Nas & Damian Marley – Distant Relatives (2010, Def Jam/ Universal)

Už je to nějaký ten pátek, co Nas pochopil, že rádio jako dřívější mocné médium, už nemůže brát tak vážně jako dřív. Ne, že by totálně ignoroval všechny ty ďáblovo vychytávky typu rating, rádiové rotace, SoundScan, prodeje a podobně, jen jim nepřikládá už takovou pozornost jako kdysi. Zjistil, že nemá cenu dělat proplánované lehce stravitelné hity, které by se hodily rádiím a že je lepší se soustředit na album jako celek, kterým chce něco sdělit. Tenhle způsob boje se naopak líbí kritikům, kteří třeba jeho poslední album Nigger vyzdvihovali do nebe, zatímco rádio ho přešlo téměř bez povšimnutí. V tomhle trendu Nas pokračuje dál, ještě předtím než vydá desátou sólovou desku, tak pouští do světa projekt s Damianem Marley. Distant Relatives je pro Nase (ale i vlastně pro Damiana) určitě atypická deska, v podobném duchu ještě žádnou podobnou nenatočil. Je to mix afrického folkloru, etnické hudby, reggae a samozřejmě hip hopu. Občas to zní jako relaxační muzika prodávající se v obalu, na kterém jsou vyobrazeny skotačící velryby. Klidně bych si tu muziku dokázal představit i jako podklad pro dokument od Greenpeace, ve kterém aktivisti poukazují na žalostný stav sloních stád. Když se k tomu přidá jako v tracku “In His Own Words“ tleskání domorodců tančících okolo ohniště, nemám už pochyb. Každopádně to není typ muziky, na kterou máte náladu každý den, a zaslouží si určitě trochu více času. Pokud znáte tvorbu obránce somálských pirátů, K´Naana (který zde také vystupuje jako host), tak je to určitě ten směr, nicméně ne to samé. Produkčně to tady mají na starosti děti velkého Boba, nejmladší ze synů Damian obstaral téměř komplet instra, tři dodal jeho starší brůdr Stephen. Nosná myšlenka a pevně daný koncept je jasný, je potřeba ukázat Afriku v tom nejlepším světle a současně posvítit na všechny tamní problémy jako trh s diamanty, chudoba či AIDS. Zjednodušeně řečeno, jestliže první lidé pocházeli z afrického kontinentu, tak všichni jsme v podstatě vzdálení příbuzní. Taková jedna větší rodinka. Je to právě Afrika, která dala světu první proroky, myslitele a objevitele a navíc jsou zde základy všech náboženství. V tomhle duchu se to převážně nese. Nejvýrazněji je to slyšet v poslední pecce “Africa Must Wake Up“, která slouží i jako národní povzbuzení. Část výdělku má jít i na výstavbu školy, takže humanitární podtext je zřejmý. Načasování taky nemělo chybu, co nevidět začíná mistrovství světa ve fotbale, takže není co řešit. Distant Relatives je bezpochyby zajímavá deska. Mám ale trochu obavy, jestli se ortodoxní rapový fanoušek dokáže prokousat tou žánrovou rozmanitostí nebo jestli ji vůbec skousne. Při prvním poslechu jsem si na tu hudební pestrost trochu zvykal, teď už ale dobrý. Nas vede.