Sdílej
Off-beat flow. Doposud jde o termín, který se dá použít jako urážka pro rappera, který není schopen trefit beat. Ovšem když se podíváme na hiphopovou historii blíže, zjistíme, že „rapovat mimo rytmus“ není jen neúmyslný přehmat, ale stylistická volba a podobně jako double time nebo triple time je to i další specifická „technika“. A to ne jen tak ledajaká , protože jí ovládá značné množství těch nejlepších rapperů ve hře. Pojďme se na ně podívat.
Kool Keith & Sir Menelik
Kool Keith se o off-beatu zmiňoval již v old school dobách Ultramagnetic MCs a párkrát ho letmo předvedl v raritních skladbách a freestyech, nicméně ho definoval až v roce 1996 na veleslavném albu Dr. Octagon. Tehdy se kolem něj motal Sir Menelik. Underground postavička známá především právě ze spoluprací s Keithem na Octagonovi, kde se objevil v několika věcech a Keith mu na oplátku zahostoval na oplátku na jeho songách. Jinak se po Sir Menelikovi slehla zem.
Zdá se však, že se off-beat flow vylíhla z víhně Dr. Octagona a tvůrci byli jak Kool Keith, tak Sir Menelik, protože to odstartovali společně. Jejich tehdejší styl fungoval tak, že v podstatě rapovali rychleji než jel beat. Tvořili abstraktní texty bez pravidelných rýmů a celé to znělo jako když zběsile čtou návod na 3D tiskárnu. Což ale fungovalo geniálně a Keithovi to zůstalo dodnes. Svoje off-beat flows dává jak do typických beatů od producentů, tak i do svých obskurních produkcí, které se k off-beatu perfektně hodí. Tady je třeba zmínit loňský projekt „FNKNPMPN“, kde daroval svoje ulítlé beaty Del the Funky Homosapienovi, který do nich rapoval zase „tradičně“. Keith za svojí kariéru předvedl snad všechny možnosti využití konceptu a tak mu patří právoplatný titul krále a vynálezce off-beat flow.
Baví vás obsah bbarak.cz? Budeme vděční, když nás podpoříte na Buy Me a Coffee
MF DOOM
Pravděpodobně nejznámější představitel off-beat flow vůbec. Kool Keith ho jednu dobu obviňoval z vykrádání jeho konceptu rapu mimo beat a vykradení jména (jeden z nejslavnějších Keithových aliasů je totiž Dr. Dooom). Ovšem Keith tou dobou dissil úplně všechny a nakonec společně vytvořili hned několik skvělých skladeb (Dope Skiller, Superhero, Chase, Notebook 04) a co se týče jména, údajně s nim přišel Doom o rok dříve než Keith, oba jsou totiž zkrátka fandové Dr. Dooma z Fantastické čtyřky. Což zase nutí k zamyšlení jak moc souvisí off-beat flow s nerdstvím… Každopádně Doomův styl je méně energický než Keithův. Záměrně byla jeho flow monotónní a nechávala tak více vyniknout lyriku, která zase byla inspirovaná komiksy, beatnickou poezií a jazzovými beaty, které si sám Doom produkoval. Tam, kde Keith staví na „arogantní coolness“ tam jel Doom více „mellow“ a „smooth“ projev.
E-40 & Suga Free
E-40 se nejspíš inspiroval jako mnozí jiní také Keithem, jelikož ho několikrát jmenuje a cituje coby svůj vliv. Ovšem šel na to jinak. Jeho off-beat je ustálený a pokaždé stejný. Rapuje o chlup rychlej, než by měl. Narve 20 slabik tam, kam pasuje 12 a intonuje jako zběsilý. Jeho flow patří k těm nejvíc cool ve hře, je nezaměnitelná a na hyphy pasuje jako prdel na hrnec. Proto se stal jedním z hlavních ambasadorů hyphy movementu.
Suga Free je svým stylem opět podobný Fortymu, opět rapuje rychleji než má, ale kadence je jiná. Suga si zase od začátku volí rychlejší funkové beaty inspirované 70s a 80s disco funk érou. Krása off-beatu je v tom jak moc se flow jejich představitelů liší, což je gró celé techniky. Jak se vymknete beatu, budete znít zkrátka originálně i oproti ostatním off-beatařům.
RZA, Ghostface Killah, Masta Killa & ODB
I Wu-Tang má svoje off-beat flowery a každý se liší svým pojetím. Začali s tím cca v roce 1997 u alba Wu-Tang Forever, kde se inspirovali tzv. „volnou asociací myšlenek“, která je v podstatě neodbytně spjatá s off-beatem (pokud se snažíte dodrže tradiční rýmová schémata, pravděpodobně si proud myšlenek musíte dost korigovat) a od té doby jim není off-beat flow cizí. RZA byl ten hlavní, kdo si techniku osvojil nejvíc a nakazil jí ostatní. Keith si z něj proto dělal srandu i na obale Dr. Doooma, tradičně proto, že si myslel, že ho RZA kopíruje. A možná ano. Nicméně RZA má perfektní off-beat flow, která se k jeho hlasu hodí.
