Francouzský rap v posledních dnech otevřel stavidla: SDM, Niro, Guizmo, Graya, H JeuneCrack i Swift Guad ukazují různé tváře tamní branže

Francouzská scéna v posledním týdnu ukázala, že rozhodně netrpí nedostatkem pracovního materiálu. SDM přidal k trapu celovečerní film, Niro otevřel dveře do vlastního nitra a zbytek výpravy přivezl syrový street rap, temný boom bap i klavírní doprovod. Posluchačům tak zbývá jediný problém: kde na to všechno vzít čas?

SDM – „IN INFINITUM“

Největší premiéru týdne obstaral SDM. Jeho čtvrté studiové album nabízí patnáct skladeb a hosty Ninha, SCH, 2 Mètres a VITOO, ale tentokrát nezůstalo pouze u hudby. Všech patnáct stop spojil do filmu pohybujícího se mezi fikcí, videoklipem a dokumentem, který zamířil také do kin.

Hudebně SDM neopouští osvědčenou kombinaci úderného trapu, pouličních příběhů, egotripu a melodických refrénů. Vedle tvrdého rapu se dostává i k intimnějším a společensky angažovaným momentům, žádnou radikální zvukovou revoluci však nečekejte.

SDM zároveň oznámil dosud největší koncert kariéry: 29. května 2027 se představí na Stade de France. Jestli hledal k názvu „IN INFINITUM“ odpovídající velikost, osmdesátitisícový stadion je poměrně přesvědčivý argument.

Niro – „Mentalité“

Niro se na „Mentalité“ nerozhodl šetřit stopáží ani hosty. Devatenáct skladeb rozložil do bezmála hodiny a pozval M Huncha, Tiakolu, Vacru, TIGa, Nej, Heusse L’Enfoirého i Josmana.

Základem zůstává hutný francouzský street rap, tentokrát ale s větším množstvím melodických a introspektivních poloh. Niro střídá tvrdší moderní produkce s osobními výpověďmi o strachu, rodině, lítosti a životních ztrátách. Hosté zvuk rozšiřují, aniž by se z desky stala přehlídka náhodně sesbíraných jmen.

Směr nejlépe naznačuje skladba „21 GRAMMES“. Namísto bezstarostné jízdy tak Niro nabízí album, které by mohli posluchači konzumovat klidně i z terapeutického gauče.

Guizmo – „La Tanière 2.0“

Guizmo se ke květnové desce „La Tanière“ vrátil s rozšířenou edicí. Přidal osm novinek, takže výsledná verze čítá dvaadvacet skladeb a devětašedesát minut.

Po hudební stránce zůstává věrný syrovému francouzskému street rapu. Přímé psaní bez filtru, melancholické zpovědi a unavenější nálady střídají ostřejší beaty a bojovnější pasáže. Guizmo možná nemění adresu, ale ve svém doupěti pořád umí rozsvítit několik různých místností.

Nejde tedy o drobný přídavek pro sběratele. Guizmo nevydal obyčejnou deluxe verzi, nýbrž k původnímu domu přistavěl další patro.

Graya – „Richesse et Sacrifice“

Graya doručil patnáct skladeb během osmatřiceti minut a tentokrát nestaví na dlouhém seznamu hostů. Těžištěm desky zůstává samotný autor a jeho pohled na život v ulicích.

„Richesse et Sacrifice“ vychází z marseillského pouličního trapu, ale nezůstává uzamčené v jedné škatulce. Tvrdší rap doplňují klavírní produkce, melodičtější pasáže a lehké afro vlivy. Výsledkem je přímočará, ale zvukově poměrně pestrá deska, která se nesnaží svou syrovost naleštit pro vitrínu.

H JeuneCrack – „3ème Mouvement“

Třetí pokračování rozjeté série nabízí osm skladeb a dvaadvacet minut. Zároveň uzavírá trilogii, kterou H JeuneCrack odstartoval v roce 2025.

„3ème Mouvement“ stojí na alternativnějším pojetí současného rapu. Ostré texty a nenápadný egotrip se potkávají s melancholickou introspekcí, chytlavými melodiemi a vzdušnějšími produkcemi. H JeuneCrack dokáže být sebevědomý i zranitelný během několika taktů, aniž by jedno rušilo druhé.

Formát zůstává kompaktní: žádné vyhlídkové tempo, osm zastávek a na konečné všichni vystupovat.

Jungle Jack & Tony Toxik – „La Revanche Des Cafards“

Nejdelší položku výběru připravili Jungle Jack a producent Tony Toxik. „La Revanche Des Cafards“ má dvaadvacet skladeb a čtyřiasedmdesát minut, během nichž se vracejí motivy havěti, mutací, katastrof i společenského rozkladu.

Zvukově jde o temný a filmově pojatý boom bap s odkazy na newyorský rap, jazzovějšími odstíny a špinavými bubny. Tony Toxik vytváří syrové kulisy pro městské příběhy, introspekci i úvahy o nezávislosti a přežívání mimo hlavní proud.

Rozhodně nejde o hudbu k romantické večeři. Tedy pokud zrovna nevečeříte ve sklepě po chemickém útoku.

Caravane Production & Swift Guad – „Rien ne va plus“

Swift Guad spojil síly s Caravane Production a výsledkem je šestnáctiskladbové album „Rien ne va plus“. Už název napovídá, že se tentokrát nebude sázet na růžovou.

Caravane Production dodává moderně pojatý boom bap, temné samply a tvrdé bicí, nad nimiž Swift Guad rozjíždí svůj typický technický a nekompromisní rap. Nahrávka stojí daleko od naleštěného trapového mainstreamu a vrací se k undergroundové estetice, aniž by působila jako nostalgická pohlednice z devadesátek.

Pro posluchače, kteří mají francouzský rap raději v zakouřeném suterénu než pod světly stadionu, jde o jednu z nejzajímavějších položek týdne.

La Rumeur & Chilly Gonzales – „90 JOURS…“

Na celé album si ještě musíme počkat, ale první ochutnávka už dorazila. Francouzská skupina La Rumeur spojila politicky nabroušený rap s živým klavírem Chillyho Gonzalese.

„90 JOURS…“ funguje jako komorní rap bez obvyklé beatové přeplněnosti. Jemnost klavíru kontrastuje s drsnými hlasy, přesnými rýmy a deziluzivním pohledem La Rumeur. Výsledkem je setkání klasické hudby a ryzího angažovaného hip hopu, nikoli rap nalepený na klavír jen kvůli efektu.

Singl láká na společné album „Vous allez adorer“, plánované na 4. prosince. Podle první ukázky by mohlo jít o jednu z nejneobvyklejších frankofonních nahrávek závěru roku.

Bobby
Bobby

Publicista a hudební nadšenec, který píše o rapu už od roku 2000 a od roku 2003 je pevně spojený s Bbarak.cz. Je členem Akademie populární hudby a během let spolupracoval například s idnes.cz, časopisem Report, serverem ProtiŠedi nebo kulturním týdeníkem A2. Podílel se na podcastu Guestlist a aktuálně se věnuje podcastu Bbarak Live. Za více než dvě dekády napsal desetitisíce článků a to se bavíme jen o hudbě. S nehudebními texty by to číslo narostlo ještě výrazněji.

Articles: 14924