hledat

NICOLAY – Here (2006, BBE Music)

Sdílej

I když už není současný producentský rukopis tak patrný a lehce identifikovatelný, jako tomu bylo v minulosti, stále se, minimálně co se stylu a dostateční míry osobitosti týče, najde několik posledních mohykánů, jejichž kvantum dobře odvedené práce střílí do očí více než neuvěřitelné množství nezávislých, k retru se odkazujících a z anglických kytarovek čerpajících skupin vyrojivších se v posledních dvou letech. Jedním z nich je holandský multi-instrumentalista ovládající hru na klavír, klávesy, kytaru, basu i bicí jménem Nicolay, jenž se téměř dekádu živil jako kapelník, a který začal s produkcí až v roce 2000. O tři roky později již měl na albu „The Listening “ od Lil´ Bro na svědomí track „Light It Up“, s nimiž poté např. spolupracoval i v remixu chytlavé skladby „Yo-Yo“, jež se objevila na počinu „The Chittlin Circuit 1.5“. Společně s Phontem „nahrál“ (veškerá komunikace totiž probíhala přes mail) dva roky zpět pod hlavičkou projektu Foreign Exchange bravurní LP „Connected“ a přes mixtape „City Lights 1.5“, bonusový výběr „Remixes“, nebo kompilaci „The Dutch Master Volume 1“ se dostal i ke kolaboraci se zpěvačkou Havanou. Aktuální sólová premiéra „Here“, které se ovšem může nazývat i jako „(T)here“ symbolizující producentovo stěhování z Nizozemska do Spojených států, kde momentálně přebývá v Severní Karolíně, tedy ústředním středisku rok od roku hlasitějšího kolektivu Justus League, nabízí kromě rapových a R&B záležitostí ovlivněných směsicí soulu, funku a jazzu také čistě instrumentální vize dokreslující atmosféru. I když tomu možná nebude snadné uvěřit, Nicolay je momentálně ve větší formě než 9th Wonder. Jeho vrstvení samplů a vokálů přes beat, jehož struktura přitom stojí na pevných základech, je pojmuto velice precizně, o neuvěřitelné čistotě inster nemluvě. Hypnotizující chytlavé melodie a na míle daleko vyzařující harmonie – to jsou věci, které v dnešní splašené době postrádám a Nicolay, jenž využívá klasických, přesto svěžích a interesantních postupů, mi je poskytuje. S několika retro náznky mi vesměs optimistické a éterické beaty lehce připomínají rovnice, jimiž se na svém „The Magnificent“ řídil DJ Jazzy Jeff, a i když nejsem kdovíjakým zastáncem pojmu oduševnělost, pakliže neplatí právě v dotyčném případě, zřejmě sleduji jiný film. Usazení se v Karolíně ovšem nic nemění na tom, že se díky hostům koná opravdová pouť lemující část států. Jeho nynější kraj reprezentuje Darien Brockington a YahZarah (ta už s ním mimochodem spolupracovala i v dobách Foreign Exchange), Texas obývá Kay of the Foundation, v Los Angeles se nalézá Sy Smith, St. Louis zahrnuje zastávku u Black Spade a Pittsburgh pro změnu zastupue Wiz Khalifa. Možná si po tomto výčtu říkáte, že by do sebe vše vzhledem ke kontrastujícím hudebním vkusům sesbíraných z různých míst země nemuselo zapadat, nicméně Nicolayova silná stránka je právě v soudržnosti a celistvosti. „The End Is Near“, v níž se zmínění Black Spade zcela podřizují instrumentálce, toho budiž důkazem. Vynechám-li klasické trefy zářivší hned na první poslech typu „I Am The Man“, nebo „I Love The Way You Love“, lehce popová, leč vkusná „Adore“ ukazující hlasový rozsah zpěvačky se povedla. Ovšem ne tak jako „My Story“ s vyklidněnou a minimalistickou melodií, jež v jednom evokuje konec jako z pohádky. Právě v těchto pasážích je zřejmé, že je Justus League silná v kramflecích i co se RnB týče a Nicolay by se nemusel bát ani hlubších neo-soulových vod. Své místo poté mají i instrumentální příspěvky „Let It Shine For Me“, či vášnivá „Give Her Everything“, které mluví „vlastní řečí“, aniž by potřebovaly okořenit hostujícím elementem. Častokrát se mi stává, že jsem nucen podobné případy po čase přeskakovat – zde zatím „čisté konto“. Hudební mistrovství a um udělat chytlavou píseň se vším všudy oceňuji. Jediné, co tomu všemu po báječném LP „Connected“ chybí, může být moment překvapení. Jakákoliv léčba šokem spojená s přísunem nečekaného by se jistě neztratila. A kdyby se namístou dvou průměrných tváří angažoval Phonte Coleman, jistě by byl výsledek ještě příznivější. Pakliže se příště sáhne do lepší „poličky“, můžeme čekat velké věci…

Bobby

O rapu píšu od roku 2000, od roku 2003 se tak děje pro bbarak.cz.

  • 1

Diskutuj na Bbarak.cz