Statistiky, polemiky a bilance uplynulého roku patří k lednu roku nového stejně tak, jako nechutná bradavice k nosu ošklivé čarodějnice. Že je to vždy věc ryze subjektivní a že vždy záleží jen na vkusu a mikro pohledu toho, kdo momentálně hodnotí, nemusím ani připomínat. Minulý rok byl vcelku plodný na dobrý desky, tady předhazuji čtyři nejlepší české hh desky roku 2010 podle Mikra: 1. Prago Union – Dezorient Express O druhém či třetím místě se dá určitě polemizovat, o jedničce ani náhodou. Návrat našeho nejlepšího textaře se opět povedl a Kato opět potvrdil svoji pozici lyrického krále. Oproti HDP tu sice možná není tolik hitů, které tě chytí hned na první poslech, na druhou stranu je album extra autentické, drží ještě lépe pohromadě než debut a má neuvěřitelně špinavou atmosféru. Vytknout může někdo snad jen to, že bubny znějí staře a dřevnatě, protože ručičky času makají ve Strojovně gravitačního pohonu jinak, než je obvyklé. Dezorient je už teď klasika. Co k tomu všemu říct? Respekt. Dvě z pěti nejlepších českých hh desek všech dob má na svědomí Kato. P.S. Navíc se mu letos povedlo totálně vyprodat Lucernu, kdy na jeho koncert přišlo 1 300 lidí, což je úctyhodný výkon v době, kdy koncertní návštěvnost nestojí za moc. 2.-3. James Cole – Halucinace z třetího patra O druhé místo se svedl podle mě docela slušný boj a já osobně nedokážu říct, kdo tam má být. Nakonec dávám na druhé až třetí místo hned dvě desky, protože každá je úplně někde jinde a každá mě baví z úplně jiného důvodu. James Cole je jednoznačně nejkomplexnější český rapper. Nikdo u nás nedisponuje tak zajímavým textem, tak i současně mocným projevem, hlasem, flow, sebevědomím, drzostí, koulema atd. Jako zpěvák je strašnej, jako zpívající rappa nemá chybu. Proto každá jeho deska je událostí pro naši scénu. Mixtape/deska Halucinace z třetího patra je netradičním výletem do šílené hlavy a důkazem toho, že bezbřehá fantazie není u Koule jen prázdným pojmem. Originalita. Dekadence. Žádná konkurence. Sarkasmus. Experiment. Že to občas zní, jako fantasmagorie je věc druhá, nicméně faktem zůstává, že většina géniů byla pochopena až po jejich smrti. Jestliže Kato produkuje hudbu včerejška, Don Koulion plodí hudbu zítřka, navíc si tenhle futuristickej funk rap vyprodukoval sám. Respekt. 2.-3. Oliver Lowe – Peníze nebo život Na druhém až třetím místě u mě spočinul také Oliver Lowe alias skokan roku. Jeho album Peníze nebo život na mě působí jako by bylo z jiné planety, tedy co se týká našeho zaběhlého rapového standartu. Hudebně i textově vyspělé album, jedna z mála desek, které můžeš pustit někomu staršímu, ale i někomu, kdo rap skoro neposlouchá. Živé nástroje potěší i náročnější posluchače a ti, co nepoznají rozdíl mezi klíčem houslovým a tím na odemykání a zamykání dveří, si mohou v klidu vychutnat texty, které nepostrádají nadhled, ironii, upřímnost a osobitý humor. Plusové body jdou i za práci na bookletu. Respekt. 4. Paulie Garand – Harant Bramboru má ode mě Paulie. Jeho Harant neurazí citlivé BPM fanoušky, ale současně potěší hardcoráře, protože tohle album je striktní rapovka, co vám rozhýbe vaše ztuhlé krční svalstvo. Na Pauliem je mi sympatické to, že nenosí hlavu pro to, aby mu nenapršelo do hlavy, ale že ji umí sakra dobře používat. Přestože je to mámin hodnej kluk, tady vystupuje jako drzej fracek, co má po kapsách kromě praku, tak taky vždy nějakej ten kousavej rým, který vám střelí mezi oči. Tohle není uvědomělé album, tohle je ryzí hovadství. Nadhled, ironie, chytrá zábava. K tomu všemu pestrá produkce, pozvání přijali i renomovaní beatmakeři jako Wich, Fatte či Dtonate. Respekt. P.S. Rok 2010 patřil také jinak labelu Ty Nikdy, který v minulém roce opravdu nespal. Ven se dostalo hned několik kvalitních desek. Ideafatte nejdřív pohrozili s LP Doma, potom přidali mixtape Plus, kde navíc představili širší veřejnosti nadějné producenty jako FNTM, Dubas či Inphy. Paulieho jsem už zmiňoval, netřeba se k výbornému Harantovi vracet. Potom předvedli Ryeas a Kenny Rough jaký jsou Páni kluci a ve finále vše dorazili Rest a Fatte se svojí Premiérou. Pět velmi slušných desek během jednoho roku, tomu říkám smrtící sérka. Rok 2010 byl ve znamení loga Ty Nikdy. Respekt. Tohle byly moje tipy. Co vaše? To nejlepší ze světa snad příště.



