Sdílej
Páteční podvečer nabídl první den hudební porce v rámci letošního ročníku festivalu Votvírák a redakce Bbarak.cz byla přítomna především díky početnému zastoupení známých jmén na rapové stagi. Jednou položkou z nadupaného line upu byl i Kato, který se svým projektem Prago Union odvedl opět čistou práci a návštěvníky zasypal nestárnoucími peckami i čerstvými kusy ze zatím poslední desky „Příduhned…“. Již za několik dnů o sobě dá vědět ale i skrze dávné alter ego Rigor Mortiz a nejen o tom se točilo povídání krátce po jeho koncertu.
Jsme na festivalu Votvírák a ty jsi dalším jménem, které zde dnes zahrálo na rapové stagi. Nebyl to ale jen ledajaký koncert, protože zároveň slavíš i své 44. narozeniny. Mikro navíc v roli moderátora zmiňoval, že to je 30 let od tvého prvního koncertu…
Já to ani tak nějak moc nevnímám. Ono je to trochu klišé, ale věk je jenom číslo. Dokud to člověku myslí, tak je to v pohodě. Co se týče nových pecek, tak jsem rozjetější, než jsem býval, takže se vlastně asi teprve rozjíždím. (smích)
A paměť stále slouží? Vzpomínáš si na ten první koncert třeba jako by to bylo včera?
Jasně, vzpomínám. Na takovou trému se nezapomíná. Akorát to Mikro trochu popletl, protože můj první rapovej koncert byl až 94. Předtím jsem ještě absolvoval nějaké koncerty s punkovou kapelou, ale to se asi nepočítá. Vlastně se tedy jen o jeden rok seknul.
Máš krátce před vydáním nové desky, kde v hlavní roli figuruje tvoje alter ego Rigor Mortiz. Proč přišla právě nyní ta chvíle ho po tolika letech oprášit? Živil jsi v hlavě již delší dobu to udělat?
Já jsem vždycky tak nějak říkal, že doufám, že druhej Rigor už nebude, protože jsem si myslel, že bych se musel cítit stejně na hovno, jako jsem se cejtil, když jsem psal to první. Ve finále jsem ale zjistil, že to vlastně vůbec nemusím, že se na to dá podívat i zvenčí, jakoby s trochu s větším nadhledem. Částečně k tomu i přispělo to, že jsem po „Příduhned…“ pokračoval dál v tvorbě a měl jsem za chvíli zase kupu nových beatů. Říkal jsem si, že nový Prago půl roku po těch posledních je možná moc brzo, takže se to vlastně hezky sešlo. No a pak se Putin vydal na to svoje dobrodružství a vrátil téma smrti hodně do popředí zájmu a to byl poslední střípek, aby jsem začal zase chvíli věci vidět ze světa Rigor Mortiz.
Znamená to tedy, že nový tracklist si tematicky potyká se starým Rigorem, anebo je tam i výrazný otisk stopy Prago Union?
Je to celý multiversum, jak se teď často říká. Je to stejný svět jako byl první Rigor, ale o 26 let jinde. Jak jsem již řekl, první Rigor byl zevnitř depky, přímo se jí účastnil, zato tentokrát na to pohlížim zvenčí, s mnohem větším nadhledem a dokonce i s humorem, i když trochu morbidním. Nezasvěcenýmu to asi bude připadat furt jako depka, ale ve skutečnosti to tak vlastně není. Hra na smrt a rozhodně Rigor Mortiz, ale vzhledem k tomu, že Rigor jsem já, stejně jako Prago, který jsem razil posledních 20 let, vzájemnýmu ovlivnění se nevyhnu. Dnes je Rigor vlastně totéž, co Prago, jen v černym. (smích)
Zmiňoval jsi ruského prezidenta Putina, že to byl i on, který ti v hlavě způsobil inspirační brajgl. Dnes už se o police nemluví tolik v konkrétních jménech a všechno mnohdy sklouzává do obecné roviny. Bude Rigor adresný a bude skloňovat nebo jen naznačovat?
Jsou tam různý připomínky, ale je tam i písnička, která je pokračováním skladby „Smrt žije“. Jmenuje se „Smrt umí žít“ a je hlavně o tom, že co bych dělal, kdybych byl smrtí a chtěl se trochu ulejvat, takže bych nesbíral normální lidi, ale počíhal si právě na lidi jako je Putin. Když bych je sebral, tak se pak mohu pár let válet, protože bych neměl už tolik práce… Takže Rigor s Prago nadhledem.
