hledat

Tags:

Gleb – Leto v kufri EP (2020; F*CK THEM)

Sdílej
RUKAHORE_SHOP_BANNER

Pokud v rámci rapu usneš na gauči, již po pár letech tvrdého spánku ti musí zákonitě ujet hudební vlak. Žánr se vyvíjí rychlostí konverzačního toku na sociálních sítích a není se čemu divit, že i tváře se zde na výsluní točí jak spotřební zboží. Jen pár vyvolených si dokáže získat dav na svou stranu na delší dobu. V čem tkví to tajemství úspěchu? Již nějaký ten pátek se domníváme, že převlékání kabátů není důstojnou cestou a pochopili to i někteří na scéně aktivní, kteří dokázali nalézt rovnováhu mezi atraktivním zvukem a obsahovou stránkou, která je blízká mladým, ale zároveň neurazí ani odrostlejší vyznavače rapu…

Můžeš se schovat za hudbu, můžeš se skrýt za flow a techniku projevu, ale pokud nemáš co říct, tak tě to musí zákonitě časem samo semlít jak mlýnek polykající čerstvé hovězí v masokombinátu. Poslední roky vnímáme obrácené role, kdy forma ukazuje mnohdy záda obsahu, ale tento stav by nemusel vydržet dlouho. Gleb nalezl správný recept, jak nesejít z očí a už vůbec ne z mysli, nalil do svého těžkotonážního projevu hlavu a patu, a po zásluze sklízí úrodu. Jeho svérázný storytelling byl hmatatelný již na předešlých releasech a ani po opuštění klidných vod svého gauče se nezdá, že by na cestách byla o jeho historky nouze.

V letních měsících vypouští na prodejní trhy nové EP, které v mnohém navazuje na jeho loňské album. Příběhy se nemění, jen roste jejich humorná pointa a gradují. Stále jsou to příběhy ze sídliště, okolí paneláku, jen je několikrát zmíněno, jak to slunce dokáže být i v rozpálených bratislavských panelech fajn. A když už se to nedá snést, dá se vyrazit za zábavou i mimo rodnou hroudu. Nabízí se pak ale otázka, zda tohle EP není spíše létem v autě než kufru. A nebo nebo ten kufr signalizuje časté přesuny a hodiny trávené v dopravním prostředku? Velkou devizou jsou četné odkazy na zaoceánské kořeny, vyznání respektu legendám žánru, které bohužel již mnozí mladí ani neznají. I proto se zde vytváří symbióza se starou školou, která možná není skalními fanoušky moderních bubnů od Komandera, ale v obsahové stránce vnímá nového lídra se silou převzít důstojně pochodeň. Ono když dokážete, že víte, pamatujete a ctíte, tak vás zákonitě nemohou brát jako pouhého příživníka a parazita.

Četnost vzdávání holdu a jasných indicií na nesmrtelné hymny střídají postřehy, ve kterých Gleb vsází na svou schopnost poutavě vyprávět a opisovat své životní zkušenosti. I přes vyprodané kluby se stále drží nohami na zemi a nepřipouští si bohémský lifestyle. Dostane se i na výhody a nevýhody života ve slovenské metropoli a sumarizace, že všechno dobré vedlo či otevřelo dveře k něčemu dalšího. Když by nebylo to, tak by nemohlo být to a Gleb by třeba nepotkal toho a toho, který mu pomohl s tím a tím. V tom tkví ta otevřenost k přijímání výzev a neodmítání šancí, neboť i malými krůčky se dá dojít do zajímavých výšin.

Součástí tohoto uceleného balíčku je i síla v technickém fondu interpreta. Pamatuji si před lety, jak si někteří ukazovali na jeho první koketování se zvukovými stopami se slovy, proč tak drmolí, ale právě nastavování si latěk vysoko vedlo k nadstandardní flow, která umí operovat ve svižném tempu, ale prokáže svou kvalitu i v pomalejším BPM. Čistý podklad s důrazem na údernost a syrový syntetický základ je velkým lákadlem pro současné generace, které si chtějí v klubu odpálit mozek nepříliš daleko od subwooferu. Na tuzemské poměry specifický zvuk ale získává na síle právě díky své ojedinělosti, ale zároveň schopnosti zaujmout.

Přizvaní hosté jsou dlouholetými koňmi s podobnou filozofií a není proto náhodou, že se objevují i na tomto EP. Přestože jejich odkaz zde neurazí, zároveň ale není ani příliš velkým zpestřením. Gleb disponuje silou, kterou přítomní spíše rozmělňují a po několikátém poslechu zdárně odvádí pozornost od poslechu. Naštěstí se nejedná ale o velký skauting a primárně autor vsází sám na sebe, za což mu výsledek vrací slušný koncertní materiál, u kterého si ani obsahově náročnější posluchač rouhačsky neodplivne. Gleb dokazuje, proč poslední roky patří k nejvyhledávanějším artiklům na Slovensku a tohle EP beru jako mezipatro od dalšího sóla, které by celou tu snahu mohlo posunout zase dál. Možná, že tvůj syn po poslechu konstatoval, že se jedná o divný rap, ale tenhle zvuk má otisk a nemusí se jen alibisticky krýt označením underground, protože mu nikdo nerozumí.

8,5/10

Tagy:
Austy

Příslušník rapové policie od roku 2012...

  • 1