterou by asi ne každý rodič kvitoval. Dlouhodobě tvrdím, že každý člověk je svého štěstí strůjce, ale zároveň nejsem úplně fanoušek té roviny, do které se náš milovaný žánr z velké části přelil. Poslouchat tedy po pětisté návody na svobodomyslnou zábavu na mejdanu, která se násobí požitím alkoholu a zakázaných látek, je faktorem, který u mě lehce ztrácí to své kouzlo, ačkoliv připomínám, že samotné zpracování skladby je sympatické. I my jsme byli mladí, chtěli jsme si užít, ale tolik jsme to nedávali na obdiv.

Radikal Chef umí generovat chytlavé a zapamatovatelné refrény, což dokládá i skrze „Panna Cotta“. I v tomto případě je zde cítit jeho rukopis, který poznáte ihned a nedochází k zaměnitelnosti. „X-Factor“ je asi jedním z hudebně nejslabších momentů, tedy alespoň z pohledu několikanásobného poslechu. Baví mě naopak „Zlatan“ s Momem a německým hostem 030ER. Příspěvek z Berlína je velkým obohacením celého EP a podobné spolupráce by nebylo na škodu pravidelně oprašovat. EP uzavírá „Sportswear“, což je druhou věcí, která mě obsahem prakticky nudí a zpracováním příliš neosloví.

Pokud se navrátím k tvrzení autora o tom, že tohle EP bude nejvíc fresh v rámci roku 2022, tak s ním mohu částečně souhlasit, i když některá ale tam skutečně jsou. „Forza Europa“ je povedenou sbírkou skladeb, nalezl jsem zde věci, které si umím představit oprášit i s odstupem času. Zároveň zde ale i cítím to aktuální cílení, bez ohledu na zpracování. Radikal má velký dar balit tupá a klišé témata do zajímavých hávů, ale některá ta témata jsou sama o sobě nuda už při svém prvním zpracování, natož když se tak děje po několikáté. Nebudu taktéž moralizovat o tom, zda je dobrým příkladem pro mládež. Po hudební stránce mě to baví, někde méně, někde více.

7/10