Bavíme se tu dnes v čase, kdy ta placka měla být už dávno venku. Co brání nebo bránilo tomu, aby šlo vše podle plánu?
Já mám master hotovej už skoro čtvrt roku, ale rozhodl jsem se, že to vyzkouším jinak než obvykle, takže to bude vycházet na Ty Nikdy. Chvilku to pak trvalo, než se dodělal obal a než se vše dohodlo s Ideou. Ne, že by někdo zevloval, ale asi to tak mělo bejt. Ono to aspoň trochu vytvoří to očekávání. Takže je to všechno hotový, je to ve výrobě a vychází to 7. 7. na CD a digitálně a vinyl pak někdy v srpnu. Křest 13. 7. v Ledárnách Braník.
Baví vás obsah bbarak.cz? Budeme vděční, když nás podpoříte na Buy Me a Coffee
Proč zrovna Ty Nikdy? Je to pro tebe s pohledu práce a napojení nejrelevantnější label v tuzemsku?
Já jsem nad tím přemýšlel už dlouho a bavili jsme se o tom. Nemělo ale smysl brát Prago a dávat jej na Ty Nikdy. Tohle je ale jiný projekt, tak je vše snazší a lepší. Přišla příležitost to udělat a taky mě zajímá, jaký to bude ve finále rozdíl a zda to bude mít nějakou přidanou hodnotu nebo ne. Celej label Ty Nikdy je mi ale samozřejmě sympatickej. Dlouhodobě je to jedinej fungující label, který vydává konstantně věci, který maj hlavu a patu a odpovídaj i mojemu vidění věcí.
Jestli si vzpomínám správně, tak tracklist nabízí hned několik zajímavých hostů, ale třeba u člena PIO Squad byl zvolen atypický pseudonym „Hřbitovní kvítí“. Byl to jistý druh kreativity a smyslu pro humor?
To jsem si zvolil u Filipa Konvalinky, protože na to měl ideální příjmení. Šlo jen o to zasadit ho do toho Rigor multiverza. Takže spíš vtípek. Ideální jméno má i Tonya Graves, ale nebyl to primární důvod, proč jsem ji zval. Docela jsme se tomu ale zasmáli, když jsme dělali společnou písničku a celé nám to došlo.
Hned v úvodu tohoto rozhovoru jsi poukazoval na své současné pracovní nasazení. Nebojíš se, že by se mohla ta četnost releasů oproti dřívějšku nějak odrazit i na kvalitě? Je vše protahováno přísným sítem a stále si držíš velké nároky na výsledek?
Kdybych cítil, že to má na nějaký negativní dopad na kvalitu výstupu, tak bych to nevydal. Zjistil jsem ale, že je dobrý nepolevovat a jet dál se stejnym nasazenim. Smysluplnejch plodů to tak nese mnohem víc, než když člověk čeká 2 roky a pak teprv začne. Přispívaj k tomu i další věci kolem. Tak nějak jsem se dokázal uvolnit, v první řadě z osobních důvodů a v životě se mi to velmi dobře vyjasnilo. Jsem takovej v klidu a baví mě to. Jak mi vinšovali, že mám umřít ve 42 letech, tak teď už vlastně jedu dva roky přes. Tak si to prostě užívám. (smích)
Znamená to tedy, že v dohledné době ve svém nasazení nepolevíš? Nestává se moc často, abych se ptal před vydáním nového alba na další projekt. Ale čeká fanoušky poté další Prago, anebo představí v plné polní už ostře sledovaný A-Team?
Myslím, že můžu říct, že máme už konečně aktivně rozdělanou desku s Restem. Jsem dokonce už tak daleko, že si troufám odhadnout vydání ještě na letošní podzim. Máme pravidelný sessions a rozdělaných už asi 14 věcí a oba nás to, myslím, baví.
Interpreti jsou dnes lákavým artiklem pro různé sponzory, kteří skrze tyto tváře prezentují své výrobky či značky a pro obě strany je to pak výhodné. Mnohdy je to oblečení nebo nějaké druhy alkoholu, ale když se podívám na tebe, nehodilo by se ti více, kdyby si navázal spojenectví s Českými drahami s ohledem na tvé romantické výpravy do Brna?
No, mohly by, páč je docela držím nad vodou. Jenže oni maj furt nějaký zpoždění a to já si nemůžu dovolit, takže jedu dál… (smích)
