Tenhle postřeh je starý, jako lidstvo samo. Byl jsem navštívit svoje prapředky v pravěku (potkal jsem tam Macha, Šebestovou a psa Jonatána) a už moje praprapraprababička na sedmsetčtyřicátoutřetí měla víc kůží, než můj prapraprapradědeček na sedmsetčtyřicátoutřetí a každý ráno absolutně nevěděla, co si vzít na sebe, jestli medvědí, nebo srnčí kůži, nebo něco víc sexy, jako zaječí uši, nebo netopýří blány. Nedá se nic dělat, podobně jsou na tom ženy i dnes a my jsme museli nabrat o5 nějaké dámské věci, které zčekujte tady na fotkách, na on-line shopu objenávejte, nebo se přijďte podívat do krámu.
Když jsou ženský všeho chtivý, tak se nedá nic dělat…
