Sdílej
Podrazy, zrady, dýky v zádech. Jev vcelku častý jak ranní mrazík, přesto mnohdy nečekaný jak pro silničáře sníh v půlce ledna. Neuděláš nic. Někdy se přes to dostaneš levou zadní, ale to jen tehdy, pokud nemáš s druhou stranou nějaký hlubší osobní vztah. Rány zůstávají dlouho otevřené, zanícené a krvácejí, když se jedná o dlouholetého kamaráda, týmového parťáka či třeba člena rodiny. Neuděláš nic. Je třeba se z té facky oklepat, zvednout se a bojovat dál posílen o tvrdě nabyté zkušenosti. Je to škola života, ale nezáleží na tom, kolik ran dostaneš, ale kolik jich ustojíš jako pravý chlap. Můžeš kolem sebe kopat, kydat špínu, veřejně prát špinavé prádlo, nebo odpovědět tak, že ze sebe vyždímáš hudebně nejsilnější počin, jaký jsi kdy vytvořil. Stále můžeme jen spekulovat, kdo je v tomhle sporu více v právu, ale kvalitu alba „Nože a hadi“ zpochybňovat nehodláme. A jak se k uplynulému roku a zásadním změnám staví jeho autor Pastor? Mocipán ostravské stáje Azurit Kingdom se exklusivně rozpovídal pro Bbarak.cz a těší nás, že ani jeden dotaz neodmítl řádně okomentovat.
Austy: V minulém roce se kolem tebe toho událo poměrně dost a nebudu asi příliš přehánět, že nad tebou mnozí už lámali hůl. Dostal ses do pozice, kdy se od tebe prakticky nic nečekalo. Byla právě tahle role výzvou, která tě dohnala k tvorbě asi tvé nejlepší desky?
Pastor: To úplně neumím říct… jak si řekl, stalo se víc věcí, pro mě celkem zásadních a ne zrovna pozitivních, řekněme. Tak jsem asi měl potřebu se s tím nějak srovnat hudbou…
Dlouholeté tvůrčí i osobní kamarádství se dá zpřetrhat snadno, ale problém je také v okolí, kdy jsou společní přátelé stavěni mezi dvě mlýnská kola. Registruješ i tady jisté úskalí nebo se zachovávala diplomacie a volnost v rozhodování?
Mno… tak je to easy. Lidi jsou s tebou, když se jim to hodí, baví se s tebou, když se jim to hodí, šukají spolu, když se jim to hodí, jsou na tvojí straně, když z toho cítí profit… Hodně se to vyselektovalo. Na druhou stranu se aspoň ukázalo, kdo je kdo.
Ptám se i s ohledem na fakt, že na novém albu nemáš žádného hosta na mikrofonu. Byl to záměr, že jsi vycítil, že je obsah natolik osobní záležitostí? V minulosti jsi spojil v rámci AK síly s celou řadou předních CZ-SK tváří a najednou nikdo. Cítil jsi i jistý blok z jejich strany?
Na jednu stranu je na desce hodně osobních věcí, tam těžko vezmeš hosty, na druhou stranu pomluva je silná zbraň… ženská zbraň hlavně… a nedá se jí nijak bránit. Kdo se na co nechal namotat, netuším. A pak se akorát vrátím k předchozí odpovědi – lidi jsou s tebou, když se jim to hodí. Pravda je, že jsem nikoho neoslovil…
Je to už rok, ale mnohé věci stále ještě nejsou vyřešené. U některých jmen na scéně jsme byli svědky rozkmotření na smrt, ale také pozdějšího zakopání válečných sekyr. Umíš si představit, že by i zde došlo ke smíru? Největší ctností člověka je odpouštět a učit se začínat znovu. Myslíš, že je to v budoucnu možné, anebo ta dýka v zádech byla až moc hluboko?
Chybovat je lidské, odpouštět je božské, se říká… člověk asi časem může umět odpustit, ale něco takového nezapomeneš nikdy… Moc to nevidím…
Často jsem s kolegy z redakce spekuloval nad výpovědí v textech a projevu. Dlouhou dobu byl Sergei ten, co to uměl prodat, ale tak nějak jsem cítil, že jsi to ty, kdo táhne ty příběhy a má mnohem více co říct. Byl jsem daleko od pravdy, anebo to tak skutečně bylo?
To je asi na každém jednotlivci, co kdo v čem slyší nebo neslyší. Pravda je kurva, jde s každým, kdo si řekne… a každý má hlavně tu svoji…
Interpreti rádi přibarvují své story a staví se do role lídrů, aby byli mnohem většími influencery. Jak to máš ty z pozice textaře? Dokážeš rozlišovat dva rozdílné světy, kdy jeden je holá pravda a druhý fikce, která prostě prodává? Když bych chtěl třeba procentuální vyjádření, kolik z tvých textů je holá realita a opis tvého života, kolik by to bylo?
