Hugo Toxxx – 1000 (2019; Hypno 808)

Jakou cenu má návrat do hry v dnešní rapgame? Kolik jsou ochotni fans položit na dřevo za disk jména, které tu štěká již od roku 96? Hacker se rozhodl vrátit, pochcat scénu, prodat a udělat biz. S ohledem na fakt, že ho můžeš milovat, anebo z celého srdce nenávidět, je Hugo Toxxx stále projevem i obsahem jednou z nejvíce rukopisných tváří našeho rybníku. Ego u stropu, hlášky, které i po sté vytvoří ve tváři úsměv, ale i chuť něco říct a sázka na hosty, kteří neskáčou od featu k featu jak kobylky v Egyptě. De facto se dá říct, starý dobrý člen Super Crooo je zpět, aby bylo patrné, že i jedenáct let po jeho debutovém sólu všem docvaklo, že holubi posírají hood i dnes.

Na podzim prý padá listí, ale otvírák alba „1000“ možná poukazuje na fakt, že mohou padat hlavy. Majitel osobitého přednesu a humoru se vrací, aby ukázal všem rychlokvaškám, že se jejich expiračka blíží. Nevoní mu, nesdílí tu game a fame. Hugo Toxxx se stále vidí na trůnu, s novým materiálem se svou roli snaží potvrdit, ale je třeba přihlédnout na dobu, ve které svou opětovnou kandidaturu zkouší. V době, kdy se desky příliš neprodávají a jeho má nejtvrdší cenovku na trhu. V době, která tě nutí vydávat pravidelně, nebo upadneš v zapomnění. V době, která nahrává do karet dospívajícím hráčům, kteří se lépe vcítí do hlavní posluchačské základny žánru. Ale nesypme volební urnu do popelnice předčasně.

Dlouhou dobu jsem zastával názor, že Hacker se vypsal v roce 08 na albu „Rok psa“ a poté již jen v opakovaném sledu ztvárnil roli unikátního vykrádače sama sebe. Myslím tím často se recyklující hlášky a postupy. Tenhle „litr“ však vykazuje fresh sound i verbální obrodu. Nepočítej, že tu hlášky nejsou na každém rohu a abstraktní přirovnání ve slovníku ulice by taktéž chybělo. Hacker ale zřejmě našel druhý dech a po odchodu z Bigg Bossu našel sílu sám v sobě, aby tedy nejen sobě dokázal, že stále má co nabídnout. Pokusím se tedy oprostit od názoru, že česká verze Flera vyhasíná. Nové album je důkazem, že tomu tak není. Na desce se tedy dozvídáme i několik zajímavých informací, nepřijímáme tak jen kupu slov foneticky sladěných s hudebním podmazem.

Hlavní devizou Toxxxe je schopnost vyvolávat emoce. Můžeš ho uctívat za boha, můžeš na něj mít alergii, ale jisté je, že jeho přítomnost ve tvém přehrávači v tobě něco vyvolá a zanechá. S novou deskou navíc přichází osobitý nadhled, který se s přibývajícím věkem graduje. S odstupem času už vnímá scénu jako velký rybník napuštěný celou řadou směrů, proto už nebere za prioritu ovládnout celý trh. Tuto filozofii ostatně zastává již několik let, neboť jeho hudba není pro každého. Jen bylo třeba svůj názor a přístup vybrousit.

Pochválit je možné i výběr hostů, přestože ne každý odvedl práci, která by nebyla za pár týdnů zapomenuta. Hugo vsadil na mladou krev, které možná bude patřit budoucnost. Třeba ho za pár let budu chválit za toho, kdo poukázal na tyhle jména, možná zopakuji, že někteří z nich se pro rapgame nenarodili. Beaty byly šité na míru a dá se hovořit o dobré volbě. Některé nepřekypují složitostmi či melodiemi, které ze své hlavy nedokážete vytěsnit, ale v rámci zařazení a celkového dojmu zapadají do kontextu.

Hugo stvořil dílo, které rozhodně vyčnívá nad jeho výsledky z posledních let. Dílo má jistý koncept a vykazuje celou řadu odpovědí na otázky, které si fanoušci kladli. Chybí mi tu ale zásadní hymny, které by subžánru vytyčily směr na dalších třeba pět let. Velkým plusem je ale vnitřní vyrovnanost autora, která se promítá do lehkosti a nadsázky obsahu i projevu. Taktéž stopáž je na dnešní dobu poměrně vlídná. Album „1000“ jasně naznačilo, že je s Toxxxem i nadále nutné počítat, ale chtělo by to ještě něco navíc. Možná týmové vyhecování, které by tomu dodalo to pravé ořechové. Chápeš, že mluvím o nové desce Super Crooo?

6,5/10