Mám na svědomí nelegální obchod se zbraněmi, několik vloupaček a 4 vraždy, prozrazuje Acme

Příležitost by se neměla dávat jen prověřeným titánům, ale šanci něco sdělit by měli dostat i tváře méně okoukané a hlasy méně oposlouchané. Jedním z nich je určitě i Acme, který nedávno poslal do světa svůj debut 1911, který dnes i patřičně okomentuje.
 

Když jsem dostal do ruky tvojí desku, tak jsem vůbec netušil, proč si ji pojmenoval 1911. Upřímně řečeno ani po celkovém poslechu si nejsem stopro jist, proč tomu tak je. Na začátku se něco povídá, že v roce 1911 zuří bída, hladomor a prohibice a že ty si ten spasitel světa…

Tomu, kdo přijde na to, co název alba 1911 opravdu znamená, to cd zdarma pošlu. Odpovědi pište na vilemnaval@gmail.com.
 

Přestože si na scéně už nějaký ten pátek, nemůže chybět obligátní představení a první várka punchlines, aby posluchači věděli, s kým mají tu čest. V recenzi jsem psal, že přestože si technicky zdatnej, tak se mi přesto jevíš více jako teamový hráč než sólový. Je mi jasný, že tohle je věc polemiky a názoru, ale co ty si o tom myslíš?

No nejspíš chápu Tvůj pohled na danou věc. Nikdy jsem se sólo ještě nepředstavil. Mohli jste mě slyšet na deskách Inside. Ať už se jednalo o Inside Mixtape, nebo Slyšíš dobře!?, vždy se jednalo o hru celého teamu. 1911 je můj první sólo počin, a určitě není ani poslední, ale je to něco jiného nežli čekáš od Inside. Tohle je Acme.
 

Kromě toho, že si MC a DJ, tak si i aktivní writer a moc bych se divil, kdyby tady nebyla pecka věnovaná pouličnímu umění a věčnému filozofování, jestli je to vandalství anebo umění a taky nemůže nechybět kámoš Regie, který graffs taky holduje. Chodíte stříkat spolu? Jakej je tvůj největší průser spojený s tímhle adrenalinem?

Graffiti je pro mě srdcová záležitost. Je to první element hip hopové kultury, ke kterýmu jsem přičichnul. Přes malování jsem se vlastně dostal k muzice. V dnešní době mě už potkáš spíš někde na zóně, nežli v yardu. S Regiem děláme crew, ale společný piecy jsou občasný, přece jen je to z Prahy do Budějic pár kilometrů. Co se týče průserů, spojených s malováním, tak to bych potřeboval spíš zvláštní článek, a ne track po tracku. Řekněme, že pár probděných nocí u fízlů tam bylo.
 

Alkohol je metla lidstva, ale občas je potřeba se sebou zamést a proto Sašo jdi do prdele a nech nás v klidu ožrat držku na baru. Instrumentál mi dává pro změnu vzpomenout na Wiche, Indyho a Nironica a skladbu “Live!“, ale taky hlavně hudebním a koncepčním motivem mi připomíná jedny z nejslavnějších zámořských ochmelků Tha Liks.

Track o tom, co zná každej z nás. Občas je potřeba vypnout. Ale nějak nemůžu najít tu podobnost v produkci, co zmiňuješ. Je to úplně jinej styl beatu. K této skladbě by asi nejvíc seděla citace z tracku Budvárek a joint od Dizzastar „Alkohol je metla lidstva, ale my i nepřítele milujem.“
 

I kdyby se člověk někdy přetrhnul, pro někoho bude vždycky ten špatnej a nic s tím nenadělá. A to třeba jen proto, že podle tvých slov vyrostl v paneláku anebo, že trávil mládí na basketu. Přestože na desce tvrdíš, že si vyvrhel společnosti a sígr, co má problémy se zákonem, na mě tak určitě nepůsobíš. Je ale pravda, že tě osobně neznám…

Je pravda, že mě neznáš. Třeba mám na svědomí nelegální obchod se zbraněmi, několik vloupaček a čtyři vraždy. Nikdy nevíš, kdo před Tebou stojí.
 

