Od té doby uběhly čtyři dekády plné stále přibývajících umělců, akcí, hudebních děl, organizací, magazínů, radiových a televizních pořadů a stanic, filmů, vzdělávacích programů, škol a dalších platform. Hip Hop si našel cestu do světových kontinetů a dnes je znít v naprosté většině jazyků. Každé období má své hymny, vyjmenovat je by trvalo nějakou dobu. Zmínim však tři pro mě nejzásadnější. Těmi jsou „The Message“ od Grandmaster Flash & The Furious Five, „Rapper’s Delight“ od Suggarhill Gang a Commonovo „I Used To Love H.E.R.“.
Jako každý hudební styl i hip hop vyprodukoval milníková alba. Mezi ně rozhodně patří Wu Tang Clan – Enter the Wu-Tang (36 Chambers), Tupac – 2pacolypse now, Run-D.M.C. – Run-D.M.C., EPMD – Strictly Business, N.W.A. – Straight Outta Compton, Beastie Boys – Licensed to Ill, De La Soul – 3 Feet High and Rising, Queen Latifah – All Hail The Queen, Nas – Illmatic, Common (tehdy ještě Common Sense) – Ressurection, Jay-Z – Reasonable Doubt, Fugees – The Score, Reakwon – Only Built 4 Cuban Linx, Lauryn Hill – Miseducation of Lauryn Hill, Outkast – Aquemini, Eminem – The Slim Shady LP, J Dilla –Donuts, Kanye West – College Dropout a nesčetné množství dalších.
Jak je tomu v životě, tak i v hip hopu jsou stinné stránky a těmi sou rozchody přátel, nenávist či smrt. Díky ní jsme přišli o jedny z největších jmén, jako byli Tupac Shakur, Notorious B.I.G, Jam Master Jay, J Dilla, Guru, Ol‘ Dirty Bastard, Big L, Big Punisher, Lisa ’LEFT EYE‘ Lopez, Easy E, Chriss Kelly (Kriss Kross), Heavy D, Nate Dogg, MCA (Beastie Boys), Proof (D12), Pimp C a mnoho dalších známých či méně známých umělců. Je třeba jít vpřed, neměli bychom však na ně a jejích dílo zapomenout. Stejně tak bychom si měli připomínat i ty co jsou stále mezi námi.
Já se s hip hopem setkával už od mala. Nikdy nezapomenu, jak jsem jako malý kluk poslouchal Fugees či český Chaozz. Pak jsem se na chvíli ubral do trvdšího stylu metalu. Hip hop si však ke mě pořád nacházel cestu v podobě Cypress Hill a následně Wu-Tangu. Den, kdy u mě vyhrál na plné čáře, byl v roce 2001, když jsem jednou v noci sledoval na ČT2 Velkou noční hudbu a na obrazovce se objevil klip k pecce „Who We Be“ od DMX. Od té doby začala jakási transformace, která mě dovedla k prvnímu koupenému albu Get Rich Or Die Tryin‘ od 50 Centa a na první hip-hopovou akci, a to byli Indy a Wich spolu s La4 ve znojemském klubu De Ja Vu v roce 2004. Rok poté přišla výhra lístků v Prima jízdě na můj první Hip Hop Kemp, tehdy se poprvé konal na hradeckém letišti. Následnující rok jsem spolu se ségrou napsal první článek, kterým byl report z koncertu Kanye Westa. A každý rok přibývají další a další zážitky. Můžu říct, že hip hop je můj život a pravděpodobně i navždy bude. Přeji tedy hip hopu i jeho komunitě mnoho dalších let a fanoušků, co se do něj denně zamilují.