Ghostface Killah si techniku párkrát adaptoval účelově, hlavně např. na albu „Supereme Clientele“. Ona se zkrátka tak nějak hodí k poetičtější skladbě textů, kdy nejedete typický pattern rýmů A B A B. I ODB si občas ujel mimo rytmus, ale u něho stejně nikdy člověk nevěděl s čím přijde.
Samostatná kapitola je potom Masta Killa, který, jak se zdá, nemá na výběr než rapovat off-beat. Ne, že by byl špatný, to ne, naopak patří k nejzajímavějším členům klanu, ovšem jeho flow si zkrátka nachází vlastní cestu skrz bubny. Jemu nesluší, když se snaží jet v zajetých konvenčních kolejích a tak si jede svojí a to je ostatně dobře.
Silkk the Schocker, Mr. Serv-On & Soulja Slim
No Limit Records má hned několik zástupců off-beat flow. Ovšem je otázkou zda se inspirovali u Keitha, Dooma a jemu podobných anebo se zkrátka netrefovali. U fanoušků, dokonce i těch, co je milují, převládá druhý názor. Silkk the Schocker po letech v rozhovoru uznal, že byl off-beat i když mu to tehdy nepřišlo. Zajímavé je, že v počátcích jeho kariéry byl téměř bezchybně v rytmu, ale s postupem času ho začal předbíhat, nadbíhat a ubíhat mu. Nicméně to není ke zlu, protože mu to vyhovovalo a předvedl hromadu skvělých hitů. Mr. Serv-On je zase týpek, co jede jako kulomet a nezajímá ho, že je beat v úplně jiným tempu. A proč ne. Jeho energie a entuziasmus je nakažlivý a spolu s nejzajímějšími texty z No Limit si ho oblíbil i takový Big Pun, který mu několikrát hostoval. Soulja Slim nikdy s rytmikou problém neměl, ale párkrát jel tak zběsile, že vybočil z tradiční škatulky.
André 3000, Kendrick Lamar, Lil B & TeeJay6x
První tři nejsou typičtí představitelé off-beatu, ale v jejich tvorbě lze narazit na různé zvláštnosti. André párkrát předvedl, že se ho tradiční flows v rytmu taky nemusejí týkat. Obzvlášť když rapoval do extra rychlých beats anebo do jazzových 3×2 dobových skladeb. Kendrick je pak přeborníkem, který předvádí všechny možný způsoby rapu a poloh. Zajel double timy, triple timy, off-beaty a v podstatě vše, co se dá a i to je definice toho být off. Lil B je jasný, v jeho mohutné diskografii se nalezne ledacos. Má skladby, kde spíše mluví, než rapuje, má i skladby, kde je naschvál off. Teejayx6 je potom asi nejmladším zástupcem off-beatu. Otázkou je, jestli je to záměr nebo ne, ale funguje to. Jeho songy o internetových scamech a podvodech s kreditkama hezky ukazují současnou podobu rapu „generace Z“. Současný trap je plný off-beaterů, ale to je území, které by si zasloužilo celé samostatné mapování.
James Cole, David Štilip & Matrix
I u nás existují představitelé off-beatu. James Cole ho nepoužívá často, ale párkrát se stalo. Např. ve skladbách „Pijeme pivo“, „BMW music“ nebo „Vzpoura strojů“ jede natolik odlišnou flow, že se dá považovat za off-beat v tom nejlepším slova smyslu.
To Tyler Durden zajel těžce do off-beatu v době jeho počátečního úpadku v letech 2013-2015, kdy se prostě netrefoval. Časem zapomněl jak se trefit konvenčně, nicméně na jeho poslední skladbě předvádí skvostnou ukázku toho dobrého off-beatu. Zdá se, že už tradičně nikdy rapovat nebude, nicméně když se snaží, tak z něho vyleze pefektní ukázka toho cool off-beatu, kdy nevíte jak daný rým dopadne a máte pocit, že je rapper nad věcí. Pro znázornění dobrého a špatného off-beatu je typickým příkladem Metrix, který ač je fenomenální showman, tak jeho flow nikdy do rytmu nezapadla, i kdyby sebevíc chtěla. Z toho vychází jedna poučka a sice, že pro dobrý off-beat je potřeba, aby si MC dokonale osvojil „on-beat“ a až potom z toho schématu může odejít s grácií.
Už jsi četl?
