Odchodem z Hip Hop Jamu jsem nic neztratil, ba naopak, tvrdí Kwé

Jestliže se bavíte s Alešem „Kwé“ Mikuleckým, jen v jedné věci zabřednout nelze a proto došlo jak na festivaly či kluby, tak na deejaing, staré nevraživosti i promo. "Jakákoliv videopozvánka zaujme více než třeba promo text na webu. Zároveň někteří lidé nedůvěřují, videopozvánka je dalším (byť nepatrným) závazkem interpreta na akci opravdu dorazit. Samozřejmě, že čím originálnější je, tím více "přečtení“ má", říká zakladatel nocí FX Bounce o současném rozmachu videopozvánek, které zaplavují náš mediální prostor. A o co z jeho hrdla vypadlo dál?

Podle nedávného jubilejního výročí pořádáš akce už více než deset let. Co vede náctiletého typa k tomu, že se do něčeho podobného pustí? Bylo to tak, že ses chtěl aktivně podílet na vzrůstající hiphopové kultuře a být její součástí, nebo to na tebe tak nějak "zbylo", že jsi měl z party nejlepší vyřídilku? 

Neměl jsem potřebu se aktivně na něčem podílet, přišlo to zcela samovolně. Člověk si v tu dobu neuvědomoval, zdali jde hip hop kultura nahoru nebo dolu a už vůbec neznal význam slova promot0r. V té době nebylo na severu Čech moc akcí, neexistovaly rady či inspirace. Moje první akce v roce 1999 byly jakýmsi "doplňkem" graffiti jamů na malém městě. V tu dobu jsem aktivně maloval a vše se točilo kolem graffiti. Nic víc nás v tom věku nezajímalo, takže i moje první akce byly trošku punk.

Můžeš se zastavit u těch graffs, na jaké jsi byl úrovni, na co jsi případně hrdý a jestli po tobě "něco zbylo" i v roce 2011?

Ulice na severu Čech a legály po republice, žádné stovky panelů u mne nehrozily. Pak přišel jeden vroubek (§ 257) a já s tím nadobro seknul.

Hlavním důvodem mého odchodu z Jamu byla finanční nejistota

Zpět k promotérství. Nevyšla ti někdy nějaká akce tak, že ses z toho "finačně" léčil dlouho a říkal si, že už nikdy víc?

Za těch 12 let proběhlo hodně akcí, které skončily v mínusu. Proběhlo však i hodně plusovejch nebo těch "na nule". Neznám kolem sebe promotera, který by to měl jinak. Postupem času má člověk v tomhle oboru víc soudnosti a nežene se bezhlavě do žádné finanční sebevraždy. Však to byl i jeden z hlavních důvodů mého odchodu z Hip Hop Jamu.

A jaké jsi měl další důvody? Přeci jen, opustit něco, čemu ses věnoval skoro čtyři roky a byl u zrodu, asi nebylo úplně nejlehčí, ne?

Jak jsem řekl, hlavním důvodem mého odchodu byla finanční nejistota. Člověk na něčem dělá fulltime celý rok a pak přijdou věci, které nemůžeš ovlivnit, viz špatné počasí, dementnost některých vystupujících (absence Method Mana v roce 2008) atd. Když je člověku 20 let, tak je v tomhle velký střelec, ale když je člověku 30, čeká přírůstek do rodiny a bere si hypotéku na vlastní bydlení, tak už chce mít jistotu a 2x rozmyslí, jakým projektům se chce věnovat. Těch důvodů/oserů spojených s takhle velkým projektem je mnoho (jakýkoliv promotér by mohl hodiny vyprávět) a prostě jsem si loni na podzim řekl dost. Odchodem jsem nic neztratil, ba naopak.

Když jsi do projektu HHJ po odchodu z BBR vstoupil, psal se rok 2007, Česko zažívalo hiphopový boom a festivaly jsme měli tři. Co vedlo k založení tebe? Upřímně, nebyla v tom alespoň miniaturní kapička něčeho osobního, že to dokážeš taky?

