Sdílej
Tento článek zaujme maximálně pět lidí, ale stejně je důležité ho napsat. Mo B. Dick je totiž natolik zajímavý a významný umělec, že každé jeho album stojí za pozornost.
Za dva roky mu bude 60 a na kontě má hromadu produkcí pro No Limit Records v jejich zlaté éře, kdy prodávali desítky milionů desek. Byl nedílnou součástí týmu „Beats by the Pound“ společně s KLC, Craigem B., DJ Darylem, O’Dellem a Carlosem Stephensem.
Ti produkovali každé album No Limit studia od roku 1995, což nakonec vedlo k jejich vyhoření a rozpadnutí, ovšem hity jako „Ice Cream Man“, „Make ’Em Say Uhh!“, „Down 4 my N’s“ nebo „I Miss My Homies“ mluví za ně.
Mo B. navíc spoustu produkcí obohacoval refrény. Je totiž hlavně zpěvák. Ale sem tam i rapuje. Ovšem místo aby ležel v minulosti, produkuje pravidelně svoje sólo alba.
Ty mají velmi underground zvuk a jsou v podstatě jeho domácí nahrávky. Beaty jsou velmi osobité, do nich zpívá a rapuje a nejedná se o nic vlezlého. Zároveň ale ani žádné složitosti, přesto, že celou dobu na desce rapuje a zpívá o času, časoprostoru a cestování časem.
Je to opravdu osobitá hudba, která by mohla zajímat zvídavé posluchače. Schválně zkuste „Chronometer“ a řekněte, kdo v 58mi letech zvládne takovou produkci a rap.
