Sdílej
Jméno rodáka z Hradce Králové sice aktuálně nefiguruje na předních příčkách v žebříčku popularity, nicméně mu nikdo již neodpáře zásluhy a releasy, které v minulosti kolovaly napříč celou republikou. Trochu se stáhl do ústraní, ale láska k hudbě a respekt k řemeslu nevymizely. Fosco Alma dělá i spoustu práce, která není na první pohled možná vidět, přesto je v týhle game potřeba. Po těch letech si může dovolit i rozdávat rady a podávat pomocnou ruku mladším, kteří si ji zaslouží. A jeho rapová dráha? Ta také stále definitivně neutichla a možná již třetí díl „Foscoismus“ by mu mohl helfnout dát o sobě zase trochu více vědět…
Na úvod bych se chtěl optat na tvou fotku ze zadní strany obalu. Když bych si odmyslel pár zubů, tak vidíš tam i ty jistou podobu s Katem z Prago Union? Napadlo to jen mě?
(smích) …tak to mě vážně nenapadlo. Možná to v tom asi nevidím. Ta fotka vznikla spontánně, spíš ze srandy, při jednom focení. Ale nakonec jsme jí použili, protože se hodila k tomuhle CD, který je hodně hip hopový a tyhle crazy old school pózičky k tomu od nepaměti patřej.
Série „Foscoismus“ se dočkala již třetího dílu. Vzpomněl by sis ještě na ty texty z prvního dílu, anebo už je to tak dávno, že si tuhle tvorbu již hodil za hlavu?
Samozřejmě si pamatuju nějaký zásadní tracky a úryvky jejich textů, ale je to přesně jak píšeš, už je to pro mě stará tvorba, která už nereflektuje můj aktuální stav a mindset. Jasně, některý myšlenky a filozofie jsou pořád mojí součástí, ale je tam i spoustu veršů, se kterejma se už neztotožňuju. Je to přirozenej vývoj. Stejně jako se už nepoužívá ve válkách řemdih ale na dálku pilotovanej dron.
V čem je tahle série jiná, že jsi třeba nepokračoval v „Kodexu“. Liší se ty tituly kromě vývoje něčím specifickým?
Album Kodex byl pro mě trochu krok do neznáma. Zkusil sem udělat album s modernějším zvukem. Použil jsem new schoolovější beaty a celkově víc experimentoval. Sou tam songy (Forever Young, #TrueLove, Dead Friends, Holka co stojí za hřích), který mám vážně rád, ale taky jsou tam songy, který tam, z mýho pohledu, vůbec nemusely bejt. Nějak nakonec nezněly tak jak jsem si myslel, že budou znít. Jedinej song, kterej sem očekával, že bude hit a nakonec vlastně nebyl je Cha Chu Cha. Buď jsem něco posral já, nebo to jednoduše nerezonovalo s posluchačema. Mám svý teorie, který se mi postupně potvrzujou, a sem rád, že se z toho můžu poučit. Hrozně mě tohle studování hudby, hudebního průmyslu, fanoušků a rapu celkově baví. Je to taková psychologicko-sociální analýza. Ale to jsem dost odbočil. Takže když jsem viděl, že tahle cesta nebude ta pravá, přemýšlel jsem, jak by mělo další album znít, a závěr byl takovej, že jednoznačně chci navázat na to, v čem jsem vyrostl a co mi nejvíc sedí. A to je klasickej hip hop. Proto jsem se rozhodl pokračovat v sérii Foscoismus a udělat klasický hip hopový album, protože to mě samotnýho vlastně baví nejvíc. Samozřejmě jsem nechtěl, aby album znělo jako z roku 1990, takže jsem ho udělal po staru, ale kombinoval to s různýma moderníma prvkama jako je například autotune, různý efekty na hlase, apod… Zásadní rozdíl je asi taky v mým přístupu k textům. Na Foscoismus 3 jsem je psal dost spontánně a nesral sem se s tím. Nebral sem si servítky se sprostejma slovama nebo s názorama. Oproti Kodexu, kde jsem se snažil, aby to bylo víc formální a stravitelný pro všechny. U Foscoismus 3 mi bylo vlastně jedno jestli se to bude lidem líbit nebo ne, hlavně, že se to líbí mě. Chtěl sem, aby to byl co nejvěrohodnější obraz mojí mysli. A ať si to každej přebere jak chce. Proto je to i Foscoismus. Spojení slov Fosco a egoismus… (smích)
Už v minulosti jsme se trochu otřeli o tvou pomocnou ruku talentovaným tvářím. Podle čeho se vytváří ta výše pomoci? Řešíš třeba i osobnost a člověka jako takového, anebo se zaměřuješ jen na ten hudební potenciál a možnost otevřít mu pár dveří?
Pro mě osobně je hodně důležitý, aby ten člověk nebyl kokot. Nepodporuju lidi, který to dělaj kvůli tomu, aby byli zajímavější pro holky, nebo protože chtěj bejt slavný a mít peníze. O tom to vůbec není. Dělat hudbu je vášeň. Ty lidi musej mít charakter. A samozřejmě musej perfektně rapovat. Musej cejtit rytmus. Musej mít jasno v tom, co chtěj říct a kdo chtěj být. Takovýho člověka potkám jednou za rok nebo za dva. Ale o to víc si jich vážím a otevírám jim dveře do mýho života.
V případě Jasmin, Roleeexxe a dalších jsi asi trefil hřebík na hlavičku, ale našli se i tací, o kterých bys mohl jednoznačně říct, že ses spálil?