„Děti dneška jsou jak časovaný bomby“, nikdo nikdy neví, kdy a jak vybuchnou. Podle tebe je vinná společnost, rodinu a domov do toho netaháš. Taky myslím, že na současném dění má největší podíl tahle doba, která v sobě ukrývá tisíce lákadel a možností.

Je to tak, jak říkáš. V Sherwoodu u Hlaváku nebo třeba na Andělu najdeš podobných příběhů mraky. Je pravda, že žijeme v době téměř nekonečných možností, ale má to i své stinný stránky. A rodina a domov? Myslím, že pravej důvod špatných rodinných vztahů najdeš stejně u rodičů, který jsou ovlivněni nějakým negativním vlivem společnosti jako takový.
 

Noc není jen dobrá kvůli spánku, ale taky hlavně kvůli tomu, že se v ní lépe ukryješ, protože právě většina spí. Pod svícnem je největší tma, to je jasný, proto jsem na gymplu vždy seděl přímo před katedrou a taháka jsem si dával na židli, na které seděl vyučující profesor.

Noc je čas, kdy na nás není tolik vidět. Jsou národy, kde jim víra zakazuje pít alkohol a hrát hazard, tak to dělají v noci, protože to Bůh nevidí. A tak je to se vším. Noc má úplně jiný pravidla, nežli jsou ta, kterými se většina populace řídí ve dne. Je to něco víc, nežli taháky na kantorově židli.
 

Spellbound v refrénu mi dal vzpomenout na boxera K-Solo a taky na jednu fázi kapely Chaozz, která si jeden čas ujížděla na hláskování slov. Ještě bych se chtěl zeptat k bookletu a coveru, ten se mi líbí. Ta krysa, jak tam vykukuje na zadní straně, to je udělaný přes počítač anebo se tam fakt mihla? Ty hozené kostky s písmeny A.C.M.E. na obalu, to by asi fakt trvalo dlouho nafotit, aby to bylo ve správné poloze, viď?:-)

U psaní refrénu k téhle skladbě jsem se skutečně nechal inspirovat Chaozzem. Chtěl jsem něco s hláskováním slov a myslim, že se to povedlo tak jak mělo. Co se týče obalu desky, velkej dík za něj patří Trustymu, za grafickou úpravu a Lukášovi Marhoulovi za fotky. Jinak krysa je pravá letenská a kostky jsem takhle hodil na druhej pokus. 🙂
 

Jedna z dvou pecek, která se mi líbí na desce asi nejvíc. Je to klasická náladovka, připomíná mi to album Deep Throat od MVP. Podle tebe byl dřív všechno underground a lidi se hodnotili podle toho, jak zajebali. S tím souhlasím, že dnes se lidi nechávají strašně ovlivnit a nemají vlastní názor, akorát si myslím, že rap u nás je pořád underground. Jsou tu dvě kapely, které se tím slušně živí, ale zbytek pořád bojuje o přežití a pozornost.

Tenhle track ocení každej, kdo tu scénu mapuje už nějakou dobu. Za posledních 10 let se to změnilo k nepoznání. Já neříkám, že je to špatně. Naopak mě baví novej zvuk a čerstvej proud ve hře. Jen mi občas chybí ta atmosféra dřívějších časů, kdy se třeba na Mělník sjížděly celé Čechy nebo na Fundationy v Akropoli. Musím se pořádně zamyslet, na jakým rapovým koncertu jsem naposledy viděl třeba break dance, a to dřív byla součást, která nesměla chybět.
 

Druhá náladovka, MVP nádech, kteří i tady hostují. Životní rekapitulace a vzpomínky na to, co bylo. Je tam pár odkazů na socialismus, na soudružky, na zvonění klíčů a tak. Mám ale pocit, že jsem v jedné sloce zaslechl něco o tom, „že je mi 26“, to si ale nebyl myslím ty.. Tolik ti asi není, ne? Nedovedu si tě představit, jak zvoníš v pěti na náměstí.

