Sdílej
Člověk si prý nejlépe uvědomí proces stárnutí po boku svých dětí, když může přihlížet tomu, jak rychle rostou. Ono v hudebním průmyslu je to dost podobné, protože děti jsou ty pecky, které dnes mají třeba i jednu či dvě dekády, stejně tak alba, ale i fanoušci, ze kterých se stali mezitím dospělí. Ach sakra, právě ukápla nostalgická slza, ale proběhlo i lehké pousmání, že to rapové podhoubí může v českém prostředí fungovat nikoliv jen na bázi jepičího života. Máme tu partu Pio Squad z Jihlavy, která sice na přelomu let 2022/23 může počítat své padlé členy, ale smutnit nad kariérním hrobem by nebylo správné řešení. Proto je tu „Torzo“, deska, která si umí udělat srandu ze sebe sama, a přesto přihazuje do hry léta zkušeností, praxe a kvality…
Hned na úvod by mě zajímalo, co se vlastně stalo, když se v minulosti čekalo na alba PIO dlouhý roky a teď jste vyšvihli během necelých tří let ve dvou lidech rovnou tři desky?
Eurodel: Za to může Karlík ze Stop Zevling, našel recept, jak na nás. (smích)
Efko: Ty desky předtím byly jenom PIO, pak vyšel můj Buldok a deska Martyho se plánovala ještě před ním, ale dotáhlo se to až z jara 2022. Začal nás honit Karlík, který nám řeší management. A byla chuť se sejít u Cut Dema a nahrát desku. Produktivní věk. (smích)
Název nové placky je Torzo. Značí to holý fakt, že už máte o padesát procent členů méně? Cítili jste se při jeho realizaci neúplně?
Efko: Určitě to ten fakt reflektuje…
Eurodel: Já bych řekl, že to Filip s tím názvem vystihl úplně přesně. My to tak vnímáme, že se to torzo vztahuje nejen ke kapele, ale de facto i k nám k lidem a ke světu okolo.
Efko: Někdy v létě 2022 začaly vznikat první nápady, beaty, první témata, ale ještě to nemělo tenhle koncept. A mě pak napadlo, že Torzo by mohlo sedět i na kapelu, ale že se to trošku rozpadá i mezi lidmi, mezi státy ve světě…
Eurodel: Mě to přijde jako skvělej nápad, kterej to všechno spojil. Musím asi jen dodat, že většina těch textů vznikla až potom, co Filip udeřil hřebíček na hlavičku. Řekneš si, že to je vlastně, ty vole, všechno torzo. Přišlo mi to skvělé i jako úhel pohledu tu desku i takhle začít psát…
Efko: Hele, přesně tak. Nejdřív vznikaly beaty a nápady jen tak, ale všechno se to pořádně napsalo a dojelo během dost krátký doby, na podzim, takže ta deska je totálně fresh. Až potom, co se ujasnil koncept „Torza“. Mně se to líbilo i vizuálně, jako slovo, jako písmena…a Márty hned říkal ´pojďme tomu dát metalovej design, metalovej nápis, aby to působilo trošku i agresivně´. Zároveň ta představa toho klasickýho torza jako sochy bez končetin a údů nebo bez hlavy klidně…
Eurodel: Metalový logo je něco jako když vezmeš klestí a nasypeš ho na jednu hromadu. To je death metalový logo a vlastně i takový torzo, co zbylo z toho stromu. Všechno mi to začalo štymovat a hrát v momentě, kdy Filip přišel s tou ideou, která to všechno pojmula. Těch pár nápadů, který jsme měli předtím, bylo spíš to, o čem chceme psát a jak by to mělo vypadat.
Foto: Martin Tůmič/MT23
Jak významnou roli při té realizaci sehrál Cut Dem? Dá se otevřeně říct, že bez jeho přičinění by realizace trvala mnohem déle? Je aktuálním tmelem kolektivu?
Eurodel: Tam ta spojitost vznikla z mého Indiga… Když jsem to u Igora dodělával, tak jsem si uvědomil, že ten jeho aktivní propřístup, zájem a jak je položený v hudbě, jak tam nemá to ego a jak je vlastně Jugoš a reaguje hrozně rychle… tak první, co mě napadlo, bylo to, že se to musí potkat s Filipem, že to bude skvělý místo, kde to udělat. Taky jsem si uvědomil, že nám se dělají dobře beaty dohromady s Igorem. Strašně si sedíme.
