Sdílej
Stabilní torpédoborec, který se vydal do úzkých vod a mělkých přístavů. Strikce, kadence a metaforická akrobacie… Prokázat znalosti ve sportovní disciplíně zvané fotbal rozhodně není v rapu na škodu, ale již před vydáním samotné releasu je možné odtušit, že výpovědní hodnota by mohla být plně srozumitelná jen úzké posluchačské základně. Záleží na podání, na formě a výsledné message. „Fifa Street EP“ rozhodně nenudí jak v televizním studiu Pavel Karoch, umí pobavit jak Jaromír Bosák při svém freestylu nejen v základní hrací době a rozdat větší znalostní osvětu než Petr Svěcený v pořadu Tiki-Taka. Pavel Procházka by možná nesouhlasil s každým řádkem a názorem, ale zároveň by uznale pokýval, že výsledek není povrchní jak solventnost na Camp Nou.
Tracklist složený z velikánů, kteří mají nezapomenutelné charisma a hluboce vrytou stopu ve fotbalovém průmyslu. Samozřejmě by těch jmen mohlo být více, třeba i aktuálnějších a čerstvějších, ale tady se bavíme jen o názvech skladeb, nikoli počtu osobností, které Michajlov a Robin Tent vyskloňují ještě v textech. Nezůstanou jen u hráčů, ale při svých přirovnáních dají vzpomenout i na slavné trenéry. V Německu či Francii se velké hvězdy dočkávají skladeb pojmenovaných podle nich, ale poskládat EP a využít v něm několik desítek soupisek napříč Evropskými obry, to chce koule.
Nelze asi dlouze pochybovat o tom, že tento sport jim je sympatický a knowledge posbírali nejen při posedávání u herní série FIFA. Jejich příběhy sice využívají jména největších hvězd posledních pár dekád, ale reflektují především pouliční život, nástrahy a prověrky, zda jsi ke svému okolí loajální. Tenhle zápas o osmi skladbách není taktická bitva, hraje se otevřená partie nahoru dolu a vítězí ten, kdo přestřílí soupeře. U Michala oceňuju zpracování, ve kterém nehledá sám sebe, ale vsází na to, v čem se cítí komfortně a nejsilnější.
Respekt ti nezaplatí Masaryk, v minulosti okusená bída a tvrdá realita, která dokáže otevřít oči dokořán. Nebylo nutné střídat hráče, jen je nechat přemýšlet a vypěstovat v nich hlad po úspěchu. Brněnský label 1312 Record se je v posledních letech při chuti a těší se přízni publika, ačkoliv se svým projevem vymyká zvyklostem jak Slavie zbytku Fortuna:Ligy. Po vzoru kvalitnějších soutěží ze západu přinesly na trh nové postupy, zvuk i projev, ale nelze zde mluvit o tupé kopírce bez přidání špetky svého. Na tuzemské poměry Zlatan, bez nich by byl ten šampionát o ničem.
Night runners přišli s kůží na trh a vytvořili album, které obsahem nevstřebá každý, ale pozornost může upoutat i zpracováním. Syrové servírování pravdivých bars a vlastních názorů se cení, neboť v době přetvářek a vyumělkovaných projektů zde máme artikl, který vykazuje kvalitu i znalosti. „Fifa Street EP“ by nevznikla jen lusknutím prstu a jedním kopem jako v podání Erica Cantony na Selhurst Parku. Robin Tent sice stále ještě kvalitou trochu zaostává oproti Michajlovovi, ale pod jeho dohledem by mohl stále růst. Přál bych výsledku vyprodané kluby v počtu jako byla před lety návštěvnost Za Lužánkami, ale na to si bude muset 1312 Records ještě asi chvíli počkat. Je ale možné, že by se mohl v první řadě pod stagí mihnout i Petr Švancara.
8/10
Už jsi četl?