Jasmin i Roleeexx jsou super. Ještě teď vzniká nová spolupráce s člověkem, který si říká Sley. Taky ho mám na albu v songu Ten zmrd. Těším se, až vzniknou další věci a scéna ho víc pozná. Má co říct a je mega šikovnej. Toho chci hodně podporovat. No ale zpět k otázce. Samozřejmě, že se stalo, že se nějaký spolupráce nepodařily, i když to na první pohled vypadalo nadějně. Nakonec se třeba ukázalo, že tam nejsou real skills, nebo, že je ten interpret jednoduše blb. Proto už se do ničeho nehrnu po hlavě, ale dávám tomu čas. Ono to vždy samo uzraje.
Jak těžké je v roce 2020 vyhecovat Jay Diesela na sloku? Jeho aktivita je poslední roky v útlumu, pokud tedy pominu pár příspěvků v rámci labelu…
Vůbec to není těžký. Mrzelo mě, že jsme s Jayem nestihli udělat pecku ani na Kodex ani na Foscoismus 2, takže byla jeho i moje povinnost to napravit. Byl jsem rád, že mu sedla pecka, kterou jsem mu poslal, a pak už jsme to jen nahráli a bylo hotovo. Jay aktuálně chystá nový věci, dokonce mu aktuálně produkuju jeho novej singl, kde zarepoval jako král, takže se určitě má scéna na co těšit.
Sám si uvědomuješ aktuální hybné síly, ale hned v úvodu se oháníš tvrzením, že rap nejsou jen sociální sítě a bejt cool, či se podřizovat trendům… zrovna u těch trendů si se ale často inspiroval za velkou louží, což ti bylo mnohými vytýkáno. Jedná se o další posun v myšlení, anebo si na to vždy nahlížel trochu jinak, co třeba veřejnost špatně pochopila?
Je to myšlený tak, že by ta hudba měla jít z tebe. Ne ji dělat, protože je to cool, nebo protože to je trendy. V úvodu alba jsem chtěl posluchače seznámit s tím, jak to vidím a vysvětlit, co je rap pro mě. Žiju pro hudbu. Co se týče inspirace za velkou louží, tak mi přijde přirozený se učit od nejlepších. Od těch co maj grandmaster rap skill. Jestli se někdo chce učit rap od Leoše Mareše, tak přeju hodně štěstí.
A není to poukazování na jednoduchost, nutnost se zalíbit a být všem neustále na očích jen takové zbožné přání a výstřel do tmy? Ono by se přeci dalo říct, že všechny tebou skloňované výtky, co není rap, vlastně dnes rap bohužel je…
Je to takový připomenutí, že tohle by měl bejt ten zdravej postoj. Každej má právo s tím souhlasit nebo nesouhlasit. Ale chtěl sem to říct, aby nad tím lidi aspoň přemýšleli. Co neřekneš, jako by nebylo…
Z desky cítím vyrovnanost se svým aktuálním postavením v rámci přízně scény a nulové potřeby to hnát na sílu. Není tam ale i špetka té odevzdanosti, anebo máš i jisté nápady, jak ty ledy trochu prolomit a silněji se připomenout?
Já si hlavně celou tu práci na albu neskutečně užil. Cejtil sem se svobodnej jako kdysi dávno, když sem začínal dělat hudbu. Nepřemýšlel jsem nad tím, jestli se to bude líbit, nebo ne. Prostě jsem psal o všem, o čem jsem se chtěl s lidma podělit. Sdělit moje názory a moje filozofie. Cejtím, že jsem se dostal myšlenkově tam, kde jsem potřeboval a hlavně chtěl bejt. Takže se těším, až začnu psát další věci. Přemýšlení o prolamování ledů mě blokovalo mysl posledních pár let, takže jsem přestal narážet hlavou do zdi a vrátil se na začátek a uvědomil si, že si to musím hlavně užívat. A díky tomu vzniklo album Foscoismus 3, který považuju za svoje zatím nejlepší.
Dlouhé roky jsi byl znám jako workoholik, který hodně času tráví ve studiu nad věcmi svými i druhých. Je ten zápal i dnes, anebo už máš i jiné zájmy, které ti významně ukrajují čas?
Po odstoupení z vedoucí funkce a prodeji svýho obchodního podílu v Blakkwoodu jsem restartoval svůj život. Bylo to přesně to, co sem potřeboval, abych se znovu nastartoval na vlastní tvorbu. Trávil jsem většinu času staráním se o ostatní a vedení firmy. A byl sem nešťastnej, protože jsem neměl čas sám na sebe a svou hudbu. Řekl jsem si „co umím nejlíp a dělám to dlouho?“. Beaty dělám 18 let a mastering skoro stejně dlouho, stejně tak moje skills při nahrávání ve studiu, takže od roku 2018 se věnuju primárně produkci beatů, který prodávám do Česka i do zahraničí. Dělám mix a mastering pro český i zahraniční klienty. Nahrávám ve studiu. Vše pod hlavičkou Fosco Alma Production. Do toho programuju interní webový aplikace pro jednu firmu. A jsem vděčnej za to, že mi to všechno vydělá tolik, že mám díky tomu čas se věnovat i vlastní tvorbě, kterou nemusím dělat po večerech nebo o víkendu. Nedokážu si život bez hudby představit, takže jsem rád, že se můj život neustále motá kolem hudby.