Efko: Je potřeba vědět, že celá ta deska vznikla v tomhle trojčlenným týmu: já, Léba a Cut Dem. Tam to nebylo tak, že by jako on udělal beaty a nazdar. On je skutečně executive producer tý desky. Byl úplně u každýho beatu, i když tam sou dva beaty od Skinny Hoodiniho, tak on měl zásadní slovo, které to budou. Byl u každého psaní textu, všechno to vznikalo v jeho studiu. Strašně dobře se s ním pracuje. Ve svých letech je obrovsky kreativní a napumpovanej. Už teď, když si tady spolu povídáme, tak dělá na dalších hudebních projektech. Ten balkánský přístup je živel…
Strejda Filí: Není žádným tajemstvím, že jsi učitelem na škole. Promítá se i do PIO takový ten profesorský přístup, kdy se snažíš dodržovat osnovy, kostru a vlastně být tím zastřešitelem?
Efko: (smích)… Márty, to je asi na tebe… (smích)
Eurodel: To má Filip asi už v genetice, tenhle přístup. Asi málokdo si všimnul, že má na svý sólovce jeden celej track jen ze sloves. Moje odpověď je, pokud mohu mluvit za Filipa, tak určitě ano.
Efko: … moje asi taky. (smích)
Eurodel: Určitě to tam ale necpe na sílu, je to přirozený.
Efko: Poslyš, já ti řeknu jeden příklad. Když jsme jeli 2021 bez Mártyho, já, Zverina a Cut Dem do Srbska na koncert… a tam se prostě urve nálada, 3000 Srbů, celá ta scéna, rozjede se obří mejdan… ale Zverina má nějaký důvody, proč musí být hned další den doma a Igor taky, ale oni v tom víru té nálady paří do plnejch, i když ví, že mají být další den zpátky u nás. A já tam jsem ten, kdo řekne: ´Hele, vy dementi, říkali jste touhle dobou doma, tak jedem, odřídím to´. A tam to Cut Demovi docvaklo, jeli jsme po dálnici domů a on říká „ty vole!!“ V tý chvíli pochopil mou roli, když fungujeme v týmu. A on říká: „To je ono, teď to do sebe zapadá. My tu desku uděláme tak, že my s Lébou budeme po nocích dělat ulítlý a kreativní beaty, ty se vyspíš a ráno přijdeš a řekneš ´tenhle beru, jdu to napsat´, a večer bude track hotovej.
Baví vás obsah bbarak.cz? Budeme vděční, když nás podpoříte na Buy Me a Coffee
Eurodel: V rozhovoru o svém sólovém debutu jsi otevřeně přiznal, že pro inspiraci chodíš do svého houbového a konopného světa. Neodráží se to pak ale částečně na tom, že od nápadu k realizaci je delší cesta?
Eurodel: No tak jasně. Mezitím, co já jsem ještě někde v beatech, tak Filip už vlastně spí, odpočívá a přichází fresh k tracku, zatímco my jdeme s Igorem v totálním crashi spát. Tohle je minimálně Filipův náskok, který já musím pak nějakým způsobem dohánět. A protože si taky myslím, že Filip je dál v lyrice, tak ho vlastně furt tak nějak doháním. Bylo by to tak asi ale vždycky, protože já to dělání beatů mám vlastně tak rád, že si tu prdel kolem toho nenechám nikdy ujít a jako nutný zlo pak beru, že k tomu psaní textů přicházím až jako druhej. Proč ale ne, v tomhle formátu to je vlastně super. Filip dá potom ty základy, koresponduje to i s předešlou otázkou, že každý hrajeme svou roli. Každý jsme sami sebou, proto to tak sedí a proto to bylo teď tak rychle.
Efko: To se vlastně bavíme o procesu vzniku a každý má tempo nastavený trochu jinak. Nám to ve finále sedí tak, že Márty s Cut Demem vystřelí nějaký nápad a první, kdo ho dokončí, jsem já. A pak se přistihneme u toho, že když třeba děláme na deseti trackách, tak já jich mám devět hotových a Márty je jde teprve psát. Je to jenom o tempu. Někdy si naopak řekneme, ať udělá něco prvního Marty, aby to nebylo furt stejný, a on jde a udělá to. To je celé. Je to jenom o tom tempu, které se mezi těmi třemi lidmi musí sladit.
Letité fanoušky jste zaskočili úvodním singlem „Největší párty namotávka“. Nepanovala obava z toho, že jste vlastně albu nalepili chvíli před vydáním cejch nejistého výsledku? Jak vnímáte případně kritiku letitých uctívačů a boomerských reakcí, že už nejste starý PIO?