V tomhle tracku se otáčím zpátky do své minulosti. Jak jsme vyrůstali a neuvědomovali si strasti a povinnosti běžného všedního života. Je to jedna ze starších věcí z alba a je mi už víc nežli 26. Soudružky mě skutečně v první třídě vítaly, a taky jsem jim to s mámou opravdu odzvonil.
 

Já osobně taky nemám problém, akorát mi přijde, že ti chvílemi instrumentálky na desce moc nepomáhají, že jsou sice udělané dobře, ale v konečném efektu trochu nudí. Jsou tu sice kousky, které mě hodně baví, ale je tu hodně skladeb, kterých jsou tisícovky na netu. Když je text všeobecný a nemá tu sílu utáhnout celej track sám, tam je potřeba pořádný pecky, co rozvlní tvoje tělo.

Beat je ze Saxovo dílny a nechám si za něj klidně nalejt na ruku napalm. Beat má atmosféru přesně hodící se k tomu textu, a jako celek bych ho zařadil k těm silnějším na albu.
 

Jak sám říkáš, tohle je věc, se kterou se musí každý dřív anebo později vypořádat. Děkuješ kromě rodiny, tak taky kámošům, spolužákům a všem, co tě podpořili. Musím říct, že ode mě máš velké plus za skreče a word cuty na desce, protože dnes se to moc nenosí a to hlavně u typu inster, které máš sám na albu. Kromě Mobb Deep, Nase, B.I.G., tak jste oprášili i vzdali hold partě Chaozz, která si to taky zaslouží.

Díky, to je téma, který jsem našel asi na každý debutový desce, co kdy vyšla. Mluvim zde o lidech, který pro mě znamenaj hodně, a za který se vždycky postavim. Díky za Vás! Skratchů je na albu 1911 poměrně dost. Chtěl jsem přesně poukázat na to, že dnes djing ve spojení s rapem už téměř neslyšíš, ačkoliv DJ a MC k sobě patří asi tak jako Bud Spencer a Terence Hill.
 

Severní Čechy, Česká Lípa styl. Mám pocit, že třeba Cossiga je tam od vás, ne? Z Mimoně? V menších městech musí tyhle pecky díky lokálnímu patriotství asi lépe fungovat než v obrovské anonymní Praze, ne? Praha dává spoustu možností, ale na druhou stranu je to zase o dost těžší se tady prosadit, ne?

Česká Lípa je město, kde jsem vyrostl. Doteď je tam skvělá parta a rád se tam vracím. Jaro je z Mimoně, asi 20 kilometrů od Lípy, ale byl jeden z prvních, co rozjížděl hip hop v CL. Praha je město, kde žiju už mnoho let a mám tady celou svou crew. Tenhle track je především pro všechny Severočechy, ale i pro ty, co ze severu nejsou a někdy zažili alespoň jeden z legendárních mejdanů Lucky Qantixxx a pro všechny, kteří vědí co znamená „Vstáváme s Lípou“.
 

V každé sloce zapaluješ jednu svíci za všechny a všechno, co ti nějakým způsobem ovlivňuje život a dává energii pokračovat v tom, co děláš. Kámoši, město, muzika… Co z toho je pro tebe to nejdůležitější, ten největší motor, co tě táhne dopředu?

Asi nejstarší track na desce. Vyšel už v roce 2008 na Inside Mixtapu. Myslím, že má sílu a stojím si za ním, proto má své místo i na téhle desce. Jelikož je to starší věc, zařadil jsem track do playlistu jako bonus. Vypovídá o věcech, který mi pomáhaj dělat můj život spokojeným. Největší životní motivace je pro mě asi každej neúspěch. Nutí mě to pak udělat to znovu a líp, překonat ostatní a hlavně sám sebe.