A proč už tak záhy ještě téhož roku? Protože autor na své fans nezapomíná stejně jako název jeho desky, která dokazuje, že ulice si vše pamatuje. Dvanáctý oficiální dlouhohrající materiál vychází tradičně pod Maskulin Music Group a obsahuje šestnáct skladeb. Mezi hosty můžete narazit na německou smetánku v podobě Shindyho či PA Sportse. Fler samozřejmě nezapoměl na milovníky speciálních edicí, které jsou obohaceny třeba o instrumentálky, DVD, trička nebo plakáty.
Nečekej žádnou revoluci v obsahu, opět se jedná o kvalitní německé produkce, které mohou tuzemští hráči jen tiše závidět. Klasický gangsta rap plný battlu a hymen o síle ulice. Je to atmosférické, ponuré, syrové a tvrdé. Pokud jsem ještě před dvěma lety říkal, že Fler je poněkud za zenitem a asi už mi nic nenabídne, tak deska Weil die Straße nicht vergisst mě řádně praštila přes čumák přesvědčila o opaku.
Cover desky zabírá sídliště Pallasseum v Berlíně, kde Fler v roce 2002 poprvé přičuchl k graffiti. O tom svědčí i název desky, který dokazuje, že jeho stopy jsou v těchto panelech vryté navždy a ulice nezapomíná. Po prvních dnech v distribuci se tento nosič umístil na druhém místě v grafu prodejů v Německu. Sousední novináři s deskou nejsou spokojeni tolik, co já, neboť z ní cítí jednotvárnost, ale můj názor to neovlivní.
Tracklist:
