Modré Hory – Luxus Clan (2017; Hustle & Fitness)

Již první skladba Čau Ty Tu je jasnou výpovědí a náhledem do hlav obou emcees. "A tak máme rap, čo šepká, keď treba kričat. A kričí, keď by mal držať hubu. Sme tak starí, že si pamatáme, keď fičalo FUBU" Svůj věk neskrývají ani se nesnaží tvářit, že se jim povinosti  a trable dospělého člověka vyhýbají. Právě naopak. Modré Hory přináší obrovskou dávku nostalgie, kterou překládají vtipnými a výstižnými opisy dennodenní reality.

 

 

ILM nás vrací do času hraní počítačových her, které se vešli na disketu. Pornu kralovala Jenna Jameson a v televizi hrál Vinnetou. WTF is Winnetou? Přesne tak se jmenuje další skladba, kterou nutno vypichnout. Za účasti potomka kmenů Siouxů, který si říká Andy The Doorbum se rozjíždí Mayovská analogie s velice originálním pojetím. V 10:00 se dovíme, jak vypadá běžné ráno dospělého rapera. Přirovnání plnění myčky nádobí k Tetrisu dospělých je dokonalé. Teta Viki už ví, jak se žije v zámoří a že to není lehký chleba. Celé toto album je tak luxusně klasické a bezprostřední, že název Luxus Clan dává smysl.

 

A společnost děla celá škála luxusních hostů. Žádné lokální rapové jména nečekejte – Bene s Lyrikem si v tomto směru vystačí naprosto sami. Avšak plejáda zahraničních hostů atmosféru skvěle doplňuje a je slyšet, že texty psali všichni svědomitě. A není potřeba žádných velkých jmen, kterých sloky sežerou dva roční budgety průměrného maloměsta. Jestli jde o výbornou hostovačku Simse z Doomtree ve skladbě Luxus Clan nebo o Aby Wolf, která ve dvou skladbách dodává výborný zpěv, hosté odvádí dobrou práci a dodávají albumu část jeho osobitosti. Je nutno myslet na to, že Slovensko je zemí, kde jsou fanoušci schopni vypískat i legendární Supercrooo a dožadovat se Strapa. Jestli tedy příjmou plejádu hostů mluvících cizím jazykem, je těžko říct. Minulé pokusy jiných kolegů ze scény dávají tušit, že to nemusí být nejlepší volbou.

 

Hudebně je album postaveno na klasických samplech, které se však neomezují jen na klasický jazz, i když ten pořád vévodí. Je cítit, že Modré Hory milují standardní postupy a vyekvalizované, až sterilně čisté nástroje jsou jim proti srsti. Praskání vinylu a nasekané vokály. Hudba zasypaná hutným obsahem, který se však poslouchá až podivně lehce. Je na vás, jestli vnímáte jen hudebnost alba, nebo i jeho hluboký obsah. Obě stránky jsou totiž zvládnuty dobře. Absence větších hitů je tak nějak pochopitelná, jelikož se Hory nesnaží nasilu prodávat. Toto album si své posluchače najde. Zřejmě půjde o generaci osmdesátých a začátku devadesátých let, která se v opisech denní reality i nostalgických výletech do minulosti najde. Luxus Clan je specifickým materiálem, který hádam, že ulahodí i mnoha lidem mimo rapový žánr.

 

7,5/10