Sdílej
Mapa českého rapu vykazuje jména, o kterých slýcháváme prakticky každý den, ale i tváře, po kterých se v některých pasážích jejich kariéry slehne zem. Co dnes dělá takový Marat, někdejší součástka Hypno 808, svého času vyhlášená pražská adresa, která ráda i rozdávala rány skrze četné diss tracky? Někdo by si mohl myslet, že po posledním beefu s Manikem byl pohřben ve svém taxiku, ale opak je pravdou. V říjnu minulého roku přispěchal s deskou Heretik, kterou mu kompletně beaty pokryl Come4you.
Již při samotném názvu jsem si vzpomněl na legendární počítačovou hru, kterou jsme před dávnými časy na primitivních strojích pařili. Dnes už však doba přeje graficky náročnějším titulům, a možná to opisuje i kariéru samotného Marata. O slovo se přihlásil v časech, kdy už na něj mnozí zapomněli, přesto nalezl sílu nahrát celý tracklist a ucházet se znovu o přízeň publika nejen v pražských Nuslích.
Pod křídly Levitan Klanu bylo možné pár skladeb již zaregistrovat, ale většinou se jednalo o zásobování velmi úzkého okruhu posluchačů. Svým způsobem měl Marat na startu své kariéry zajímavě našlápnuto, svým způsobem měl štěstí na dobu a lidi kolem sebe. Sociální témata a depresivní pocity vždy lemovaly jeho tvorbu, několik let se vezl po boku Huga Toxxxe, ale také je pravdou, že jeho repertoár nevykazuje příliš hitových momentů.
V tomto duchu se ubírá i „Heretik“, který staví především na schopné produkci. Nekoketuje to s aktuálními trendy, ale třeba u našich západních sousedů v Německu podobně laděné bubny stále fungují. Do nich pak Marat vypráví nejen temné příběhy ze svého hoodu, ale i své myšlenkové pochody, které občas signalizují zoufalství a hledání nové cesty.
Marat se zajímavě otírá o otázku sociálních vrstev, majetkových propastí, neprostupného marasu života, který je všude mezi námi, ale mnozí si jej nepřipouští. Často balancuje nad smrtí a pokládá si otázku, jaké to je asi tam na druhém břehu. Zajímavé myšlenkové pochody ale mnohdy devalvují egocentrické pasáže, které výsledek na plné čáře sráží.
Starý Marat nezněl jako nový a i na desce „Heretik“ je cítit vývoj. Při poslechu jsem přemýšlel, kam si tento výsledek zařadit a v některých pasážích jsem si vzpomněl na Sifona z WWW, jindy zase na Rigora Mortize od Kata a občas jsem hledal i spojitosti s Tylerem Durdenem. Pravdou je fakt, že místy je cítit vliv omamných látek na tvorbu autora a jistá abstrakce popisu a výpovědí může tak nabídnout pro jiné neprobádaný terén a svět.
Deska „Heretik“ přichází v době, kdy Marat při rapovém sčítání lidu stojí v zadních řadách a není tváří hudební kampaně. Nenabízí se ale ani možnost, že by se opět ucházel o popularitu, spíše si udrží své věrné z minulosti. Nový tracklist vykazuje zajímavé záblesky, ale i celou řadu nudných klišé momentů. Jediným přizvaným rapujícím hostem je bývalý parťák Hugo a jejich společná věc je jasným odrazem toho, co mu všechno mu chybí. Tah na branku, důmyslný vtip a nadhled.
4/10
Už jsi četl?
