hledat

Tags:

Přestal jsem bezmezně věřit lidem, dlouho jsem byl Spirit banka, přiznává Majk Spirit, mezi jehož sny patří spolupráce s Kanye Westem

Sdílej

Jedno horké červencové odpoledne minu Bena Cristovaa a vydávám se vstříc Majku Spiritovi. Ten si pro představení zbrusu nového alba “Artist”, který vydal společně s Grimasem, vybral luxusní obchod se světově proslulými audio značkami, který potěší každého milovníka dobrého zvuku, mezi něž mistr Dušička určitě patří, S úsměvem si vybavím, že jinak skromně a sympaticky působícího milovníka luxusních značek z Jednašestky jsem naposledy potkala v prostředí zaprášených aut a „tojek“ v zákulisí Hip Hop Kempu, a zapínám diktafon.

Markéta Zelená: Jak jste prožívali posledních pár měsíců, posouvali jste kvůli koronavirové krizi vydání alba?

Majk Spirit: No, přežívali. Vydání se právě vůbec neprodloužilo, spíše to všechno přispělo k tomu, aby album vzniknulo rychleji a stihli jsme ho do léta. Je možné, že bez korony bychom na něm pořád ještě pracovali. Tím, že nám vypadly koncerty, měli jsme víc času a energie na studiové práce a urychlilo to celý proces a koncem dubna jsme zjistili, že máme hotové album. Teď už jedeme press kolečko, bohužel ale plánovat koncerty moc nemůžeme, protože situace je taková, jaká je a nikdo neví, co bude. Lidi moc nekupují lístky na koncerty a promotéři nebookují umělce, všechno je na bodu mrazu.

Jak to vlastně máte na Slovensku, smějí se pořádat akce?

Myslím, že teď máme povoleno tisíc lidí, nejsem si ale jistý, jestli zase nerozmýšlí o snížení. Nám se zrušilo nebo přesunulo 25 či 30 koncertů, což znamenalo obrovský škrt přes rozpočet nejenom pro nás (Majk Spirit a Grimaso), ale i pro celý tým lidí, který zaměstnávám, včetně zvukařů, techniků, osvětlovačů, a podobně. Není to moc veselá situace. Snažili jsme se z toho nějak vykličkovat alespoň tím, že jsme vydali nové album a nějakým způsobem budeme moct vydělávat alespoň z digitálních streamů. Jenom mě mrzí, že se takových streamů zatím nechopily žádné velké korporátní organizace, které na to rozpočty mají.

„Chtěl bych naplnit O2 Arénu, spolupracovat s Kanye Westem, udělat celosvětový hit. Je jich pořád hodně. Ale tím, jak se blíží čtyřicítka, realita sny trochu zakrývá“

Měla tahle situace vliv i na tvou tvorbu?

Snažil jsem se udělat pár věcí, které by vystihly tuhle dobu. Ne vyloženě depresivní skladby, ale spíš takový lék, antivirus na tuhle situaci. To se vlastně jako Majk Spirit snažím dělat celou dobu, udržet lidi v pozitivní náladě.

Ne zcela pozitivní je skladba “Kobe”, kterou jsi napsal ještě před tímhle obdobím.

Ano, 26. února, byl to první týden, co jsem se zavřel ve studiu. V ten den to na mě zapůsobilo tak, že jsem sepsal tu jedinou emoci, kterou ve mně Kobeho smrt zanechala. Pro mě byl artist, nejenom talentovaný basketbalista. I pro mě byl velkou inspirací. Není to písnička o basketu, to není můj obor, je to o tom, že nikdo z nás neví, kdy přijde ten jeho čas. Ani takový polobůh jako Kobe Bryant.

Čeho bys v hudbě chtěl dosáhnout, než přijde ten tvůj den? Máš nějaké velké, možná i nereálné sny?

Určitě, chtěl bych naplnit O2 Arénu, spolupracovat s Kanye Westem, udělat celosvětový hit. Je jich pořád hodně. Ale tím, jak se blíží čtyřicítka, realita sny trochu zakrývá.

