Marco Polo – The Stupendous Adventures Of Marco Polo (2010, Duck Down Records)

Kdybych měl z fleku vyjmenovat pět svých nejoblíbenějších současných underground producentů, Marco Polo by bylo určitě jedno z prvních jmen, co by mě napadlo. A přitom tenhle kanadský beatmaker začínal tak nenápadně. Zlom přišel, když produkoval skoro celou desku Orange Moon Over Brooklyn od Pumpkinheada. Tím mě dostal. Na jeho sólovku Port Authority jsem už proto netrpělivě čekal a společné desky s Torae Double Barrel a s Ruste Juxx The eXXecution mě totálně odrovnaly a přesvědčily o tom, že Marco Polo je v mé Top 5 po právu. Výběrovka The Stupendous Adventures Of Marco Polo je pro mě sběratelskou povinností. Najdeš tu skladby od interpretů, které znáš, ale i od těch, od kterých si toho ještě moc neslyšel. To je dobrá zpráva, protože jejich tvorba má úroveň, ale bohužel nemají svoje album anebo mají jen vinyl. CD kolektor tedy ocení “Think Of You Know“ od Saga, “Whylin Out“ od Shylow, “Official“ od Red Clay či “The Bridge“ od Promise. Pokud tě odrovnaly desky Double Barrel či The eXXecution, dostane se ti porce skladeb, pro které už nebylo bohužel na řádném albu místo. Na válku chystající se Torae připravil bojovnou a údernou “Combat Drills“, zatímco beat v “Bomb Shit“ pro neméně agresivního a hrozícího Rusteeho, bazíruje na notorickém samplu. Marco je velký pán, svoje velké vzory Premo a Pete Rocka v sobě stále nezapře, neomezuje se ale jen na samply, pomůže si i klávesy a synťákem. Nechybí jeho jazzy cítění, striktní boombap, pohodová piánka či pověstné basy, co se táhnou celým trackem jak vůně z kuchyně, kde úřaduje tvoje babička. Skoro téměř každou skladbu zdobí wordcuty s hláškami od Ol´Dirtyho, Fat Joe či M.O.P. apod., to je určitě dobrá zpráva pro ty, kteří mají rádi skrečované refrény. Tahle kompilace je pro mě o to cennější, že se na ní objevují ztracení synové, hrdinové let minulých. Grand Daddy I.U. vysvětluje ve skladbě “The Veteran“ z jaké doby to pochází a třeba D-stroy z Arsonists zabíjí hlasem a flow jako v dobách As The World Burns. Návrat hlásí i malý velký muž Skoob z Das EFX, který už před lety tvrdil, že jede „no diggedy“. Ve skladbě “How I Get Down“ mu to sice ještě občas ujede, nicméně je vidět, že se snaží přizpůsobit dnešní době a jde mu to docela slušně. Přestože je tohle album jen jakýmsi výběrem skladeb, které se už někde objevily nebo se někam nevešly, pro mě je to především otázka kompletování sbírky svého oblíbeného producenta.