Asi tě zklamu, ale ani miniaturní kapička v tom nebyla. Z BBR a Depo Crew jsem odešel v roce 2005 a premiérový HHJ jsem udělal o 2 roky později. V této dvouleté "pauze" jsem se věnoval produkci, hraní a e-shopu a na "vlastní" festival jsem opravdu nepomýšlel. V roce 2007 jsem dostal nabídku od svého dlouholetého známého udělat urban culture festival, měl na premiérový ročník v záloze celkem silné partnery a byl tu prostor udělat druhý hip hop open air v Čechách, tak jsme si plácli a šli do toho. Souběžně s námi začal připravovat svůj Hip Hop Allstars open air i Dalibor. V tu dobu jsme spolu ještě moc nekomunikovali, tzn každý se o tom druhém festivalu dozvěděl až ve chvíli, kdy už bylo vše potvrzené.

Co přesně jsi měl v týmu na starost a jaká byla tvá náplň práce? Můžeš porovnat svou činnost v BBR a Depo Crew od té, kterou jsi měl na Jamu?

Gró mé práce ať už za dob BBR a Depo Crew nebo na Jamu byla propagace, takže spamování tiskovkama. Věci kolem mediálních partnerů, plakáty, správa webů etc. Na akcích samotných pak akreditace, vizibilita partnerů a vše co bylo potřeba v klasické technické produkci. U Hip Hop Jamu mi k té propagaci ještě přibyl částečně sponzoring a booking.

S přibývajícím věkem zjistíš, že je potřeba pořád nepracovat

A když se teď na Kempu nebo Jamu procházíš jako řadový návštěvník a ne někdo, kdo se stará o chod festivalů, nemáš profesionální deformaci „to by mohlo být jinak“, nebo už si se o podobných věcí oprostil?

Samozřejmě, že jsem profesí za těch 12 let zdeformován, nicméně dokážu i "vypnout" a jít si vychutnat dobrý koncert aniž bych řešil, co promotér odfláknul a co se mu naopak povedlo. S přibývajícím věkem zjistíš, že je potřeba pořád nepracovat.

Jak se za těch 12 let měnily promotérské sny, asi platilo, že s jídlem rostla chuť, ne? Které už sis splnil, na co jsi hrdý, co pro tebe bylo zásadní a co naopak víš, že už se ti bohužel nikdy nepovede?

Dřív jsem neměl plány na další roky, dělal jsem akce a přemýšlel "teď a tady", vše postupem času přicházelo tak jak samo mělo. Ze "soukromých" akcí pro writters až po halu nebo festival. Jsem dodnes hrdý na první ročník Hip Hop Jamu – The Game a David Banner premiérově v Čechách plus vše kolem. Rok 2007 považuji za svůj dosavadní vrchol. Nevím, co se mi už nikdy nepovede zrealizovat, stojím si totiž za tvrzením, že nemožné neexistuje. Navíc se tak trochu nechávám překvapit, co mi život a tahle profese přinese Produkce akcí se dá přirovnat k droze. Když dlouho nic neděláš, máš absťák.

V souvislosti s premiérou Gamea v ČR jsem mimochodem zaslechl, že by šel udělat o poznání levněji, než se to tenkrát podařilo vám. Jak se díváš na podobné názory?

Vše jde vždy udělat levněji, zvlášť pokud máš na to čas. Partner prvního ročníku chtěl konkrétního headlinera "teď hned" půl roku předem, to se ti pak logicky odrazí i na ceně.

Co honoráře tuzemských interpretů, je to věc, o které se nemluví? Jsou ceny adekvátní? Jestli můžeme mluvit alespoň rámcově, co srovnání Česko vs. Slovensko, hip hop vs. jiné žánry? Je z "domácí" scény nejdražší Rytmus, nebo někdo jiný?

O honorářích interpretů se mluví úplně stejně jako o příjmech u tebe, mne, Pepy nebo Tondy. Většina interpretů zná svou cenu a ví, kolik si má od promotéra říct. Požadavky některých jsou však nad možnostmi promotérů a logicky pak mají méně hraní. To jim ale vlastně vyhovuje. Lepší 2 slušně zaplacené koncerty za měsíc než každý víkend za málo. Ve srovnání CZ a SK je to cenově obdobné, akorát ty cesťáky ze Slovenska jsou dražší . Jiné žánry moc nesleduju, ale tuším, že Kabáti hrajou za víc. Ano, nejdražší je v této chvíli Rytmus a jak vidíš, o koncerty nouzi rozhodně nemá.