Eurodel: Tak my jsme si z toho tak trochu vždycky dělali legraci. Sami za sebe, což sedí. Když si vezmeš rozdíl Three Stars od Jižních pionýrů a Punk Is Dead od Pio, tak to bylo, jako kdybys všechny věrný fanoušky vzal a vyhodil najednou oknem nebo shodil ze svahu. Vždycky jsme se tak trochu chovali a v tom mi to přijde, že jsme to udělali zase stejně. Je to zase provokace. Obsaženo je to i v tom názvu, je to namotávka. Tvůj věrný fanda se má maximálně vyděsit, ale vlastně je už na to zvyklej. A ten, kdo náš fanda není, tak se na to namotá a řekne ´končím, unfollow. Už ti nedám ani jedno srdíčko´. (smích) Už jsem nad tím přemýšlel a je to z naší strany takovej trochu masochismus. Když čteš ty komentáře, tak to pak fakt bolí. Opět jsem se neuhlídal a musel jsem to i já okomentovat, ale čistotka by bylo držet hubu.
Efko: Mě vlastně baví ten risk. Děláme hudbu, která může mít různý podoby a mě baví to, že zariskujeme a dáme to všechno všanc. Samozřejmě jsme to čtrnáct dní předem intenzivně řešili a zvažovali, jestli opravdu bude jako první zrovna tenhle track. Všechno jsme to probírali, plusy a mínusy, jak na sezení nějaký marketingový firmy.
Eurodel: Já teď trochu odbočím. Tohle třeba mladý kapely dělat nemusej. Tam je jen to očekávání, kdežto v našem případě se bude vždycky nějakým způsobem řešit, proč tohle a ne tamto. První nápad byl Černý penízek a já říkám, že to bude vypadat, že tu máme nový PIO a chceme dohnat všechny mladý. Ukázat, že to taky umíme, což je message, kterou jsme nechtěli. Tak se přišlo na to, že se vydá Zvíře. To je ale to stejný, akorát z druhý strany – kapela se zavděčí starým fanouškům a nic novýho už od ní nečekejte. Nashledanou. Pak si uvědomíš, že každej ten track tě někam zaškatulkuje, tak jsme si vybrali právě ten, kterej byl nejextrémnější. První track bez textu.
Efko: Čistě přikyvuju. (smích)
Eurodel: Nikdy jsme nebyli nějakou haha kapelou, vždycky tam byl nějaký text s obsahem. Najednou jsme vydali něco, co nemá vůbec žádný text a je to taková juchanda, tancovačka.
Efko: A to se nám na tom líbilo právě nejvíc, protože to byla ta pravá cesta někam jinam, ten základ tý pionýřiny. Zas to vzít odznova, úplně od nuly, někudy jinudy. Všechno ostatní bylo furt někde v nějakých škatulkách, ale tady najednou Pio Squad, co to maj postavený na textech, najednou vydaj taneční věc bez textu. Mně to přišlo super. (smích) Víš, jak to bude fungovat v klubech? Když jsme to hráli na křtu, tak to byla strašná dupačka.
Foto: Martin Tůmič/MT23
Při pohledu na tracklist a poté na následný poslech mi chybí zmínění dvou hostů. Nepřáli si být Orion a De Puta Madre skloňováni?
Eurodel: U Oriona to byl záměr…
Efko: Ten track byl dělanej jako skit. Ale bacha… to byl nahranej hotovej skit, bez Oriona. My jezdili do Prahy nahrávat o víkendech a najednou, někdy v půlce týdne, volá Igor a říká: „Hele, stavil se Orion a hrozně se mu to líbilo a nahrál tam něco…“ My jsme o tom ani nevěděli. (smích) Tak říkám, počkej, tak si to nejdřív poslechneme. A Orion vzkazoval po Igorovi, že když se nám to bude líbit, tak ať si to tam necháme.
Tak ještě větší srandou by bylo, kdyby vám to Igor řekl až na konci procesu po releasu, ne?
Efko: (smích) Tak to by bylo úplně nejlepší, no. (smích)
Eurodel: (smích) Já bych na to neměl nervy. Já bych to nevydržel. (smích)
Efko: No… (smích)
Eurodel: Jako cením lidi, co jedou tenhle fór…ty vole…já bych to normálně s nervami nevydržel.
Efko: Ale dostáváme se k tomu, proč jsme ho tam nezmínili. Bylo to trefný prostě. On s tím byl v pohodě, domluvili jsme se tak. A De Puta není nikdy feat. To je remix věci, která vznikla ještě dohromady, tak tam není jedinej důvod ho psát do featu. To mě ani nenapadlo nad tím takhle uvažovat…
O českém rapu v sukni se většinou mluví v negativním slova smyslu. Boří tuto mytologii Baby G či se podle vás objevují i další objevy?
