Sdílej
uneM ýkřoH-cěV ešaN. Tak to byl překlad pro arabskou menšinu, nicméně celou recenzi takto překládat nehodlám… Doufám, že si v příštích řádcích udržím nestranost, a nevychválím výše uvedenou partičku do nebeských výšek jenom proto, že jsou ze stejného města. Abychom tu ovšem jen nedoufali a nepřekládali, pustíme se do šťourání v tomto počinu. Hned od začátku dává Opiát najevo, že tady nejde jen tak o nějaké album do šuplíku. Menší obměna instrumentů a najíždí jedna z nejlepších pecek na desce „Jménem republiky“ s hostujícím Tafrobem, jenž se tu se Scissálem pustil do politiků i bývalého prezidenta a jejich nedodrženého slibu o svobodě slova. Rýmy „prezident se odepsal tím, že podepsal proti čemu bojoval“ hovoří za vše. Síla prožitku určitě neurazí, i když jsou tu momenty (co se týče textu), bez nichž by skladba mnoho neztratila. Poté, co si to rozdá Opia s Nneserem Na férovku, se hlásí o slovo „Korály“. Pro mě spíš jeden ze slabších tracků, který obvykle přeskakuju, na druhou stranu Scissálova předmluva je vkusná. Příjemným překvapením je věc „Pro nedrsňáky“ s mým nejoblíbenějším členem NV Apokou. Jemné instrumenty i rýmy, ze židle mě to sice nezvedne, každopádně uši to mají rády. Konečně nadchází čas pro výbornou pecku „Posunutý hodnoty“, kde se k 2jayovi připojili ještě hosté Janek a Kolpa. Vál par excelence a to jak po stránce instrumentální, tak i po té textové, kde nejvíc pobaví Janek. Přeskočme nyní až k „Tisícdvěstědeset“ od Illuzionists. Férové scratche+skvělé hlášky =1210. V tracku Na cestě vystřídal Opiu v ladění instrumentálky Dup (nejen zde) a nutno říct, že se vytáhl, rapující Drone taky dává slušně. To co jsme není snem v kabátě od Opiáta šlape víc než dobře, jak jsme se mohli přesvědčit již na Lyrik Derby 2. Apokova flow mě dostává i po třistatřicátémtřetím poslechu a bude mě dostávat asi až do konce života, takže deset, devět, osm… „Být a rým“ – asi nejslabší místo na tomto albu. Beatbox El Marize na začátku je fér, poté by však asi kluci udělali lépe, kdyby nechali Opiu či Dupa dodat nějaký svůj podklad, plivání po celou dobu nenadchává. Horší to je ovšem se Scissálem, jenž tu nepodal zrovna oslňující výkon, sorry, cítím to tak a cítím to silně. Na rozloučenou nám zarapují Apoka a Drone do Dupova koncertu, tj. „Jméno writtera“, pecka jak má být, melancholická nálada, závěrečná hláška Dronea ,,krásu najdeš v chromu“ projede celým tělem, aby byla doplněna ještě lepší Apokovou připomínkou ,,krásu najdeš NEJEN v chromu“… Když si uvědomím skutečnost, že dvě vynikající písně z tohoto počinu jsem již znal a oposlouchal („Jméno writtera, To co jsme není snem rmx“) a tudíž na mě nebyla všechna geniálnost Opiovy produkce vyvalena najednou, zjišťuji, že mé nadšení by bývalo bylo ještě mnohem větší a já bych snad oznámkoval „Hořký Menu“ desítkou. Přihlédnu-li však k jistým nedostatkům, jež se nejčastěji vyskytují v textech, uděluji střízlivou osmičku. 1.Intro 2.Jménem republiky f. Tafrob 3.Síla prožitku 4.Na férovku f. DJ Nneser 5.Korály 6.Pro nedrsňáky 7.Posunutý hodnoty f. Janek, Kolpa 8.Zahalena v barovým dýmu 9.Bez nadsázky 10.Fáze zrození 11.Tisícdvěstědeset f. Illuzionists 12.Na cestě 13.Virtual soul waste f. Pawlee 14.To co jsme není snem rmx 15.Být a rým f. El Mariz 16.Modrá’s 17.Jméno writtera
Už jsi četl?
