Fanoušci klanu Dipset se dělí do dvou táborů: Ti, jenž shledávají toto hnutí novodobé a nekonvenční, a ti, kteří slyšeli jednu Camronovu desku a všechno ostatní jim připadá Nemlich stejné. S oběmi teoriemi se musí souhlasit, ale jeden fakt se jim upřít nedá – jsou na vrcholu. Ať už se jedná o „taťku“ Camrona, nebo „mamku“ Jima Jonese, anebo jejich synky Juelze a J.R. Writera (Hell Rell, 40 Call, ani Jah‘ Jah‘ nejsou aktuální). Co se týče posledního jména – chlapec J.R. čekal na svoji příležitost dlouhou dobu. Kompenzací za dlouhou dovolenou mu nebyla ani trilogie mixtapes s názvem „Writer’s Block“, která mu však rozšířila obzory a dostala do povědomí lidí. Ale rok se s rokem 2006 sešel a J.R. Writer je na výsluní se svým albem snesoucím tovární název „History In The Making“ (Koch Records). Hustler J.R. má od prvního tracku „To Be A Diplomat“ jasnou chuť vítězit. V textu je cítit hlad po rapu,… i lyrika je místy zbrklá. Celý track se J.R. prokousává svou minulostí a děkuje rodině Dipset za to, že může být jejich součástí. Sentimentální, leč působivé. První singl z alba „Grill ‚Em“ ví o upoutání pozornosti fanouška svoje a dělá z fláku takovou malou hymničku pro Byrd Gang fans, kde i Camron dosahuje pozornosti Karla Gotta, po narození jeho dalšího potomka. To, co pro změnu tolik pozornosti neupoutá, je „Take Notes“ a „Riot Pump“. Jistě, mohl bych křečovitě přimhouřit levé oko, ale to jen v případě, kdyby J.R. nenahrál track „Zoolander“ – neotřelý nápad, jenž voní funkem a dobrou náladou. Z šílené vraždy, jakou je „Byrd Call“ můžeme produkčně vinit pouze J.U.S.T.I.C.E League. Ale ani po rapové stránce to nemá sebemenší chybu a je aspirantem na pecku alba. V podstatě si to určila sama, natočením klipu a vydáním druhého singlu. Camron, jako osoba, která Writera v tomto hitu doprovází, mě popravdě ani nezajímá. J.R. nasazuje laťku tak vysoko, že by s ní měla problém i Kajsa Bergqvistová. 19-ti trackovým albem se prochází velice těžko, zvlášť, když umělec jede podle určitého formátu a normy. U J.R. Writera se to ještě umocňuje jeho místy monotónní flow a jeho hlas po půl hodině poslechu unavuje i ortodoxního Dipset fanouška. Co se hostů týče – nebyli vybráni špatně. Když nebudu počítat stálice z The Diplomats, tak jim to všem na „History In The Making“ náramně sluší. Musím být trochu přísný akorát na Paula Walla, který by si měl uvědomit, do jakých beatů vlastně rapuje. Na to, že to byl J.R. Writerův první pokus, to nezní zvadle. Mohlo to znít zvadle, kdyby neexistovali lidé, jako J.R. Writer, J.U.S.T.I.C.E League a Camron. Jen si kluci měli dát záležet na komplexnosti poslechu, který není nijak strhující. Haters Dipset budou mít vždy nějaké křeče a předsudky, avšak dostat se ze zaplivaných ulic Harlemu nahoru – to se daří pouze jedincům. Prrrrrrrr!!!