Stál jsi také u zrodu čtvrtečních večírků FX Bounce v Radosti, které se udržely až dodnes a mnoha lidem jsi nafoukl víkend. Cítil jsi tehdy, že ve městě něco takového chybí, nebo jsi jakožto "začínající Dj" jen chtěl někde pravidelně hrát a tato možnost nešla nevyužít?

Ani jsem nehledal, co tu chybí a už v té době jsem měl i hraní celkem dost, prostě jsem dostal nabídku z Radosti jim oživit zdechlé čtvrtky, tak jsme si plácli. Udělal jsem koncept, vymyslel název noci, oslovil Pastu kvůli logu a grafice letáku a už to jelo. Nepředcházel tomu žádný veřejný průzkum či nedostatek hraní.

Cítím se být po těch mnoha stovkách odehraných akcí regulérním DJem

Cítíš už se být po těch letech regulérním Djem, nebo zůstáváš při zemi a nevadí ti ani označení pouštěč? Co sbírka vinylů, Dje Shadowa se asi předehnat nesnažíš, co?

Ano, cítím se být po těch mnoha stovkách odehraných akcí regulérním DJem. Nebo cos chtěl teď slyšet? Vinylů mám doma "v šuplíku" něco kolem 600 ks, s nástupem serata jsem od vinylů opustil. Občas si něco koupím, ale už to není takovej hrot jako dřív, kdy nebyla jiná možnost.

I tradiční kluboví hráči jako Maztah či Jorgos fungují jako koncertní deeajays pro Tafroby, Ektory atd. Tebe by něco takového nelákalo?

Nikdy jsem se do toho zásadně nehrnul, jelikož hraní nikdy nebylo mou jedinou činností a musím fungovat i přes den a o víkendy s rodinou. To už hůř skloubíš u vytíženého party DJe a když si k tomu přibereš ještě hraní na koncertech, tak to v mém levelu jedeš dlouhodobě nonstop 3-4 noci v týdnu. Takže ti odpovím – ne, nelákalo.

Měníš selekci hudby podle místa, kde hraješ? A jak to máš vyřešeno s žádostmi fanoušků – slyšíš alespoň někdy na jejich přání, nebo si zastánce známé hlášky s jukeboxem?

Určitě se člověk musí trošku přizpůsobit prostředí, ve kterém hraje, ale nikdy jsem nehrál něco, co by se mi vnitřně příčilo. Hraju hudbu, která mne a lidi baví, na jedné akci jsou to staré dobré "devadesátky", na jiné akci je to novej A-Trak. Kdo mne zná, tak ví, že na přání hraju výjimečně a ano, jsem zastáncem toho, že by návštěvníci neměli radit DJs, co mají hrát. Buď tě ten DJ baví a příště na jeho set příjdeš znovu nebo uteč na bar, lituj své přítomnosti a příště jdi jinam na jiného DJe. Nic mezi prosím nedělej.

V současnosti jsi manažerem breakdance party Pentifull Crew, která vyhrála poslední české B.O.T.Y. 2011, spoluvlastníš doménu hip-hop.cz, máš Radost, tu a tam lokální akci. To člověka uživí, nebo máš prsty ještě v něčem?

Zapomněl jsi na víkendové hraní po ČR/SK + www.hiphopshop.cz. Navíc po mém odchodu z festivalového prostředí jsem se soustředil na činnost a rozvoj své reklamní a eventové agentury. Ano, tohle všechno, co tu nyní padlo, mne dohromady uživí. Něco míň, něco víc a něco vůbec s výhledem na lepší zítřky.

Když se zastavím u hip-hop.cz, nepřijde ti, že šlo v minulosti z tak atraktivní domény vytěžit více, než jen být jakýmsi kalendářem mejdanů?