Efko: Tak to vůbec nevím…
Eurodel: Podle mě to byl Filipův majstrštyk, protože já jsem tu holčinu vůbec neznal. Tam byl ale taky jasnej záměr tam dát někoho mladýho, ale někoho, kdo ještě není úplně provařenej…
Takže takové okénko Filipova rapového skautingu…
Efko: Přesně… (smích)
Eurodel: A podle mě to dopadlo skvěle, takže jako bomba.
Efko: My jsme od začátku věděli, že hostů jen jako šafránu, poskrovnu. Uděláme si to torzovitý bez hostů. Ale říkali jsme, že někdo mladej by se hodil. Jenže tady je to tak malej rybník, že když se někdo objeví a trochu prosadí, tak s ním mají hned track všichni a do půl roku je to starý… Baby G, to je takovej živel, kámo. To je tak fresh mladá mysl otevřená, zapálená do hudby. Ještě druhá věc… já jsem se s ní seznámil asi dva tejdny předtím, než jsme to nahráli, na jedný akci. Jeli jsme s Igorem na jeden mejdan a tam jsem se s ní seznámil a za dva týdny bylo nahráno. Marty u toho ani nebyl, protože technicky se to sešlo tak, že jednou mohl on a jindy zase já. Tím jsem chtěl ale podtrhnout jednu věc. „Torzo“ vzniklo na nás strašně rychle, spontánně, vlastně jako ta první deska před dvaceti lety, kdy jsme se s tím vůbec nesrali. Prostě deset věcí a nazdar, za dva měsíce hotový. To se mi na tom líbí, určitě je to z toho cejtit. A Baby G prostě super, big up. Já ani nevím, jestli se bude věnovat rapu, ona vlastně tancuje. Pokud to ale bude dělat dál, tak to bude super.
Eurodel: Prostě to, co na tom tracku má, je fresh jak svině.
Mluvili jste tu o aktuálních jménech, i těch fresh…tak určitě pravidelně zaznívá dotaz, kdy Jihlava spojí síly v nejsilnějším možném složení. Mám tím samozřejmě na mysli, jestli je možnost, že vznikne třeba skladba ve spojení Pio Squad a 58G…
Efko: Já chodím s Doktorem občas do Zveráče. Provázaný jsme. My se známe, ty vole, dvacet let. Humla byl chvíli můj student, bahahaaaa. Řešili jsme feat i na tohle album, ale oni byli zrovna rozlítaný, tak to nedopadlo, třeba příště, Jihlava rules…
Foto: Martin Tůmič/MT23
Dva výrazy jedný tváře, dvě rozdílný strany jenom jedný mince, dvě rozdílný hlavy, jenom jedno jediný zvíře…skvěle charakterizovaný dlouholetý tým. V kterých aspektech osobností se dokonale lišíte a kde jste vždy zajedno?
Eurodel: Tady bychom se měli bavit asi trochu obecněji a bylo to trochu už řečený. Já jsem rozevlátej a Filip je straight. (smích) Já jsem nekonečnej, Filip má jasně ohraničenou přímku A a B, já ji mám, že nevím, kde to končí. Filip je zásada a já jsem, co je to druhý…
Kyselina?
Eurodel: (smích) No jasně…
Efko: Alfa a omega. My se lišíme jako noc a den. My se shodneme na tom základním obecným principu, že to chceme jinak než předtím. Jsou rappeři, třeba zrovna i starej dobrej čokl Čistychov, kdy posloucháš jeho desky a víš, co čekat a dostaneš to, v nejlepším slova smyslu. My si ale sedneme a řekneme si: uděláme to, co bylo na poslední desce? No to v žádným případě. A v tomhle bodě nás to začíná bavit dělat spolu.
Kde tkví to dlouholeté tajemství úspěchu být vždy o krok jinde? V čem jste to dělali oproti profesním kolegům jinak, že se vám dostalo pozornosti, podvědomí a dlouhověkosti?
Efko: Máme oficiálně už 24 let. Furt se hecujeme, tvoříme věci. Je to vstupování do neprobádaných vod, co nás žene dál. Když budu mluvit konkrétně k Torzu, tak jedna ze spojovacích myšlenek byla, že nakoupíme nějaký perkuse, cowbelly, boomwhackery, shakery a nebudeme nic nikde stahovat, kupovat. Prostě si to uděláme takhle sami, živě, použijeme třeba oldschoolevej loop, ale nasypeme na něj naše perkuse. Jsme tu ode dne jedna a já si pořád nedokážu představit, že bych něco dělal furt stejně.