„Z nové školy jsem chtěl s jistotou oslovit jako první Sameye. Jeho tvorba je mi blízká a baví mě, co dělá. Cenil jsem jeho přístup, když si jako jediný do studia přišel udělat vlastní aranžmá jeho sloky. Je to pán“

Když jste začali pracovat na albu, šli jste do toho s jasnou vizí, nebo to vznikalo spontánně? Oproti ostatním deskám tu například kromě H16 hostují služebně mladší…

Ano, takový byl koncept. Byl i moment, kdy jsme se rozmýšleli nad tím, jestli nezavoláme OG´s jako Orion, Čistychov, Rytmus, Ego a podobně. Pak jsme si ale s Grimasem řekli, že k tomu přistoupíme trochu jinak.

A jaká byla spolupráce co se morálky týče?

Víš co, super! S většinou jsem už spolupracoval, objevil jsem se jako host na jejich deskách a tak jsme věděli, že to funguje. Jediný, koho jsem neměl otestovaného, byl Samey. On byl ale to jméno z nové školy, které jsem chtěl s jistotou oslovit jako první. Jeho tvorba je mi blízká a baví mě, co dělá. Cenil jsem jeho přístup, když si jako jediný do studia přišel udělat vlastní aranžmá jeho sloky. Je to pán.

Co se týče ostřílenějších, neplánujete ještě něco nového i s H16? 

Ještě v půlce dubna mělo tohle album být H16. Potom jsme ale zjistili, že já mám připravených dvacet písniček, Otis čtyři pět a Cigo dvě tři. A tak jsme to nechtěli dělat na sílu, spáchat poloviční album. Nová Jednašestka si zaslouží kvalitní, silné album. Zatím je domluva taková, že desku stihneme na podzim a s Otisem už začínáme tvořit. Věřím tomu, že z naší dílny letos ještě letos vznikne jedno album.

To je docela odvážný termín…

Tak dnešní doba je taková, že hudba rychle stárne, alba vznikají rychle, a jsou kratší, než bývala. I “Artist” je se čtyřiačtyřiceti minutami jednoznačně nejkratším albem a dovedu si představit, že i novinka H16 nebude tak dlouhá, jako jsme zvyklí.

„Dnešní doba je taková, že hudba rychle stárne, alba vznikají rychle, a jsou kratší, než bývala. Dovedu si představit, že i nová deska H16 nebude tak dlouhá, jak jsme zvyklí“

Bylo u přípravy “Artist” něco, na čem jste se s Grimasem nemohli shodnout? Nebo to po těch dvaceti letech jde samo?

Vůbec žádné neshody. Právě, že jsme se doplňovali a navzájem si pomáhali. Našli jsme si společnou vlnu, kterou jsme si jeli. Grimaso si umí ujet do tvrdších věcí, já zase do těch hlubších, takže jsme se navzájem hlídali. Hlavní ale bylo dělat hudbu, která se bude líbit nám. Nekalkulovali jsme tolik s tím, co od nás lidi očekávají nebo chtějí slyšet, to šlo tentokrát stranou.

Máš pocit, že se ti fanouškovská základna rozšířila po tom, co jsi porotcoval v jedné z talentových soutěží?

Po Hlase Československa určitě přišla taková komerčnější vlna, kdy mě z televize poznali i malé holky, i babičky, mámy, strejdové a podobně. Problém je ale v tom, že jde spíše o přelétavé lidi, ne moc loajální, kteří se co chvíli přikloní tomu, co je momentálně více hrané v rádiu. V té době se ode mě odklonilo hodně lidí z rapové komunity, právě proto, že jsem se podílel na něčem komerčním. Myslím, že tímhle albem je přesvědčíme, že v roce 2020 jsme jedni z nejlepších artists ve hře.

Tohle téma bylo částečně cítit i z výborné skladby “Spirit Animal”, kde ses zároveň vyjadřoval na konto bývalého kamaráda, který tě využíval. Ozval se ti tenhle člověk potom, co tahle věc vyšla?á

Tady jsem se vyzpovídal z osobnějších věcí. S tím člověkem jsme v nějakém kontaktu, i když pro mě více méně neexistuje. Na jedné straně se mu snažím odpustit a na druhé mě naučil, že se nedá věřit každému a i ti nejbližší kamarádi dokáží měnit tváře. Pomohlo mi to k tomu, že jsem přestal bezmezně věřit lidem a peníze bych jen tak nepůjčil ani kamarádovi, pokud nejde o život. Do té doby jsem to dělal a pro spoustu lidí jsem byl Spirit banka.

Text: Markéta Zelená (marketazelena@gmail.com)

Tagy:
Bobby

O rapu píšu od roku 2000, od roku 2003 se tak děje pro bbarak.cz.

  • 1