Pastor – Nože a hadi (2020; Azurit Kingdom)

Nepodceňuj zvíře, které je poraněné. Možná, že mu zbývá posledních pár minut, hodin, dnů existence, ale adrenalin pumpující do žil a pud sebezáchovy v něm může probudit spícího draka. K takové „kořisti“ se nemůžeš přibližovat s jistým pocitem triumfu, protože může v poslední vteřině před nevyhnutelným posbírat zbytky sil nikoliv k defenzivě, ale k tvrdé ofenzivě. Co se asi odehrává poslední rok v hlavě tváře, která zůstala vládcem i jediným členem vlastní stáje? Jak si vede brand, který byl dlouhé roky zaběhlý, ale utrpěl množství šrámů? Už dávno pominul hlad po bulvárních senzacích, i když se to samo sebou nabízí, ale v konečném součtu se bude vždy hodnotit hudba. A Pastor přišel v závěru roku s kůží na trh a pokládám si otázku, nebyl ten týmový rozkol nakonec to nejlepší, co jej mohlo potkat?

Na ramenou hořkou pachuť uplynulého roku, zpřetrhaná pouta přátelství a tahání dýk ze zad. Bylo by naivní se domnívat, že nové sólo „Pastora“ nebude produkovat jistou dávku žluče a zadostiučinění. Rány jsou stále čerstvé, oba tábory mají své úhly pohledu a je možné, že se ve skutečnosti nikdy nedozvíme, na dně které misky leží pravda. Na startu rozkmotření měl určitě lepší výchozí pozici Sergei Barracuda, ale bez okolků se přiznám, že jeho aktuální prozpěvování a dávání svého chrupu a pozitivního ducha na obdiv je časem až prudérní. Na druhé straně tu byl Pastor, který se nevzdal a svou kariéru ještě na hřebík nepověsil. Vyrazil do boje s dalším releasem a otevřeně dodávám, že „Nože a hadi“ jsou velice sympatickým výsledkem.

Mohl být psem, který nabídl poslední kopnutí, ale postavil se opět pevně na nohy a vycenil zuby. Vsadil na jediného producenta RajOneMusic, nežadonil o sloky na jiných adresách, pokusil se zaujmout sám sebou. V minulých letech byl pranýřován za holý fakt, že jeho rapová technika nebyla příliš brilantní, ale pracovitost, chuť se posouvat, ale i nahlížení skrze prsty možná pomohlo tomu, že před námi leží zřejmě jeho „životní“ album, rozhodně pak nejlepší deska jeho dosavadní sólo dráhy. Rytmické nedostatky jsou minimální, občas přeci jen uklouzne k nešvárům z minulosti, ale konečně se dostal do bodu, kdy forma drží krok s obsahem.

„Nože a hadi“ se od úvodních vteřin do závěrečného hvizdu zaobírají stinnou stránkou lidské společnosti. Nehraje se tu jen na osobní zášť vůči jedné osobě, ale popisována je celá řada momentů, kdy si lidé zbytečně hází klacky pod nohy za účelem obohacení sebe samého. Realita nalitá strikcí, ale i houpavým rreggaetonem či pokusem o affrotrap působí v tracklistu harmonicky a výsledek rozhodně nenudí. Pastor se dostal do bodu, kdy dokáže své příběhy barvitě prodat, poukázat na bohaté zkušenosti z ulice a opsat odvrácenou stranu idealistického světa.

Velkou devizou je schopnost generovat více silných momentů. Minulé release se nesly v duchu dvou tří silných singlů a nemastné omáčky okolo, zatímco „Nože a hadi“ vykazují vyrovnanější obsah. V závěru roku k nám tak přistála deska, která musí být za každého počasí brána jako velké překvapení. Nemusíš Pastora milovat, ani nebude nikdy nejlepším technickým rapperm na scéně, ale jeho odhodlání přineslo ovoce. Názory, že bez Sergeie Barracudy to nepůjde, byly vymazány, kariérní pohřeb se nekoná, zásobník je nabitý ostrýma. Až se otevřou koncertní pódia, bude zajímavé sledovat, zda svůj nový matroš adekvátně prodá i na stagi, případně, jak jej bude brát zbytek scény. Je možné, že zůstane na okraji a bude tím opovrhovaným, ale třeba mu právě tato role bude vyhovovat.

7/10