Abys byl zajímavý, tak samozřejmě musíš dost přibarvovat, hlavně „u nás“, kde ten rap life není založený na tom, co v US nebo v Deutschlandu… Je to jako se vším, co dostává prostor v médiích, sledovanost a pozornost… Nafouknout co to jde, aby byly views, čísla, sledovanost, clickbait… Zároveň je třeba si uvědomit, že i když je to rap, je to pořád umělecký žánr. A jako takový samozřejmě předpokládá nějakou kreativitu, umělecký opis reality atd… Co mě se týká, mě tohle nikdy moc nešlo. Nikdy jsem nerapoval o tom, co jsem neměl, neřídil, nedělal atd… Nejde mi třeba tvářit se jinak, než se cítím. Procenta bych v tom moc nehledal, ale co jsem řekl, to se stalo nebo dělo. Problém je, že pravda je většinou tak jednoduchá a „nezajímavá“, že lidi radši věří lžím, které vypadají nebo tváří se „lépe“…
Veřejnost obecně vnímala rozchod Pastora a Sergeie, ale váš tým nebyl jen o dvou lidech. Co je dnes s DJem Busym a Cubym? Bylo nutné se obklopit kompletně novým týmem?
Mno.. Zajímavé je, že jsme celé ty roky byli „tým“, prezentovali to tak, žili to tak. Nemyslím si, že by to tak dřív nebylo a když se stalo, co se stalo, najednou jsem stál sám… Protože to nikdy nebylo tak, že já jsem byl nějaký fuhrer vyjebaný, všechno jsme řešili v x lidech, zodpovědnost ale ležela na mně. Kluci si asi musí sáhnout do svědomí sami, nevím proč se kdo zachoval, jak se zachoval. Nikomu nic nevyčítám. Jenom je prostě zvláštní, že dokud se „dařilo“ a věci fungovaly, všechno to bylo MY, jakmile přišly sračky, bylo to TY… V tuhle chvíli jsem s některýma v kontaktu, ale o hudbě to moc není. Spousta věcí zůstala nevyříkaných, časem snad bude příležitost…
Azurit Kingdom dále funguje jako label, ale svým způsobem čítá jen tvé jméno. Máš v plánu postupem času rozšířit řady, dát šanci nové krvi, anebo nedávná zkušenost vyvolává obavy z důvěry?
Nevím jestli na nějaký „nový“ tým mám úplně chuť… Věnoval jsem roky života lidem, kteří pak ze dne na den dali záda. Přes všechno společně prožité. Důvěra se buduje roky a roky, a po takové zkušenosti je pro mě ta představa těžká… Uvidíme, co přinese čas. Hodně nad tím uvažuju, je pravděpodobné, že to nějakým způsobem otevřu pro další lidi. Samozřejmě už jiným způsobem, než to bylo doteď.
Celý tracklist nové placky jsi vystavěl sám na sobě a jediném producentovi. RajOneMusic není pro veřejnost zase tak známé jméno, ale vytáhl jsi z něj slušnou porci silných bubnů. Nedávno jsem ho zmerčil i na disku Michajlova, jestli se nemýlím. Jak se ta spolupráce zrodila? Počítalo se s jedním producentem od začátku, anebo to přišlo časem?
RajOneMusic mi dělal pár věcí už na album Trapsport, byli jsme v kontaktu. Ten člověk je hudebně založený, je to víc producent než beatmaker. V plánu to vůbec nebylo, pak jsem ale zjistil, že se mi s ním spolupracuje dobře, několik věcí vzniklo tak, že jsem poslal narapovaný kus akapely, a k tomu představu, jak by ten beat měl vypadat. Myslím, že jsme si sedli, no a nakonec, když už jsem dodělával poslední věci, tak už jsem to tak chtěl nechat a mít jenom jednoho producenta. Je šikovný, myslím, že se ještě ukáže.
V novém stavu labelu Azurit Kingdom se možná musely i utahovat opasky. Promítne se to třeba i v oslovování producentů ze zahraničí? AK se v posledních letech honosilo nadstandardními podmazy a hlásalo do světa, že peníze nejsou problém dávat na dřevo za kvalitu…
Tak dneska už zadarmo nedostaneš žádný beat a od nikoho. Myslím si, že jsme docela dost naučili lidi, že producentům se platí. Na druhou stranu dneska není problém sehnat kvalitní produkci „za pár korun“, protože se to posunulo úplně jinam. Producentů a beatmakerů jsou mraky na každém rohu, jméno dneska, myslím si, nerozhoduje. Pro mě jsou časy, kdy jsme dávali desetitisíce za produkce pryč, nedává mi to smysl…
Nejen nadstandardní podmazy, ale i propracované klipy, kreativitou hýřící covery desek. Budeš se i sám ubírat touto cestou dál?
Neumím říct, nevím, co bude… V dnešní době to ale, myslím si, neví nikdo. Všechno se zrychlilo a zjednodušilo, funguje to všechno jinak, v jednoduchosti je síla. Ty věci jsou dneska už hlavně o nápadu a kreativitě, než primárně o penězích.
S ohledem na situaci ve světě a v Česku je asi předčasné se bavit o koncertech, ale kluby se časem tak jako tak otevřou. Ty jsi na začátku své kariéry fungoval jako samostatná jednotka, jestli se nepletu tak jako ostravský battle freestyler. Poslední roky jsi ale byl zvyklý stát na stagi v týmu. Máš už v hlavě, jak se svou deskou objedeš ty zastávky? Zkusíš obstát sám stejně jako na desce, anebo máš už vyhlédnutého někoho, kdo ti bude krýt záda?
Je otázka, co bude. Ta doba je fakt šílená, trochu si myslím, že věci už jako dřív fungovat nebudou… Tak na stage asi nikoho nepotřebuju, pokud se shows pojedou, tak určitě sám. Jestli se časem někdo najde… I don´t know…
Už jsi četl?
