hledat

Můj první den na Hip Hop Kempu 2010

Sdílej
RUKAHORE_SHOP_BANNER

Přijde mi to jako včera. Nejdřív povodně a potom první Hip Hop Kemp. Povodně opět zaúřadovaly a Kemp také proběhl, letos ale už devátý ročník. Co bylo opravdu na výbornou a to nemůže nikdo zpochybnit, tak to bylo počasí z říše snů. Ve čtvrtek pršelo markantně. Jestli je déšť projev močení patrona počasí, tak musel sv. Petr ve středu žrát jenom melouny. Zapršelo sice vydatně, naštěstí ale naposledy dvě hodiny před oficiálním začátkem čtvrtečního dne. Od té doby nebyl na obloze jediný mráček, přes den vedro, které si koledovalo o koupačku. Co bylo letos jinak než jindy, tak to bylo složení návštěvníků. Cizinců bylo vždycky hodně, letos jsem měl občas pocit, že jsem na nějakém polském festu, kam dorazili také Čechoslováci, Němčouři, Frantíci, Angláni a jiné národnosti. Nemám s tím absolutně problém, je to bohužel předem předvídatelný vývoj, akorát mi bylo někdy líto kapel, které hrály po polských interpretech. Jak skončilo polské vystoupení, vypadalo to, jako kdyby někdo hodil do davu pytel blech. Ta obrovská masa se najednou zvedla a odkráčela pryč. Proto byl i k tomu letos uzpůsobený line-up. Většina českých a slovenských kapel si své odbyla na hlavním pódiu už odpoledne či večer a potom se rap z našich luhů a hájů přesunul do hangárů. První tři vystupující (Kaidžas, IdeaFatte, Vec/Zverina) měli celkem slušnou podporu na to, že otevírali celý Kemp. Slovenský kmotr Kajo představil Klokočina a parťáka se jménem Svetovy hlas, který od pohledu vypadá stejně zlověstně, jako zní jeho hlas. IdeaFatte představili i kumpány, kteří brzy vydají na labelu Tynikdy novou desku. „Funkční veterán“ ze „Zvířecím instinktem“ zajeli tradiční nadstandard, Zverina navíc přidal lingvistický rychlokurz a dokázal jakým je neslýchaným polyglotem. Poláci si poprvé zaskandovali na vystoupení agilního O.S.T.R., který mi byl na rozdíl od většiny polských kapel, vždycky strašně sympatický a cenil jsem ho pro jeho neunavitelnost, díky které vydává desky jako na běžícím pásu. Sage Francis byl pro mě interpretem, od kterého jsem nevěděl, co čekat. To, že je považován za jednoho z prvních rapperů, kteří přišli s experimentálním alternativním rapem a že pořádá večery poezie, je celkem známé, nevěděl jsem ale, jak to bude všechno vypadat v kombinaci naživo a s publikem. Na zadek mě to teda neposadilo, ale bylo to příjemný. Pro mě byl jasným pátečním vítězem filadelfský bombér Freeway, kterému kryl záda Jake One. Přestože je tenhle muslimský vousáč malého zrůstu (nebál bych se použít označení prcek), na pódiu ho bylo všude dost a nakládal jak smyslu zbavený. Projeli nejen album The Stimulus Package, ale i hity z jejich sólovek jako třeba ukrutnou hymnu “The Truth“ či freestyle do inster typu “Takeover“. Tohle bylo pro mě prostě „ono“. Ještě předtím než vystoupil hlavní headliner večera, tak DJ Woody předvedl svoji audiovizuální show, která propojovala DJské dovednosti se zajímavou projekcí, tím pádem si přišli na své nejenom znalci, ale prostě všichni, protože to nebylo jen „tradiční míchání muziky“. Roots Manuva platí za jednu z největších anglických hvězd, která měla obrovský vliv na celou scénu, já se přiznám, že jeho kompletní diskografii najetou moc nemám. Hrozně mě bavil debut Brand New Second Hand a potom jsem registroval jen jednotlivé singly. Přestože jsem většinu skladeb neznal, koncert jsem cenil. Někdo se možná obával, jak bude znít jeho místy depresivní muzika s živými nástroji, výsledek byl ale fakt krutej. Bubeník do toho řezal a některý beaty mi zněly v uších ještě dvě hodiny po koncertu. Podle očitých svědků Roots Manuva zajel ještě jednu neplánovanou show v jednom z hangárů, která byla snad ještě lepší. Tak asi tak jsem vnímal svůj první den na Kempu.

Diskutuj na Bbarak.cz