Sdílej
Čas plyne neúprosně a s nostalgií vzpomínáme na disky, se kterými jsme vyrůstali. Pokud jsi holdoval tomuto žánru již okolo startu tohoto milénia a svou pozornost jsi zaměřoval i k našim východním sousedům, nemohla ti uniknout partička Druhá Strana. Miky Mora a Moloch Vlavo dnes již kráčejí vlastní cestou, každý razí jinou hudební strategii. Prvně jmenovaný se blíží k hranici čtyřiceti let, což jasně signalizuje, že i z tohoto zástupce Petržalky se stal veterán. Stále funkční, stále při chuti, mající venku nový release. Striktní pouliční rap je zpět a Miky Mora se těší dobré tvůrčí kondici.
Svá nejlepší léta už má možná za sebou, především co se týká pozornosti publika věnované jeho tvorbě. Miky Mora se netěší takovému věhlasu jako dříve, což však rozhodně neznamená, že by šel i kvalitativně rapidně dolů. Doba šla kupředu, dnes jsou na výsluní jiní, ale i tak má slušnou základnu naslouchajících, kteří mu přízeň věnují. Při poslechu mě opíjela nostalgie, ale slušná technická zdatnost, zajímavá obsahová stránka a hudební zkušenosti mě na nějaký čas k této placce ukotvily.
Nový disk „Multi“ v sobě ukrývá mnohé ze starého dobrého Miky Mory. Jak nám obsahová stránka naznačuje skrze některé skladby, autorovi nejde o čísla, ale především o spokojenost s výsledkem své práce. V útrobách studia Kebar vznikal disk, který vykazuje světlé i stinné momenty. Některé prvky elektronických podkladů vykazují velkou dávku klišé a nelze s nimi pomýšlet na přední příčky. Naštěstí tu máme i funky věci, slušnou dávku pouliční striktnosti a údernosti, což patřilo vždy k silným devizám Mikyho.
Nový materiál nestojí o zvýšení pozornosti na úkor přizvaných hostů, proto jich zde příliš nenajdeme. Funkční singl „Dnes“ čítá Kaliho, který dobře vystihl záměr této věci. Kvitujeme i mobilizování Slipa, který již na scénu dohlíží spíše zpovzdálí. Především pak obsahová stránka je hlavní hybnou silou tohoto materiálu, neboť vykazuje vyzrálost autora a jeho myšlenkové pochody. Miky si uvědomuje své postavení na scéně, nestojí o pozornost mainstreamových médií, stejně jako fanoušky, které lze kategorizovat do sorty „kolemjdoucích“.
Veterán z Bratislavy se nezapomíná ohlížet zpět a vzpomínat na bohatou hudební kariéru, ale také se věnuje aktuálním sociálním či politickým problémům. Tento disk je však zajímavý také v osobní rovině, neboť Miky více inklinuje k vyjadřování svých pocitů, kladení důrazu na jiné priority a lásku k rodině. Nejedná se ale o plytké namotávání s kalkuly v textu i beatech, což se bohužel neblaze odrazí v generovaných číslech.
„Multi“ je deskou pestrou, což naznačuje i samotný název. Máme tu celou řadu silných momentů, které budou oceněni věrnými fanoušky. Disk však nevykazuje příliš chuti hledat i nové posluchače, dát jasný signál mladším generacím, že i neaktuální trendy mohou mít přidanou hodnotu. Album je možné označit za zdařilé, patří k nejzajímavějším nosičům v pestré diskografii Miky Mory, a pokud mu současný stav a přízeň postačuje, tak je vše v pořádku. Nic revolučního se nekoná, ale poctivá dávka pouličních bars je vítána. Ukápla nostalgická slzička, ale nevím, jaká bude životnost tohoto artiklu. V moři plagiátů ale cítím zřetelný rukopis, což se v časech plagiátů cení.
6/10
Už jsi četl?