Eurodel: My jsme to spolu už jednou řešili. Jsou vlastně dva druhy umělců. Když zjistíš, co funguje, tak to buď začneš opakovat a množit, anebo tě to v ten moment přestane zajímat, protože chceš zase objevovat něco jinýho a novýho. V tomhle to máme s Filipem společný. Nechceme zůstat na jednom místě a množit „Chtěl bychy“ a „Chvátámy“.
Cash na ruku, peníze za dobře odvedenou práci ve studiu a na koncertech. Honoráře některých současných jmen jsou ale diametrálně jinde. Jak si dnes stojí PIO? Je to slušný bonus k pevnému příjmu nebo by to dokázalo uživit na plný úvazek či to je jistý fond, který pokryje refinancováním další lásku k muzice?
Eurodel: To je vlastně takovej černej penízek. Penízek. Černě vydělanej penízek. Není to žádnej velkej penízek, ale je to v pohodě. Já myslím, že je prdel, že jsme o těch penězích takhle mluvili.
Efko: My jsme v levelu, kdy máme svoje povolání, a hudbu děláme s tím zároveň. Neděláme jenom to. A to, co na tom trhneme, tam zase vracíme zpět. Klip, merch, támhle vynil, támhle CD. Ten track je ale, myslím si, taky spíš symbolickej. O tom přístupu. Místy se mi zdá, že finanční zřetel je pro některé alfa a omega, ale pro nás je to furt hudba. Jsou kapely, které chtějí mít vše profesionálně vyřešené, papírově tohle a tamto, odvedou dobrou práci, ale je to jako když chodíš v Jihlavě na Jiráskový do mlíkárny a zavazuješ pytel se sušeným mlíkem. Tímhle trackem jsme sem vrátili punkeřinu, syrovější přístup. Máme rádi hudbu. Samozřejmě máme svoji cenu, ale to jsou pro nás vyřešený věci.
Eurodel: Je tam vlastně ta nadsázka. Pro mě je důležitý hlavně ten konec tracku a to spojení, že to je vlastně tak trošku na černo. Láska k černý muzice, která to všechno začala, nepíšu fakturu, což bychom tu neměli ani zmiňovat, protože si tím zaděláváme na průser. (smích) Takže to asi raději vypni, těšilo mě, nashledanou, ahoj… (smích)
Co pro vás znamená Jihlava a celá ta dirty family, se kterou jste vyrůstali? Je to taková ta rodná hrouda, kterou nelze opustit? Eurodel se ukryl na samotě u lesa, má Filip sem tam podobné choutky nebo mu ten městský ruch zarostl do žil?
Efko: Mně je v Jihlavě hrozně dobře, já jsem městskej kluk. Vlastně si tu ale zároveň hledám klídek, což souvisí už i s věkem. Už nepotřebuju bydlet na náměstí, ve třetím patře a bejt součástí toho ruchu. V tom městě mi je ale dobře. V mládí, když přijedeš poprvý do něčeho velkýho, třeba do Prahy, tak si hned říkáš: Ty vole tady je to skvělý, sem se odstěhuju. Dnes už to tak nemám, usadil jsem se.
Eurodel: Já jsem taky furt městkej kluk, sám to cítím, jak mi to chybí. V mým případě to byla ale nezbytná nutnost a já si na všem hledám to dobrý, takže se to učím. Je to pro mě velká škola. Libí se mi to kombinování. Při nahrávání týhle desky jsem byl chvíli v Praze a pak zase tady v tom tichu na střídačku, což mi přijde jako skvělá kombinace.
Foto: Martin Tůmič/MT23
Dvacet let ve hře, nechybí ohlížení zpět a vzpomínání, ale je tam cítit i ten drive do dalších let. Umí si tábor PIO představit i dalších dvacet let ve hře?
Efko: Vybavím si Jamese Colea, jak na našem křtu říká: Tohle je šedivej mejdan, sraz šediváčů. (smích) Ty krávo, za dvacet let?
Eurodel: Já vůbec nevím. Já takhle nedokážu přemýšlet. (smích)
Efko: Já taky ne. Jakmile budou nějaký chutě, podněty a impulzy, tak určitě…
Vezměte si, že třeba hrajete na show oblíbenou věc u fanoušků a najednou vám v půlce skladby naskočí před očima, že už je to vlastně věc stará patnáct nebo dvacet let…
Efko: Tak to je…
Eurodel: Strašně trapný. (smích)
Efko: (smích) Je to masakr, prostě úlet, když si uvědomíš, že před čtyřiadvaceti lety jsme měli první oficiální koncerty. A tvoje oblíbená deska slaví třeba třicet nebo čtyřicet let…wow