Hip-Hop.cz byl od roku 1998 pouhým partylistem na černém pozadí a databází českých hip hop kapel, nic víc. Když jsem tuším v roce 2004 přiložil ruku k dílu a změnili jsme s Rawem a Kafesem komplet face, přidali admin a více funkcí (fotoreporty atd.), bylo toho najednou celkem dost nového. V té době jsem pořád ještě spravoval bbarak.cz, tzn. od začátku nebylo cílem z hip-hop.cz udělat další bbarak.cz či boombap.cz. Aktuálně připravujeme na hip-hop.cz pár novinek, které web hodně zviditelní. Nech se překvapit.

Většina pure haterz zmizela v zapomnění

Pokud jde o staré textové i jiné výpady kempu okolo Boombapu na Bbarák, v té době jsi byl uprostřed dění a dokonce jsi měl i velmi „osobní zkušenost“. Můžeš zhodnotit situaci ze svého pohledu a popsat, jak jsi tehdy vše prožíval, jak se na onu „kauzu“ díváš zpětně a jaké vztahy máš s lidmi, co se kolem toho točili, nyní?

Hodně už bylo myslím na tohle téma řečeno, před lety 2 tábory, Boombap versus Bbarák, hejtování na diskuzích, pěsti na ulici. Na ten beef se zpětně dívám tak, že se pousměju a řeknu si, jak jsme byli tenkrát všichni mladí a neklidní. Ale prostě ta doba a situace na scéně si to asi žádala, tak se tak věci děly. Většina pure haterz zmizela v zapomnění, někteří mi po mém odchodu z Bbaráku časem podali ruku s tím, že už mne jako berou. Ale já jsem se nijak nezměnil, ne?

Řečeno ano, ale napsáno až tolik ne. Vybavuješ si, co bylo tím spouštěcím elementem? Zažila scéna do té doby nebo potom nějakou větší stádovitost než tenkrát?

Podle mne to vše začalo ve chvíli, kdy Abdul52 nastartoval svůj webzine Boombap.cz a tam se občas ve svých článcích otřel o Bbarák, Depo Crew a lidi kolem těchto part. Pak se k němu veřejně přidali Supercrooo a beef jel naplno. Každá strana měla svou pravdu a své příznivce. Byly to zlaté roky stádovitosti a předtím ani potom se už nic takhle dlouhodobě vyhroceného na scéně nedělo. Postupem času to všechno odeznělo a nejsem určitě sám, kterej se nad tím vším po těch letech jen pousměje.

Předpokládám, že jakožto osmý nejvlivnější mocipán českého hip hopu a "král proma a tiskových zpráv" mediální hiphopovou zónu sleduješ – zvedla se úroveň od časů, kdy jsi tvořil sám, nebo jsme se v době ctrl – c, ctrl -v stylu nikam nepohnuli? Jak vidíš budoucnost hiphopové žurnalistiky s nástupem sociálních sítí, kdy už média nepotřebují skoro ani interpreti?

Ano, spamuju a jsem spamován, takže jsem vlastně pořád v obraze. Úroveň se dle mého nijak zásadně nezvedla (teda kromě Affrova vtipného psaní Boombox TZ). I v roce 2011 mi pořád chodí tiskové zprávy na 3 strany (to si opravdu autor myslí, že tolik promo keců někdo čte?). Lidi už jsou líný koukat na fotky nebo stahovat alba, tak proč by měli číst nějaké slohovky. To je i ponaučení pro mne Budoucnost tohoto oboru se nesnažím vidět, svět a media se tak rychle mění, že nevíš, co přijde zítra. Každopádně přes to všechno jsou i media, která fungují dlouhodobě (třeba outdoor).

 

Bobby
Bobby

Publicista a hudební nadšenec, který o rapu píše od roku 2000, od roku 2003 pravidelně pro bbarak.cz. Je členem Hudební akademie a spolupracoval mimo jiné s iDNES.cz, časopisem Report, serverem ProtiŠedi, kulturním týdeníkem A2 a dalšími médii. Spoluvytváří podcasty Guestlist a BBaRak podcast. Za svojí kariéru napsal desetitisíce článků, pokud by se ale počítaly i ty nehudební, počet publikovaných textů by byl výrazně vyšší.

Articles: 14518