Proč, proboha, proč? Protože prostě proto!

Dobře mě teď poslouchejte. Dám vám na výběr, ale rozhodnutí udělám sám. Varianta jedna: nějak jste žili. Žili jste takovým způsobem, který vás dostal tam, kde jste nyní. Varianta dvě. Někde žijete, přežíváte a snažíte se tu současnost pochopit. Rozumíte mi? Kam chcete jít? Dozadu, anebo zůstat stát? Já bych bral raději tu minulost. A proto jsem si pod svůj drobnohled vybral text „El á pro“, a ne „Na světlo denní“. Abych to řekl napřímo. „El á pro“ je chytrá, chytlavá a vybroušená lyrika. Je z ní až nadmíru cejtit, že si s tímhle textem La4 dost pohrál. A možná taky, že už ho to pěkně štvalo. Ale ta nostalgie (…klasika se nemění…), ty vzpomínky (…k ránu vyčkávají u tunelu…) , ty reminiscence (…policajt sotva vyťuká na psacím stroji…), ta nasranost (…h-h na sobě/ ne v sobě/ v rapu populární době…) je příjemná, zažitá a nenašel jsem v ní jedinou chybu, přetvářku, lež. Jak však rozbít tu šeď, ve který žijeme? Jde to? Jasně že jo. V protisměru/ v běhu/ s omezením se neseru/. A jsem tam, kde jsem chtěl být. Rámcem textu není jenom to vzpomínání, líp řečeno připomínání si Něčeho. Je to právě ta přepona, předložka pro+slovo. Tak jdeme na to. Pro ofenzívu, prožil, protisměru, produkcím, protagonista, prototyp, profit, prostor, proto, procesor. O to těžší ten text je! Chcete jím totiž něco vyjádřit a zároveň víte, že musíte (přejete si to) používat ta slova s předponou pro, abyste se posunuli dál. Proto jsem na začátku říkal, že si s ním La4 hrál, že ho obrušoval, určitě přepisoval, měnil, vylepšoval a vracel se znovu k původnímu. Tak to dělá každej, kdo cejtí sílu slov. Dám vám pár ukázek těch jeho barevných rýmů. Proč barevných? Vždyť jsem o té šedi před okamžikem psal.“LA proti standartu/ kartu v rukávu mám/ do hry vložim/ co sem prožil/ zbraně nesložim/ neklesám“ … o kus dál… „zeptej se, jak je to v terénu/ za jakou cenu/ k ránu vyčkávají u tunelu/“ … „širokou zásobou osudu/ proto tu budu/ dost důvodů/ ve svym kruhu bez původů/“ (vidíte, tohle byla síla samohlásek) … „chladně i temně/ ne všechno cenní/ možná někdo pění/ já stojím pevně…“ teď přijde břitký rýmování, jak to mám rád… „z titánu štrýt/ můj ochrannej kryt/ z panelů byt/ LA profit/ na sídlišti klid…“ Mohl bych pokračovat s tímhle rozborem tak ještě dvě stránky, ale to neudělám. Naposlouchejte, pochopte. Možná to ale půjde i jinak. Prožijte a pište! La4 kluk to má v krvi, protože paměť nevyprchá jako levnej sekt, kterej právě dopíjím. Máš mou úctu za tenhle text. Si pro?