Idefatte + DJ Aka – 365 (2007, BBRekordy)

Nemusíte být pamětníci k tomu, abyste mohli datovat počátky skupiny Ideafatte. Je to něco kolem roku, kdy tato formace zabředla do hip-hopové sféry a udělala rozruch. Po „Máme Vás“ bylo touto grupou vyprodukováno dost, tudíž následoval přirozený proces – album. Mohli bychom to pojmout i formou romantické pohádky, kdy se z chlapce, který žil na vesnici, stal král, který zachránil princeznu a udělal díru do světa. Zní to nadneseně – nemáme tu vesnici, ale docela velké město Zlín, ani princezny se nezachraňují…dalo by se říct, že se zachraňuje nebo posouvá vpřed něco jiného – hip hop v Čechách. No a žádná díra do světa, ale do jedenáctimilionové republiky, kde je konkurence ve většině případů spíš vyčpělá, než silná, ale i to je úspěch. A tato osoba za pomoci svých parťáků prožila nejspíš velmi emotivní rok, ze kterého udělala 53minutové resumé. Už nápad jako takový je jedinečný – když už se rapuje o tom, jak se pálí jointy na dvorku a jak se v klubech šukaj děvky, proč by se nemohl zvěčnit hektický rok jedné zaneprázdněné osoby? Ideafatte produkčně vsadili na své lidi – Fatte, Opia, DTonate + přibrali do party i Philipa TBC a Indyho. Zúžení beatmakerů je u takového alba dobrý tah – 1. Ideafatte zní jinak než ostatní kapely, grime tu není vžitý. 2. Když se vypráví nějaký příběh, o čemž je celé „365“, mělo by se to nést v jedné pomyslné tónině, což se nese a dělá to z alba ucelený projekt, jemuž nechybí začátek ani konec. Robustní beaty dělají víc než 50% této šílenosti. Mezi největší instrumentální pekla bych zařadil právě Opiův „Jednoboj“, Fatteův „Útěk z Věznice Bota“ nebo „Nechci Psát Jinak“. Na Ideu samotného si musíte pár pecek zvykat, jelikož jeho projev je…jiný. Lyricky se netopí v koloběhu klišé, ale ani po poslechnutí desky si nesednete do rohu v depresích se slovy „ty vole, on má pravdu“. To doufám ani nebyl záměr. Záměr byl pobavit posluchače, což se mu jednoznačně podařilo. Mučí mě pouze fakt, že se deska dějově točí kolem několika témat: „Nedůvěra vůči ostatním“, „jeho pozice v českém rapu“ a „co dřív – Sex/vztah nebo rap?“. Budu citovat: „buď budu řvát, že chci píchat nebo budu ticho a budu psát text“. Když se zamyslím, že se to téma u něj objevuje na albu dvakrát (Kde Jsi, Sex o Textu), nejspíš je to pro něj jedno ze stěžejních témat. A pokud je tohle jedna z nejzásadnějších věcí, které musí Idea řešit, začínám uvažovat o dětinskosti této desky, to se ale dá potom říct o 90% interpretů z ČR. Nicméně mě do hry vrací jeho double tempo a bolestné pravdy: „když měl jsem pocit, že už česká scéna dospěla/MC vysrali ego na zem, uklízečka vytřela“ ze songu „Jednoboj“ nebo pecka „Nechci Psát Jinak“, která mě pocitově vrací k Pepkově mixtapu a tracku „Závěť“, ani nevím proč. Kooperací na albu není mnoho, budu proto stručný. Můžeš Moju Reč nenávidět, můžeš si ji pálit, můžeš je pomlouvat, nadávat jim a na koncertě po nich házet své hračky, které jsi dostal k Vánocům, nýbrž pravda je taková, že vždy, když si stoupnou k mikrofonu, tak nesmírně zavraždí. Nejinak se dá mluvit i o „Máme Vás RMX“, kde Supa a Delik udělali dvě double tempo sloky, po kterých začínám mít dojem, že by „zajebali“ i do instra od Filipa Albrechta. Ve věci „Nejlepší Přítel“ figuruje Michadelik, jehož sloka už však není tak povedená jako v „Máme Vás“. Další pán na holení je Strapo, jenž mě nepřesvědčil. Navíc, dát jeho bars vedle partu Moji Reči, je prostě špatný nápad. Neříkám, že se z něj za rok třeba něco nevyklube, ale teď je ještě myslím brzo. Indy je jistota, k němu ani není co dodávat, snad jen, že on je persóna, která stojí za beatem „Pro Naše Kids RMX“. Prostor dostal i DJ Aka, jenž udělal zajímavý „World Is Yours“ track za účasti Philipa TBC, z jehož beatů na vás vyskočí nekompromisní Tony Montana a.k.a. Scarface. „say hello to my little friend!“ „Máme Vás“, který je venku a je to hit, na albu naleznete jako bonus track. Ideafatte se na svém debutu nemuseli přetvařovat, vymýšlet falešná témata, brouzdat se lyrickou sračkou a impotencí, čehož si nesmírně cením. Česká scéna je ještě moc mladá na to, aby si člověk neužil takřka každého alba, které tu vyjde. A když vyjde něco, co jsme tu předtím neměli šanci slyšet, tak to všem dodá velké množství entuziasmu.